Blížící se zima nevzbuzuje ani zdaleka takové obavy, jako tomu bylo před tou minulou v důsledku války na Ukrajině. Koaliční politici se předhánějí v tom, jak co nejvíc pochválit vládu, které přisuzují největší díl zásluh za to, že Česko nepocítilo takřka žádné dopady z konce dodávek ruského zemního plynu. V nedávném rozhovoru pro Rádio Impuls uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, že nezávislost na ruském plynu něco stojí. „Pamatuji si, jak jsme zhruba před rokem slyšeli, že všichni zmrznou a zkrachují přes zimu, protože nebudeme schopní tak rychle nahradit ruský plyn, na kterém nás Babišova vláda udělala téměř stoprocentně závislými. A my jsme to dokázali. Ani jsme nezmrzli, ani se mohutně nekrachuje. Toto všechno bylo potřeba z něčeho zaplatit,“ prohlásila třetí nejvyšší ústavní činitelka státu.

Často opakovaná tvrzení o odstřižení České republiky od ruského zemního plynu jsou ovšem otevřeně zpochybňována odborníky na energetiku. „Závislosti na ruském plynu jsme se nezbavili. Evropa má propojené energetické sítě a my se bavíme o potrubním systému. A potrubní systém stále dostává ruský plyn. A to ať napřímo – například Slovensko, Maďarsko, Rakousko – bez jakýchkoli omezení, bez toho, že by byly tyto země jakkoli kráceny v dodávkách i z doby před 25. únorem 2022. Tak to je ta východní a střední část Evropy. Pak existuje další ruský plyn, který se k nám dodává kontinuálně, bez přerušení, formou LNG. Ten je zkapalňován primárně v ruské stanici poblíž města Vyborg, v zálivu Baltského moře,“ říká pro ParlamentníListy.cz někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček.

Zemní plyn stojí v USA 7x méně než v Evropě

Odtud je pak ruský zemní plyn dodáván do téměř všech zplynovacích stanic okolo celé Evropy. „Dnes se jim moderně říká terminály. A do těch ve Francii, Španělsku, Belgii i v Nizozemsku putuje. Meziročně se prodej ruského zkapalněného zimního plynu zvýšil o více než 40 procent. A jaká je cena, kterou za plyn platíme, je jasně determinovaná. Stačí se podívat, kolik stál potrubní plyn před dvěma lety a kolik stojí teď. Někdo by možná mohl namítnout, že je to cena za svobodu. Ale stejný zemní plyn se prodává samozřejmě i do Ameriky a do jiných teritorií mimo Evropu. V tomhle spatřuji jedině ekonomické znevýhodnění Evropy. Říkám s plnou odpovědností, že v Americe stojí pro průmyslové podniky jednotka zemního plynu 7x méně než v Evropě. To je to, co nás to stojí,“ vysvětluje expert.

Před takovým postupem Evropu i Českou republiku varuje. „Musíme si uvědomit, že pokud budeme pokračovat v této strategii nakupování drahého zemního plynu, od kterého se odvozuje nejen cena elektrické energie, ale i výše inflace, tak se nám stane, že tu nakonec nebudeme mít žádný průmysl. Ostatně dnes oznámil Český statistický úřad, že průmyslová produkce v září meziročně klesla o 5 procent a jde už o třetí pokles v řadě. Propad tedy pokračuje. K tomu chci dodat, že neexistuje žádné jiné řešení než získat levné suroviny, zbavit se systému emisních povolenek a přes lipskou burzu prodávat jen přebytky. Jinak budeme pokračovat v deindustrializaci České republiky a Evropy,“ konstatuje Pavel Janeček.

Rakousko dál profituje z laciného ruského plynu

Nad neznalostí Markéty Pekarové Adamové hovořící o tom, o čem nic neví, nechápavě kroutí hlavou zakladatel Energetického regulačního úřadu a jeho 1. místopředseda v letech 2016 až 2017 Ivan Noveský. „Paní předsedkyně si zjevně plete premiéra ČR Andreje Babiše s premiérem ČSSR Lubomírem Štrougalem, díky jehož dohodě s nejvyšším představitelem Sovětského svazu – Ukrajincem Leonidem Iljičem Brežněvem byla v prosinci 1970 podepsána dohoda o tranzitní přepravě sovětského zemního plynu přes ČSSR do NSR, NDR a Rakouska. V rámci Českého plynárenského podniku (ČPP) vznikl podnik Tranzitní plynovod (dnes se část TP na Slovensku jmenuje Eustream a část v Česku NET4GAS) a dne 29. ledna 1971 byla zahájena stavba,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předseda Institutu pro energetiku.