Dettmer ve svém komentáři pro bruselský list Politico píše, že hlavní příčinou rostoucího vlivu populistů a krajně pravicových politiků po celé Evropě je pocit občanů, že na ně politici ze zavedených stran kašlou.

„O tom, proč se voliči v nadcházejících volbách – včetně voleb do Evropského parlamentu – zřejmě ve větším počtu obrátí k populistům a nacionalistické krajní pravici a vyhnou se zavedeným mainstreamovým stranám, bylo napsáno mnoho. Komentátoři uvádějí jako příčinu téměř vše, od inflace a snižování životní úrovně přes imigraci, rostoucí příjmové rozdíly nebo zvyšující se tempo kulturních a společenských změn,“ píše Dettmer, že toto všechny jsou sice jednotlivé faktory, ale hlavní příčinou je něco mnohem elementárnějšího.

„Zejména na venkově a v malých městech se mnozí voliči domnívají, že se na jejich stížnosti kašle. A když už je politici vyslechnou, reagují nepochopitelnými řečmi o nástrojích a kompetencích, což ještě více prohlubuje vzájemné odcizení,“ má jasno komentátor. Tito voliči tak mají pocit, že jsou vyslyšeni jen tehdy, když ve velkém počtu napochodují do ulic v rámci masových protestů, jako se to děje v posledních týdnech po celé Evropě v rámci zemědělských protestů.

Protesty ve velkém začaly v Polsku, kde tamní zemědělci a později dopravci protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, v Německu se následně masově protestovalo proti snižování dotací na zemědělskou naftu. Po blokádě německých měst nastala obdobná situace ve Francii, kde se farmáři vymezovali proti dovozu levných potravin, složité byrokracii a zeleným nařízením, která pro dovozce ze světa neplatí. Protesty s podobnými požadavky probíhají také v Itálii, Španělsku, Belgii, Nizozemí nebo aktuálně v České republice.

A podle dostupných dat mají zemědělci pravdu. Zatímco ve většině odvětví došlo v letech 2022 až 2023 k prudkému nárůstu mezd, v zemědělství nikoli. Podle německé nadnárodní finanční společnosti Allianz se průměrný příjem evropských drobných zemědělců spíše snížil o 12–22 %.

„Zemědělci nemají dostatečnou vyjednávací sílu. Zároveň se potýkají s rostoucí regulací a zvyšujícími se náklady na energii, hnojiva, dopravu, biodiverzitu, kvalitu vody, klima a zemědělské pracovníky,“ poznamenal Johan Geeroms z Allianz s tím, že dovozci ze světa těmto nařízením nepodléhají, a tak mají levnější potraviny. „Na jedné straně ekologizace a na druhé straně otevření se globalizovanému světu, který nepodléhá všude stejně přísným pravidlům ochrany životního prostředí,“ vysvětlil Geeroms problémy evropských zemědělců.

A reakce Evropské komise byla donedávna zcela ignorantská, což vyvrcholilo v listopadu zveřejněnou analýzou, podle které příjmy zemědělců na jednoho pracovníka v průběhu času neustále rostou, přičemž v roce 2021 byly o 56 procent vyšší než v roce 2013. To je ale velmi zavádějící statistika, protože je dána dramatickým poklesem zaměstnanosti v zemědělství a zánikem až čtyř milionů malých a středních farem v rámci států EU. Tyto farmáře totiž nahradily velké agropodniky, které si nárokují až 80 % procent všech evropských dotací.

V souvislosti s tímto problémem komise minulý měsíc konečně zahájila „strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU“. Při jeho vyhlášení v září předsedkyně komise Ursula von der Leyenová uvedla, že jeho záměrem je podpořit „více dialogu a méně polarizace a zapojit všechny od malých tradičních výrobců biopotravin až po velké producenty“. Cílem je podle Leyenové zvýšení životní úrovně venkova a podpora zemědělství ruku v ruce s klimatickými cíli.

Komise, vyděšená šířením protestů zemědělců, také raději vypustila klíčové pasáže z nového návrhu o klimatu do roku 2040 týkající se snížení znečištění skleníkovými plyny, vyškrtla doporučení týkající se změn v chování občanů, jako je například menší konzumace masa, a také snahu o ukončení dotací na fosilní paliva.

Proti tomu se samozřejmě postavili klimatičtí aktivisté, kteří varují před spojením zemědělců s krajní pravicí. Například ekologická aktivistka a komentátorka Isabel Schatzschneiderová sice uznala tíživou situaci zemědělců, ale upozornila na to, jak „krajní pravice“ podněcuje agitaci nepravdami a dezinformacemi.

„Ochrana evropské demokracie vyžaduje rozhodný postoj proti krajní pravici a jejímu spojenectví s agrárníky. Pouze upřednostněním opatření v oblasti klimatu může Evropa doufat, že ochrání své hodnoty a že se ochrání před zákeřným vlivem krajně pravicových ideologií, které se vyžívají v dezinformacích, nenávisti a zjevném přehlížení environmentálních problémů, jež nás všechny ohrožují,“ napsala aktivistka.

„Ale je neupřímné znevažovat zemědělce jako nějaké bezděčné agenty tvrdé pravice – je to také přesně ten typ rétoriky, který posílí populistické hlasy,“ varuje bruselský komentátor. Zemědělství má totiž velmi silný volební dopad, jak loni ukázaly nizozemské volby, kde Hnutí zemědělců a občanů – založené před necelými čtyřmi lety – získalo nejvíce křesel v senátu.

„Nevšímavost k zemědělcům a jejich komunitám odráží snobství etablovaných politiků. Voliče už také vyčerpává zelená agenda a cíle nulových emisí, když zároveň nedochází ke zmírňování jejich rostoucích nákladů,“ dodal Dettmer, že se politici musejí na tuto voličskou skupinu více napojit a porozumět jejich problémům.