Nad světem se stahují mračna zhoršující se potravinové krize, která by podle řady expertů mohla vést až k hladomoru. Probíhající vojenský konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou destabilizoval globální ekonomiku, čímž ohrozil potravinovou bezpečnost desítek milionů lidí po celé planetě. Oba jmenované válčící státy totiž patří k největším vývozcům obilí na světě, přičemž na jejich exportu aktuálně závisí alespoň z poloviny 36 zemí světa.

„Pracuji v tomto odvětví už déle než 15 let a toto je zatím nejhorší krize, kterou jsem viděl,“ posteskl si Carin Smaller, výkonný ředitel Shamba Centre, think tanku zabývajícího se bojem proti hladomoru. Odhady naznačují, že se situace bude nadále zhoršovat, což dokládá např. studie think tanku Ceres 2030, podle níž budou humanitární organizace muset zdvojnásobit své každoroční výdaje, aby mohly efektivně čelit epidemii hladu.

Podle speciální pracovní skupiny OSN v současné době 60 států nezvládá platit za dodávky jídla, částečně i z toho důvodu, že jsou tyto země finančně paralyzovány rapidně rostoucími cenami energií a volatilitou na potravinových trzích. K příčinám současné krize se přidávají další faktory, jako jsou zvyšující se ceny hnojiv a rozsáhlé přírodní katastrofy. Situaci v oblasti afrického rohu, kde se nachází Keňa, Etiopie a Somálsko, zhoršuje zejména období úmorného sucha. 50 milionů lidí ve východní Africe je momentálně ohroženo potravinovou nejistotou. Problémy však nezažívá zdaleka jen Afrika, kde jsou hladomory poměrně častým jevem i v klidnějších dobách. Podle odborníků ze Světového potravinového programu by až 49 milionů lidí ze 46 zemí světa mohlo být zasaženo hladomorem.

Potravinovou nejistotu začínáme pociťovat i zde v srdci Evropy. Česká republika aktuálně čelí rekordní vlně zdražování, která se týká i základních potravin. Podle nového průzkumu společnosti Ipsos rostoucí ceny jídla při nákupech pocítilo již 91 % lidí. Například cena másla, které nepochybně představuje jednu ze základních surovin obsažených v běžném nákupním košíku, zatím stoupla o 60 %. Zdražování na naši zemi dopadá skoro nejhůř v Evropě, hned po pobaltských státech. Tento trend může, zejména v kombinaci s narůstající chudobou, mít za následek katastrofální zhoršení životní úrovně a uvržení milionů našich spoluobčanů do stavu podvýživy.

Existuje stále ještě naděje? Dohoda mezi Ruskem, Ukrajinou, Tureckem a OSN, která měla zajistit obnovení vývozu potravin z přístavů v Černém moři, v červenci vedla ke snížení cen obilí o 14,5 procenta, avšak následující opětná eskalace bojů podlomila naděje na stabilní, dlouhodobé zlepšení globální potravinové krize. Moskva Kyjev obviňuje z odpovědnosti za zaminování těchto klíčových přístavů, což ukrajinští představitelé nepopírají. Ukrajina však miny odmítá odstranit, přičemž své rozhodnutí zdůvodňuje obavami z ruského ostřelování.

Prioritou západních států ve vztahu k probíhající krizi nadále zůstává masivní vyzbrojování ukrajinské armády. Koncem července Evropská unie schválila další dodávku zbraní pro Kyjev v hodnotě 507 milionů dolarů. Americká administrativa prezidenta Joea Bidena minulý týden oznámila svůj plán dodat Ukrajině další várku vojenské techniky, tentokrát čítající rekordní 1 miliardu dolarů. V ukrajinských městech umírají vojáci i civilisté, nákupní košíky u nás se postupně vyprazdňují a náznaky mírového řešení zůstávají stále v nedohlednu.