Josef Středula už před časem varoval, aby ukrajinští uprchlíci nebyli vnímáni jako levná pracovní síla. To by se totiž České republice mohlo vymstít. A nejde prý jen o české mzdy, které by mohly stagnovat. „Především by to mohlo vyvolat, pokud bychom udělali chybu, velmi nebezpečnou vlnu nevole a mohla by se promítnout i do politických preferencí a společenského života. Pokud o tom racionálně diskutujeme, je to dobrá zpráva, ale neměli bychom připustit žádné zneužívání lidí, žádné chování mafiánů a znehodnocení lidí na trhu práce. Nepohlížet na ně jako na zdroj pracovní síly,“ řekl redakci šéf odborářů.

Dále upozornil, že se jedná převážně o lidi, kteří nejsou klasickou pracovní silou. Do Čech míří hlavně maminky s dětmi a starší Ukrajinci, kteří mají svých starostí dost. „Sem žádná pracovní síla nepřišla. Přišli lidé, kteří utíkají do České republiky a chtějí chránit svůj život. A abychom je chránili, nesmíme udělat nic ve smyslu, že bychom je nutili vstoupit na trh práce, protože to není jejich dobrovolná volba. Oni sem nepřišli pracovat, už tam může být prapor budoucího možného problému,“ uvedl Josef Středula s tím, že pokud někteří získají statut člověka, který chce pracovat, je třeba pohlídat podmínky.

Ukrajinští vědci mohou pomoci

Podle něj je třeba kontrolovat, zda nedostávají příliš nízkou mzdu za driáčnických podmínek a podobně. Cíleně by pak využil vysoce kvalifikované Ukrajince, jako jsou vědci, pracovníci se špičkovou technologií i další. „Pomozme jim najít pracovní místo. Měli bychom udělat vše proto, abychom využili příležitosti. Až se ukrajinští odborníci vrátí do své země, budou stát o spolupráci s Českou republikou, českou vědeckou komunitou. Osobní zkušenost je obrovská devíza, pokud se devízou stane,“ sdělil Středula. Domnívá se, že na kontaktních místech by se měli aktivně hledat pracovníci, kteří v českých firmách chybějí. Například montér ocelových konstrukcí. Jestliže budou mít zájem, stát by jim mohl poskytnout i výuku základů českého jazyka.

S tím souvisí také orientace v českém zákonu a v bezpečnostních předpisech. Středula proto na Tripartitě navrhl překlad pracovní legislativy do Ukrajinštiny, aby si uprchlíci mohli sami zjistit, jaké mají podmínky a povinnosti. „Aby si mohli přečíst, jaké podmínky a povinnosti mají. Aby po nich nikdo nechtěl dvanáctihodinové směny šestkrát v týdnu, aby věděli, že mají nárok na dovolenou, na odpovídající mzdu, a tak dále. Varuji před tím, aby překlad nebyl,“ vysvětlil. Potvrdil, že vládní pětikoalice považuje tento nápad za rozumný a připomněl, že odboráři už dlouhá léta překlad žádají – právě kvůli ukrajinské menšině, která v republice žije. „Doufám, že teď už to učiní. Nejde o nic složitého. Složité je jen najít překladatele, který vše přeloží a vyvěsí na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.“

Středula: Nutný je národní hospodářský plán

Přes řadu starostí a povinností, které musí nyní Josef Středula řešit, nedošlo při jednání s vládou ani na probírání zvýšení minimální mzdy vzhledem k inflaci a rostoucím cenám služeb, energií, potravin i pohonných hmot. „Minimální mzda se ještě neprobírala. Musíme si uvědomit, že problémy před 24. únorem nikam nezmizely, nevysublimovaly nebo nevylétly do kosmu. Stále zde jsou a politik je nemůže a nesmí zatajovat nebo neřešit. Jakmile by se tak stalo, šlo by o chybu na druhou, která by se přidala k cenovému růstu způsobeného válkou a spekulacemi, které někteří obchodníci konají. V tom případě je potřeba zasahovat, což jsme vládě řekli jednoznačně. Tedy, že má nástroj o cenách – věcně usměrňované ceny. Pokud jsou splněny podmínky, aby tato situace mohla nastat, může dojít k opatření regulace cen. A k tomu stav už dospěl. My jsme neřekli, že se konat musí, ale zároveň jsme ukázali, jakým prostřednictvím to vláda může udělat. Nyní je to na vládě, už se nemá na co vymlouvat,“ řekl Středula.

