„Na důchody nebude, na zbraně ano. Choré priority.“ Ilona Švihlíková k Fialovu proslovu

Současný vývoj ve světě dává tušit, že nastal zásadní obrat v americké zahraniční politice. Americký prezident Donald Trump dává najevo, že evropské země by měly nést větší podíl nákladů na zajištění bezpečnosti kontinentu a včera se na Valném shromáždění OSN USA nepřidaly k proukrajinské rezoluci, se kterou přišla Evropa. Pro schválení rezoluce se vyslovilo 93 zemí včetně Česka, proti bylo Rusko, USA, Maďarsko, Severní Korea, Izrael a dalších 14 států. Premiér Petr Fiala ve včerejším mimořádném projevu před národem zmínil, že odklon Spojených států od Evropy není ničím novým, trvá už minimálně deset let. To si ale podle premiéra a předsedy ODS žádá změnu přístupu k otázce obrany.

Anketa

Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?

Mám

Nemám

97%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 5791 lidí

Ve stejném duchu hovořil i prezident Petr Pavel pro Seznam Zprávy. Zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě si podle něj žádá zvýšení výdajů na armádu na přibližně 3 % HDP. Pokud by výdaje spadly pod hranici 2 % HDP, šlo by podle Pavla o rezignaci na obranu země.

Dnes vydává Česko na obranu slibovaná 2 % HDP. Tento cíl se dlouhé roky nedařilo splnit. Armádní výdaje za rok 2024 činily skoro 158 miliard korun, přičemž velká část šla do dlouhodobých klíčových projektů. „Projekty BVP CV 90, tanky, letouny F-35 a střední transportní letouny C 390 Millennium. Snažíme se také urychleně investovat do nemovité infrastruktury, protože není možné, abychom neměli kam zaparkovat novou techniku,“ cituje ČT24 Janu Černochovou. Jen projekt dodávky 24 moderních amerických stíhaček F-35 vyjde českou státní kasu na 150 miliard korun. Letouny dostane Česko v letech 2031-2035.

„Nebude to komfortní,“ řekl Fiala ve včerejším projevu o změnách, které Evropu čekají. Navázal tak na slova admirála Roba Bauera, předsedy vojenského výboru NATO, z konce loňského roku. „K vysvětlení těžkých rozhodnutí, která země NATO čekají, je dle Bauera třeba vůdčích osobností, které budou lidem vysvětlovat, že při zvýšení „odstrašování“ a podpory Ukrajině bude „méně peněz na jiné věci“. „To nás připraví o některé luxusní věci. Bude to vyžadovat oběti. A bude to znamenat, že budeme muset riskovat,“ řekl admirál s tím, že svět může být temným místem.

Zvýšení armádních výdajů alespoň na 3 % HDP by si vyžádalo najít v rozpočtu vysoké desítky miliard korun. Jak řekl premiér Fiala, nebude to komfortní. Už se však objevily první návrhy, kde peníze na obranu země najít. S návrhy přišel sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research, který je současně také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Jen společenské náklady závislostí se v ČR odhadují až na 250 mld. Kč ročně. K tomu obezita, výpadky screeningů rakoviny. Preventabilní a chronické nemoci berou většinu nákladů zdravotnictví, zvyšují nemocnost zaměstnanců, snižují produktivitu,“ napsal.

PREVENCE. Jen společenské náklady závislostí se v ČR odhadují až na 250 mld. Kč ročně. K tomu obezita, výpadky screeningů rakoviny. Preventabilní a chronické nemoci berou většinu nákladů zdravotnictví, zvyšují nemocnost zaměstnanců, snižují produktivitu /1https://t.co/2pDTdePitb
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025

Jednotky miliard by Prokop našel na zlepšení "nadprůměrného věznění", tedy situace, kdy lidé chodí za mříže kvůli drobným drogovým deliktům nebo recidivě. Kolem 10 miliard by se podle něj dalo ušetřit v otázce ústavní a náhradní péče o děti. Jednotky miliard by podle Prokopa ušetřilo vyřešení přílišné roztříštěnosti obcí. Další úspory by Prokop hledal třeba v neefektivně nastavených dotacích.

Peníze na armádu ale vidí i ve změně zdanění. Podíl daní na HDP je v Česku v rámci zemí OECD relativně nízký, 33,7 %. „Nám nejpodobnější státy (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko) vybírají v průměru 35,4 %. To je rozdíl cca 140 miliard výběru,“ říká Prokop.

