„Byl jsem šokován neuvěřitelnou snůškou lží, které jsem nalezl na třech stránkách Hospodářských novin a s nimi spřízněných médií. My jsme o tomto připravovaném útoku věděli ze série otázek od Hospodářských novin. Na tyto otázky jsme pozorně odpověděli 7. 5. Hospodářskými novinami nám bylo slíbeno, že moje souhrnná odpověď vyjde ve stejném čísle novin ve formě obsahu, aby si čtenáři mohli udělat srovnání. Nestalo se tak,“ zahájil Klaus, proč se rozhodl uspořádat tiskovou konferenci. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter). Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. 

„Co mohu k této věci po více než 30 letech říct? Možná jen doplňků vyvolaných mimořádnou lživostí a absurditou tohoto způsobu jednání novinářů Hospodářských novin, ale asi i Respektu a některých dalších. Útok Hospodářských novin je založen na přesvědčení, že je možné po 30 letech, kdy navíc mnoho odpovědných osob již nežije, že je možné tvrdit cokoliv, protože si to už téměř nikdo nepamatuje. Já sám si na tuto půjčku Sovětskému svazu nevzpomínám,“ řekl na tiskové konferenci Klaus ke smlouvě z 10. listopadu 1989. Podle něj ta půjčka byla uzavřena měsíc před tím, než se stal ministrem financí. „Nevěděl jsem o tom tehdy nic a nevím v podstatě ani teď,“ dodal.

„Nadpis dnešních Hospodářských novin ‚Klaus po revoluci tajně poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětům‘ je absurdní a vědomá lež. Za okrajovou poznámku musím dodat, že o žádné dolary v žádném případě nešlo. Byly to tehdy takzvané převoditelné rubly, což byla zúčtovací jednotka RVHP. O žádné dolary opravdu nešlo. A tady to číslo 1,3 miliardy dolarů vypadá velmi hrozivě. Je to vědomá lež! Nic tajného na tom nebylo. O půjčce, která měla zajistit, aby SSSR mohl i při svém tehdejším nedostatku převoditelných rublů nadále nakupovat naše zboží – a šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda. Dávno přede mnou. Nebyl to žádný konspirativní akt, jak se snaží naznačovat Hospodářské noviny,“ bránil se Klaus. 

O dolary nešlo! Burácel Klaus

„Musím připomenout mladé generaci, že i po 17. listopadu 1989 existovala u nás právní kontinuita s tisíci rozhodnutími předchozích vlád. Proto nešlo o žádné rozhodnutí nového ministra financí. Aby půjčka nebyla realizována, musela by tehdejší Čalfova vláda dohodu se Sovětským svazem vypovědět. To se nestalo,“ sdělil Klaus, který si vše musel nastudovat až nyní. Podle něj od události uplynulo 30 let a on si na to nepamatuje. Teze z dnešního článku ohledně toho, že ministerstvo usilovně hledalo způsob, jak Sovětskému svazu peníze poslat, označuje i za drzé a nehorázné, stejně tak jako věcně nesmyslné. „Byla to standardní smlouva o úvěrovém rámci,“ dodal.

„Hospodářské noviny se mě opakovaně ptají na jakéhosi Zdeňka Rachače. Neznám jej, jeho jméno si nepamatuji. Byl jedním z tisícovky úředníků, kteří na Ministerstvu financí pracovali, mým poradcem v žádném případě nebyl, i když to Hospodářské noviny píší. Své úředníky jsem si nevybíral, ministerstvo každý z nás převzal jako celek. A jestli se dnes píše o tom, že tento člověk, kterého neznám, měl to či ono s StB, to jsem nevěděl a vědět ani nemohl,“ podotkl k dalšímu tématu Klaus.