Zatímco jedni Ukrajinci zachraňují své spoluobčany ze zatopených oblastí, druzí se řídili podle hesla, kdo uteče, vyhraje. A jako dezertéři prchli z Ukrajiny. BBC upozornila, že někteří z dezertérů se rozhodli prchnout do Rumunska přes hraniční řeku Tisu. „Tisa byla mělčí, než jsem čekal, jen po prsa, takže jsem nemusel plavat. Prostě jsem řeku přebrodil,“ prozradil britské veřejnoprávní stanici muž, kterému redakce dala jméno George. Není to jeho pravé jméno. To prý BBC zná, ale v zájmu jeho vlastního bezpečí, se ho rozhodla změnit.

„Nejdřív jsem slyšel výstřely, pak řadu nadávek. Ale nebál jsem se. Když člověk stráví nějaký čas na frontě, pozná rozdíl mezi kulkami vystřelenými do vzduchu a kulkami vystřelenými na něj,“ pokračoval George.

Na frontě byl hned v prvním měsíci po začátku války. Hned první noc v zákopech prý měli 27 mrtvých a 57 zraněných. A George si v jednu chvíli řekl, že to nemá zapotřebí a postupně se z válečné zóny dostal až na zelenou hranici Ukrajiny s Rumunskem na západě země.

BBC upozornila, že odvody do armády na Ukrajině komplikuje korupce.

„Důvěryhodné zdroje ze západní Ukrajiny hovoří o existenci ‚měsíční sazby‘ – platby za to, že někdo nebude v armádě. Z ukrajinských frontových linií také přicházejí zprávy o tom, že velitelé žádají náborový úřad, aby jim přestal posílat muže, kteří nechtějí nebo se příliš bojí bojovat. V boji jsou jen přítěží. Mnoho mužů však vidí v ilegálním útěku do jiné země jedinou šanci, jak se vyhnout boji,“ napsala BBC.

Ukrajinští pohraničníci prý den co den zastavují na hranicích 20 mužů a vrací je zpět do vlasti, kde jim hrozí, že budou povoláni.

„Podle rumunského imigračního úřadu však od loňské plnohodnotné ruské invaze překročilo 600 km dlouhou hranici do Rumunska nelegálně 6200 ukrajinských mužů ve vojenském věku, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana. Přibližně 20 000 dalších se tam dostalo legálně, vyzbrojeni výjimkami – někdy placenými, jindy ne – a rozhodli se nevrátit. A podle neoficiálních ukrajinských údajů zemřelo na cestě do Rumunska za posledních 15 měsíců 90 mužů – buď se utopili v Tise, nebo umrzli v horách,“ uvedla k tématu dále BBC. Ti, kdo řeku překonali, tvrdí, že do ní ukrajinští vojáci dali ostnatý drát a také rozbité láhve.

Dalším dezertérem je Dima, kterému ve snaze prchnout před nasazením na frontu omrzly prsty na noze. Je však přesvědčen, že udělal dobře, když utekl. Reportéři BBC se ho zeptali, co by odpověděl, kdyby ho někdo označil za zbabělce. „Nemám žádnou zemi,“ naznačil rozpačitě. „Mám jen rodinu.“

Server Kyiv Post v této souvislosti připomněl, že náčelník generálního štábu Ukrajiny Valerij Zalužnyj už od prosince roku 2022 volá po přísnějších trestech pro dezertující Ukrajince.

„Armáda je postavena na disciplíně,“ řekl Zalužnyj. „Exponovaná místa fronty jsou nucena být kryta jinými vojáky, což vede ke zvýšeným ztrátám na personálu, území i civilistech. Často se stává, že ztracené pozice musejí být obnoveny útočnými akcemi za velmi vysokou cenu. To by se nemělo stávat,“ pokračoval Zalužnyj.

O tom, že to ukrajinské velení myslí vážně s mobilizací vojáků, svědčí i případ, na který upozornil The Economist. Šlo pravděpodobně o exces, ale skutečností je, že do armády byl povolán i muž bez rukou. Místní náborová kancelář si trvala na svém a prohlásila ho za schopného služby. Jen díky poprasku v sociálních médiích a následnému skandálu bylo rozhodnutí zvráceno.