Ať si končící ředitel zpravodajství a sportu České televize Zdeněk Šámal lámal v úterním Interview ČT24 hlavu sebevíc, nenašel nic, co by během svých dvanácti let ve funkci „zvoral“, jak se zajímala moderátorka. „Žádný takový moment nedokážu vybrat, i když připouštím, že byly chvíle, kdy za sebou člověk viděl něco udělaného, a že si říkal, že to mohl udělat jinak a líp. Ty se vyskytovaly. Člověk se snaží to udělat co nejlépe, ale vždy to udělá tak, jak je toho sám schopen. Ale obávám se, že si na momenty, kdy jsem něco ‚zvoral‘, nevzpomenu. Měl jsem těžké momenty, kdy jsme se museli k tomu dobrému výsledku tvrdě dopracovat na základě toho, že jsme překonali chyby, které jsme udělali předtím,“ vyznal se Zdeněk Šámal.

Buď rychle zapomíná, nebo si ani v nejmenším nepřipouští, co kdy on a jeho podřízení „zvorali“. Šlo by určitě o širší výčet, v němž by byla často zmiňována prezidentská volba. Ale pomiňme všechny tři přímé tuzemské, které byly také samostatnou kapitolou, ale připomeňme tu v USA v listopadu 2016. „Česká televize při vysílání zpravodajského bloku Americká volební noc k volbě amerického prezidenta loni v listopadu porušila zákon. Zpravodajství bylo nevyvážené a stranilo kandidátce Hillary Clintonové na úkor Donalda Trumpa,“ ohodnotila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání to, jak si ČT vedla. Podle ní veřejnoprávní televize odvysílala nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně, zejména soustavnou a zcela jednostrannou kritikou jen jednoho z kandidátů na amerického prezidenta.

Jediný smysl veřejnoprávního vysílání je ve zpravodajství

Tohle obrovské selhání České televize snad nikdo, kdo se o politiku zajímá, z paměti nevymaže. Šéfovi zpravodajství se to podařilo ale rychle. Přitom kdo jiný by měl vědět lépe než on, jak jsou nabrífováni jeho podřízení, komu už dopředu přisuzují výhru, a koho naopak do poslední chvíle zostouzejí a odmítají přiznat, že se stal vítězem. Ani jeho další vyjádření neukazovala na sebemenší sebereflexi a přiznání, že především v posledních letech to z jeho strany nebylo ani trochu oslnivé. Aby však diváky přesvědčil, že jeho práce byla nesmírně těžká a dělal ji pro nevděčníky, kterým není možné se zavděčit, pronesl v Interview ČT24 toto: „Vím, že se většině lidí nikdy nebude líbit, co vysíláme ve zprávách, protože jsou i lidé, kteří by chtěli, abychom vysílali jen to, co chtějí slyšet. To ale není možné…“

„Vzpomínám velmi dobře na časy, kdy se o vznik konkrétně ČT24 velmi bojovalo, kdy se musel přemlouvat pan prezident Klaus, aby nevetoval navrženou změnu příslušného zákona. Vzpomínám si také na jednu konferenci v Českém Krumlově, kde byl jistě pan Šámal, byl jsem tam i já a spousta dalších odborníků kolem médií. Vyšel k ní sborník s příspěvky, takže se to dá dohledat. Bylo to celé o tom, na čemž se shodli lidé napříč, to znamená od Štěpána Kotrby zleva až třeba ke mně doprava, že jediný smysl veřejnoprávního vysílání je ve zpravodajství a v publicistice. To je to jediné, co má koneckonců také oporu v zákoně 483/91 Sb., o České televizi, paragraf 2, a že toto je pravá role televize,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.