Několik měsíců před konáním předčasných parlamentních voleb na Slovensku mezi voliči vede strana Směr – sociální demokracie expremiéra Roberta Fica. Ten ovládl již tři průzkumy v řadě, přičemž ten nejnovější mu dává téměř 18 % hlasů. Volby do Národní rady SR se uskuteční letos 30. září. Slovenského sociologa Michala Vašečku výsledky průzkumů nepřekvapují, neboť Ficův Směr má podle něj velmi silné voličské jádro. „Těch přesvědčených o tom, že budou volit Směr a jen Směr, je obrovské množství,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník N. Podpora Směru se prý může vyšplhat až na 25 % či dokonce ještě výš. „Vzhledem k tomu, jaké chyby dělají ti, kterým se všeobecně říká ‚slovenští demokrati‘, může Směr dosáhnout 20 % do jednoho měsíce,“ dodává.

Pokud Robert Fico zvítězí v podzimních volbách, bude schopen sestavit vládní koalici? To je klíčová otázka, kterou se slovenští politologové a komentátoři nyní zabývají. Podle Vašečky bude hodně záležet na druhé velké opoziční straně Hlas, která je nyní v průzkumech druhá těsně za Směrem. Lídrovi Hlasu, Petrovi Pellegrinimu, který se od Fica před lety odtrhl, se prý do koalice se svým někdejším stranickým šéfem moc nechce. Ve Směru totiž nebyly mezi ním a Ficem dobré vztahy, údajně se střetli i fyzicky, ovšem to sociolog nechtěl rozebírat. Nicméně Vašečka uvádí, že Pellegrini by k takové spolupráci mohl být okolnostmi přesto donucen.

Vašečka se domnívá, že existují dvě reálné alternativy pro povolební uspořádání. Tou první je koalice Směru, Hlasu a případně nějaké z národně orientovaných stran, jako je hnutí Republika. Tou druhou pak velká koalice Hlasu a tzv. „slovenských demokratů“ (Progresivní Slovensko, SaS). Druhou možnost, do které prý vkládají naděje mnozí slovenští liberálové, ovšem nepovažuje za příliš pravděpodobnou, neboť by tak široká koalice prý byla velmi nestabilní.

Další rostoucí opoziční silou je již zmíněné národovecké hnutí Republika, které Vašečka považuje za krajně pravicové. Popularita tohoto hnutí prý roste zejména mezi mladými voliči ve věkové skupině 18-25 let. Mladí Slováci dnes volí buď progresivistické Progresivní Slovensko nebo národoveckou Republiku, tedy dva opačné póly politického spektra.

Fico prý kvůli chaosu současné vlády dostal Slovensko „na zlatém podnose“. Slováci podle Vašečky ztrácejí důvěru v demokracii, tíhnou k „protizápadním náladám“ a prahnou po „silném vůdci“. Podle průzkumu agentur MNFORCE, Seesame a Slovenské akademie věd z loňského července si přes 50 % Slováků spíše přeje vítězství Ruska v konfliktu na Ukrajině. 70 % Slováků je proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. 80 % si myslí, že současná politika ve státě se ubírá špatným směrem. Právě na protiválečném programu a všeobecné nespokojenosti s nynější vládou staví Ficův Směr svou volební kampaň. „Populace neví, co se sebou,“ povzdychává si sociolog Vašečka nad lidmi, kteří zastávají odlišné politické pozice než on.

Vašečka ve své kritice jde tak daleko, že Směr dokonce přirovnává k německé mimoparlamentní NPD slovy, že to je „v podstatě neonacistická strana“. Redakce Deníku N po této části přehrála úryvek z projevu Roberta Fica, v němž politik kritizuje zahraniční politiku Západu a říká, že USA chtějí zničit Rusko. Německá NPD se v minulosti nechvalně proslavila mimo jiné popíráním nacistické genocidy, jejímž cílem bylo také vyhlazení slovanských národů východní Evropy.

Michal Vašečka přednáší na soukromé Bratislavské mezinárodní škole liberálních studií (BISLA). Dále také působí ve středoevropské pobočce americké neziskové organizace Aspen Institute, která je zčásti financována federální vládou USA. „Doc. PhDr. Michal Vašečka, Ph.D. je původním vzděláním sociolog. Zaměřuje se na problematiku etnicity, rasových a migračních studií, dále na populismus, extremismus, sociální hnutí a občanskou společnost,“ píše se o jeho specializaci na stránkách Aspen Institute. Byl místopředsedou výboru VRAX pod slovenským ministerstvem vnitra, který bojuje proti extremismu a netoleranci. Od roku 2016 stál v čele redakční rady Denníku N.