„Jak jsem utekl z Ukrajiny. Toto je speciální vydání pořadu Panna, nebo orel. Protože orla opět dostal vojenský důstojník, který jede za svou paní do vily ve Španělsku, a já – pěšky do Rumunska,“ napsal ruský student, jenž se na platformě X představuje jako „bývalý zástupce ruské národnostní menšiny na Ukrajině“.

??? ? ?????? ?? ???????,
????

??? ?????????? ????????? «???? ? ?????». ??? ??? ???? ????? ???????? ?????????? ????????, ?? ?? ???????????? ? ????????? ?? ????? ? ???????, ? ? — ?????? ? ???????

? ?????? ?????????

— Shcheglovitov?? (@shcheglovitovb) August 21, 2024

Narážel tak na ruskojazyčný ukrajinský televizní pořad o cestování, který byl spuštěn v roce 2011. Vysílá se v ruštině na Ukrajině. Dva moderátoři v každé epizodě pořadu navštíví na jeden víkend jiné místo na světě. Jeden z hostů (určuje se oním hodem mincí) obdrží kreditní kartu s neomezeným kreditem, zatímco druhý musí na víkend vynaložit jenom 100 amerických dolarů, včetně všech výdajů. Počínaje druhou sezónou produkční pracovníci pořadu v každém navštíveném místě ukryli láhev se 100 USD, kterou mají cestovatelé najít.

Mladý muž vystupující jako Shcheglovitov popisuje jako osudovou chybu, že neopustil zemi bezprostředně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022, kdy se mu coby studentovi nabízela možnost. „Jednu šanci jsem měl hned na začátku války, kdy mi nabídli, abych odešel jako student. Tehdy jsem odmítl, nechtěl jsem vypadat jako zbabělec. Osudová chyba. V jednu chvíli mi pak bylo jasné, že že mě tu nic nedrží, jen nostalgie. Tak jsem začal hledat možnosti,“ píše mladý Rus.

Opustit poté Ukrajinu legálnímu způsoby v podstatě nebylo možné. Vyhovující nebyly ani placené možnosti, od přímého uplácení pohraničníků až po cestování v narvané dodávce do Moldavska nebo chůzi s průvodcem za ruku po tajných stezkách. „Ceny jsou vždycky astronomické, je těžké tyhle chlápky sehnat, a záruka je 50/50. A my neriskujeme,“ pokračuje Shcheglovitov.

Jako student pro svůj útek nakonec zvolil způsob „kočovný“, ten nejtěžší, protože se musel spoléhat jen sám na sebe. Po velkém zvažování nakonec se svým souputníkem zvolil ze sousedních zemí útěk do Rumunska. Nezvolil ale překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem, tu se od počátku ruské invaze pokusily překonat tisíce Ukrajinců, ovšem některé to stálo život. „Nejdřív jsme volili směr. Polsko momentálně ukrajinské uprchlíky vydává. Hranice u ukrajinského Užhorodu je paradoxně lépe hlídaná než ta východní. Moldavsko, jde se přes pole, neschováš se. Bělorusko, no, pokud znáte černobylskou zakázanou zónu jako své boty, tak možná, ale stejně je to moc exotické. Zbývá Rumunsko. Plavat neumím, Tisa nepřipadá v úvahu. Hory jsou rozlehlé a pohraničníci je nemohou uhlídat celé. Skvělé,“ přemítá ve svém textu prchající student.

Mladý Rus se tak začal připravovat, že se vydá na několikadenní cestu. Zejména fyzicky, sám uvedl, že dříve uběhl i deset kilometrů. Taky si vymyslel příběh, pokud by nastaly problémy a byl by zadržen pohraničníky. „Bylo to jednoduché, předstírali bychom, že jsme studenti-turisté, měli jsme právě po posledních zkouškách magisterského studia, měli jsme dva týdny volna, doma jsme neměli elektřinu, takže jsme vyrazili do hor,“ popsal svou historku.