DANĚ. Aktuálně máme tax-to-gdp ratio cca 33,7 % a od 2019 se snížilo. Nám nejpodobnější státy (PL, SVK, SVN, HU) vybírají v průměru 35,4 %. To je rozdíl cca 140 miliard výběru. Je třeba si to přiznat, ale i zkoumat čím to je. /10 pic.twitter.com/y6x9E4e7lf
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025

Nastavení daňového mixu Česka považuje Prokop za „strašné“. „Z příjmů lidí a firem – daně nejvíce brzdící ekonomiku – Česko vybírá pořád o 2 % HDP (160 mld.) nad podobné země. Ty ale vybírají o 3,6 % HDP (skoro 300 mld.) víc v majetkových, spotřebních a dalších daních. Neuvěřitelné,“ říká. Za další problém považuje nastavení daní pro nízkopříjmové skupiny:. „Danění chudých zaměstnanců (odvody 10k z minimální mzdy) a částečných úvazků, nemožnost vyčerpat slevy při návratu do práce a demotivační slevy za nepráci (nepracující manžel/ka) dále ničí pracovní trh.“ Prokopovi vadí také díry ve spotřební dani (například výjimka na tiché vino, nebo již 14 let stejná daň na pivo), jejíž reforma by údajně přinesla do rozpočtu dalších 10 miliard korun.

Prokopovi vadí také nízké odvody některých OSVČ. „Nízkopříjmové reálné živnostníky zasahuje zvyšování minim odvodů, ale vedle toho máme extrémní zvýhodnění vysokopříjmových kancelářských OSVČ a švarcsystému špatnými paušály a paušální daní,“ vysvětluje.

NEROVNÉ DANĚNÍ OSVČ. Nelze je házet do jednoho pytle. Nízkopříjmové reálné živnostníky zasahuje zvyšování minim odvodů, ale vedle toho máme extrémní zvýhodnění vysokopříjmových kancelářských OSVČ a švarcsystému špatnými paušály a paušální daní. /16 https://t.co/GRnbb4zpSv
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025

Jako opravdu hloupé vidí Prokop české zdaňování nemovitostí. „Nejen že je výrazně nižší než v podobných zemích. Ale navíc cca 70 % vybíráme z budov, ne z pozemků, což by je ekonomicky lepší. A daň je silně degresivní - chudí v ní platí násobně větší % než vysokopříjmoví a bohatí,“ říká. V součtu i s dalšími jeho návrhy to prý dělá až 120 miliard korun (1,5 % HDP), které by šlo získat navíc.

Redakce ParlamentníchListů.cz oslovila se žádostí o komentář možného navyšování výdajů na armádu ekonomku Ilonu Švihlíkovou. „Já bych nejprve zkoumala cíl. Ono, jak je vidno, když se chce, ‚najdou‘ se zdroje na ledacos. Neboli na důchody nebude, na zbraně ano. Považuji navyšování zbrojních výdajů a militarizaci celé společnosti za cestu do pekel. Bylo by dobré říct, že do zbraní se investuje proto, aby byly následně využity – a to využity znamená, že zbraně jdou na bojiště a zpět se vracejí pytle s mrtvolami – což mohou být naše děti, nebo vnoučata. Proč nikdo není schopen hovořit o investicích do míru? Ono nestačilo, že v Evropě vznikly dvě světové války,“ ptá se ekonomka.

Zajímalo nás, jaký komfort mohou očekávat voliči, pokud se naplní přání Petra Fialy a na zbrojení půjde o cca. 70-80 miliard korun ročně víc, aby se splnil cíl 3 % HDP. „Pokud si stanovujete choré priority, tak to nedopadne dobře. Jednou si stanovíte prioritu, že zaplavíte Evropu cizími migranty v počtu, který je zcela nezvládnutelný a který nutně vede k rozkladu samotné společnosti a sociálních systémů. Pak máte zelenou ekonomiku, koncipovanou tak, že mají být drahé energie, což vede k bankrotům firem, jejich odchodům do zahraničí a k tomu, že se blahosklonně počítá s tím, že 40 % evropských domácností má žít v energetické chudobě. A teď zase máte zbrojit, a to za situace, kdy je v řadě zemí EU značně podceňovaná vnitřní bezpečnost a kdy se občané cítí stále více ohroženi. Mám pocit, že žijeme mezi blázny a nebezpečnými k tomu,“ říká ekonomka.

„Já peníze na zbraně hledat nemíním. Chci je hledat na funkční sociální systém, na modernizaci infrastruktury, na vnitřní bezpečnost a celkově posílení odolnosti země vůči krizím – včetně klimatických problémů. Na to bych já hledala peníze – a začala bych u toho, jak nám tedy vesele odplouvají stovky miliard přes nadnárodní firmy pryč a my si to necháváme dekády líbit,“ poukazuje Švihlíková. Větší smysl podle ní dává hledat cesty k míru: „Jen v míru můžeme hovořit o prosperitě, o modernizaci země a koneckonců i o naší existenci. Odolejme prosím volání krysařovy píšťaly.“