Rada bezpečnosti OSN koncem dubna projednávala zprávu své organizace UNMIK (Mise OSN v Kosovu/United Nations Mission in Kosovo, pozn. red.). Jde o pravidelnou půlroční zprávu, kdy představitelé spojených národů referují o výsledcích svého pozorování.

Podle srbského ministra zahraničních věcí Nikoly Selakoviće, který se zasedání v OSN zúčastnil, je zpráva UNMIK příliš stručná a měla by se podrobněji zaměřit na kvalifikaci událostí a jejich příčin, aby bylo možné na dění na Kosovu a Metohiji pohlížet ve správném světle. Měl patrně na mysli desítky etnicky motivovaných útoků, kterým srbské a další nealbánské obyvatelstvo čelí. 

Selaković na zasedání v New Yorku varoval, že cílem kosovsko-albánských provokací je donutit tamní Srby opustit své domovy a de facto tak území etnicky vyčistit. Chování albánských představitelů z Prištiny v poslední době totiž k ničemu jinému nesměřuje. Priština dlouhou dobu bojkotuje dokument známý jako Bruselská dohoda, kterou obě strany před lety podepsali, nicméně albánská strana odmítá plnit podmínky, ke kterým se zavázala. Ministr na zasedání Rady bezpečnosti připomněl, že kosovsko-albánská moc v Kosovu porušila i platné mezinárodní právo, konkrétně rezoluci 1244, když zakázala konání referenda o změnách Ústavy a stejně tak zakázala Srbům z Kosova a Metohije hlasovat v nedávných prezidentských a parlamentních volbách.

Stále trvajícím probléme je tamní justice, která podle ministra k řešení případů přistupuje podle etnického klíče. “Pokud jste Srb, můžete být odsouzeni k mnoha letům vězení na základě neověřených nebo protichůdných výpovědí, bez jednoznačných důkazů. Ukazuje to na praxi soudů podle etnického klíče a ne podle práva a spravedlnosti,” sdělil s poukázal na to, že neustále dochází k četným etnickým útokům na srbské obyvatelstvo, nenávistným projevům, zastrašování, porušování práva na spravedlivý proces, ohrožování práv na svobodný pohyb a náboženských práv či hanobení kostelů a hřbitovů.

Selaković uvítal výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese umožnit návrat na Kosovo 200 tisícům vysídlených Srbů, jenže k tomu jsou podle jeho slov potřebná konkrétní opatření a zajištění bezpečnosti navrátilců a plné respektování vlastnických práv vysídlených osob. To je ovšem velký problém. “Nezaznamenali jsme, že instituce v Prištině mají politickou vůli změnit situaci k lepšímu. Jsme svědky opaku,” konstatoval.