Pak už popisuje, jak probíhala cesta pryč z Ukrajiny. U vlaku na ně kontrola nečekala, protože místní nedávno protestovali proti tomu, že si tam pohraničníci udělali stanoviště. Takže historka o turistech nakonec nebyla potřeba. „První den proběhl jako u všech turistů, s fotografiemi, s emocemi, a obecně hory jsou krásné. Večer jsme odbočili ze stezky a šli si zahrát na špiony. Možná to bylo příliš brzy a zbytečně. Několik dalších dní jsme se vyhýbali stezkám a otevřeným místům, abychom nikoho nepotkali. Místní obyvatelé s radostí hlási kolemjdoucí lidi pohraničníkům, z nás nemají radost – my z nich taky ne. Takže když slyšíme lidi, popadneme všechno a utíkáme pryč a nahoru dolů, hledáme nějakou rokli a sedíme, dokud ti místní neodejdou,“ vylíčil.

„Museli jsme se pohybovat zcela neprůchodným terénem. Na jednu stranu to nebyla chyba, ale výhoda, protože tam nikdo nechodil na kontrolu, ale na druhou stranu jsme po terénu chodili mnohem pomaleji. Takže místo původních sedmi dnů se trasa protáhla na jedenáct,“ přibližuje.

„Během prvních 24 hodin jsem přišel o levou čočku a můj kamarád utopil svou trekovou hůl v řece. Zbytek trasy jsem tedy šel se starými brýlemi v ‚mírně opotřebovaném‘ stavu, a on šel s trekovou holí nalezenou v lese,“ zmínil pár nepříjemností na cestě. „Na botách jsem trochu šetřil a třetí den se kvůli vlhkosti rozpadly na samostatné republiky. Lepicí páska nepomohla, vezměte si s sebou i nějaké lepidlo,“ napsal doporučení pro ty, kdo by jeho postup chtěli opakovat.

?? ????? ? ??????? ?????????, ? ?? ?????? ???? ?? ????? ??????? ????????? ?? ??????????? ??????????. ??????? ?? ????????? ???????? ???? ??????, ?????? ??? ????????? ?????? ????? ? ???????? ??????????? ???? ?????

????? ?? ?????, ?????? ? ????? ??? ? ????????? pic.twitter.com/fZ0eK01oH9

— Shcheglovitov?? (@shcheglovitovb) August 21, 2024

Tedy trable, ale – měli podle svých slov velké štěstí na počasí. „Po všechny dny bylo slunečno, pršelo celkem tři hodiny, takže jsme spali ve stanu jen prvních pár dní, pak na karimatkách ve spacácích, bylo teplo a sucho.“ Někteří uprchlíci, které na své cestě potkali, to štěstí neměli a šli například pět dní v kuse v deští.

Následně přiblížil, že ani se zásobami jídla a pití neměli problém. „Jídlo jsme si vzali s rezervou, nakoupili jsme si substráty celkem na deset dní, kamarád si vzal další tři jen proto, že je měl, a během cesty jsme vynechali dvě jídla, protože jsme neměli hlad. Takže jsme je měli na jeden den v Rumunsku. A nějaké oříšky, nějaké tyčinky. Na vodu jsme koupili membránový filtr a dvě půlbalení vody, jedno na špinavou vodu a druhé na filtrovanou vodu. Na každém kroku tekly potoky. Co opravdu chybělo, byla káva nebo čaj.

Desátý den je prý nejvíce vyděsil vrtulník, který v jejich zóně létal podél silnice a prostřednictvím reproduktoru přesvědčoval lidi, aby neutíkali z Ukrajiny. „Moc přesvědčivé to nebylo,“ podotýká ve svém textu mladý uprchlík.

Následovalo video z 21. srpna, kdy opustil Ukrajinu. „Neuvádím konkrétní místa a neukazuji je celé, abych nekazil život dalším generacím poutníků,“ poznamenal. A hlavně, že na řadě je Rumunsko. „Jedná se o speciální edici ,Panna, nebo orel‘, takže místo stovky dolarů jsem schoval pět hřiven... vyhledejte je a vezměte si je,“ zavtipkoval prchlý student na závěr.

???????

??? ?????????? «???? ? ?????», ??????? ?????? ??? ???????? ? ??????? ???? ??????, ????? ? ?????????

????? pic.twitter.com/c1LXqa4d4T

— Shcheglovitov?? (@shcheglovitovb) August 21, 2024

Lidé mu v diskusi gratulovali k „získání svobody“. V aktuálních příspěvcích reportuje svou cestu do Bělehradu.