Wertheim ve svém článku pro americký magazín The Atlantic tvrdí, že Američané nemají příliš zájem, aby USA v rámci své zahraniční politiky usilovaly o budování demokracie ve světě. Biden si podle něj „možná myslí, že obranou vzdálených demokracií sjednocuje zemi, ale jeho kádrování demokracie na prvním místě rozděluje“.

Americký prezident dle něj projevil snahu o ukončení amerických intervencí a následně stanovil „ohniska“ americké zahraniční politiky, jako je Ukrajina, Izrael či Tchaj-wan a formoval „nutnost bránit demokracie proti silám, které usilují o jejich zničení“. „Problém je, že jeho přístup nepřináší výsledky ani v zahraničí, ani doma. Válka na Ukrajině se dostala do slepé uličky a ztrácí domácí podporu. Válka v Gaze je humanitární katastrofou a dokonce ohrožuje Bidenovo znovuzvolení tím, že odpuzuje část jeho voličů. A katastrofická válka o Tchaj-wan se rýsuje jako větší vyhlídka než kdy jindy,“ píše spisovatel.

„Bidenovo krédo ‚bránit demokracii‘ tyto problémy nezpůsobilo, ale ještě je prohloubilo. Podporuje jednostrannou, maximalistickou politiku, která konflikty prohlubuje, aniž by je řešila, a zároveň do nich zaplétá Spojené státy. Od dob George W. Bushe žádný prezident tak úzce nespojil demokratické ideály s vojenskými nástroji. A Bidenova snaha selhává z podobných důvodů jako ta Bushova, jen v rozdělenější Americe a konkurenčnějším světě,“ pokračuje autor článku.