A jak se vládě daří zmírňovat dopady cen na Čechy samotné? „Zmírnit dopady mohou primárně dva subjekty. Jedním je Česká národní banka z pohledu inflace a druhým je vláda. Ta by měla řešit otázku hospodářského růstu, jehož útlum přijde, ale tady vláda nic neudělala. Vybídli jsme, aby politici okamžitě začali pracovat na národním hospodářském plánu České republiky a nabídli jsme svoji pomoc. Je pravý čas, aby začali,“ sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Jakými konkrétními kroky by tak měla vládní pětikoalice učinit, prozradit nechtěl.

„První věc je, že musí začít konat vláda, jestliže chce Českou republiku připravit a přenést ji extrémně těžkým obdobím. Musí mít plán, jinak se situace může ještě zhoršit. Jestliže guvernér banky mluví o tom, že je pozitivní zpráva, když budeme mít mírný nebo nulový růst, tak tím dává najevo, že se blíží hospodářský pokles a věřte, že to je varování,“ poznamenal. Konkrétní rady odborářů prý politici dostanou, až bude vláda připravená něco podnikat. Do té doby jsou rady jako házet hrách na stěnu.

Na co vláda čeká?

Středula rovněž zdůraznil, že vláda je sice ve funkci sto dní, ale vlastně žádná novodobá česká vláda nebyla konfrontována s takovou kombinací problémů jako ta současná. Nedá se proto zhodnotit, jak si zatím vede i z pohledu vyjednávání s odboráři. „Nikdo neřešil kombinaci covidu, hospodářské problémy ekonomiky, vysokou inflaci a válečný konflikt. To je kombinace, která nemá srovnání. Srovnání s jinými vládami by muselo kulhat. Trpělivost odborářů je proto vyšší a větší než v situaci, kdy by hospodářský vývoj byl klidný. Přál bych si, abychom měli vládu moudrou, která nebude ideologická a bude myslet na všechny, kteří mají velké problémy a i na ty, kteří přinesou velké myšlenky. Jestliže bude přehlížet vysokou inflaci, rostoucí diskusi k utečencům nebo aktivitu mafiánů vůči utečencům, v tom případě může být výsledkem sociální otřes a sociální nepokoje. To se všechno může stát, ale říkám to s vědomím, že ideální je udělat vše, aby tento případ nenastal,“ podotkl.

Přáním odborů prý je, aby fungovala ekonomika, aby byl ve společnosti klid a důstojnost pro lidi práce. Pak může vzniknout ideální situace spokojenosti. Varoval také před rozdělováním společnosti, která je v posledních letech napjatá. „Lidé už toužili po odpočinku po covidu a toužili po normální době. Do toho nastal růst cen a válečný konflikt pár stovek kilometrů od našich hranic,“ zauvažoval Josef Středula.

Exemplární tresty za zneužití uprchlíků

Jako ideální řešení pak nevnímá výroky premiéra Petra Fialy (ODS), že zasahovat do cen pohonných hmot či energie odmítá. Podle zákona o cenách by dle Středuly mohla určité kroky realizovat a k postupu vyzval i vládní činitele. „Tam jsou nabídnuty nástroje. Stejně tak si myslím, že je důvod pro velmi aktivní práci ze strany Státního úřadu inspekce práce kvůli černému trhu a Celní správy České republiky, která řeší otázku nelegálního zaměstnávání. A také antimonopolní úřad, zda některá firma nezneužívá monopolního postavení na trhu. Stát také vlastní Čepro se sítí tankovacích stanic. Stát se může ukázat jako zodpovědný vlastník a dělat vše, aby ceny srazil. Dále Energetický regulační úřad, Státní ústav pro kontrolu léčiv u cen léků… je zde spousta orgánů a organizací, které mají plné kompetence a mohou je využít. Otázka je, na co čekají?“ zeptal se Středula. A vyzval k co nejpřísnějšímu trestání těch, kteří by současné situace s válkou na Ukrajině chtěli využít. „Jestliže za covidu někdo ukradl rohlík, dostal dvojnásobnou sazbu. V době válečného stavu Ukrajiny by měly padat nepřísnější sazby za zneužití uprchlíků. Lidsky je to něco naprosto nepřijatelné a sazby by měly být vysoké a exemplární,“ dodal šéf odborářů.