Vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Tajemník v senátní komisi pro Ústavu. Předseda poradního panelu prezidenta republiky. Ale také třeba výzkumník v projektu SYRI, který má identifikovat systémová rizika šíření dezinformací. Mnozí si v týdnu pokládali otázku, jak to profesor Jan Kysela všechno zvládá.

„Hlavní je práce fakultní, po stránce odbornosti to, co využívám ve svém fakultním působení, využívám i v Senátu, a nově pro prezidenta, a naopak. Konfrontace s praktickými problémy a otázkami je dobře využitelná ve výuce a psaní. Kdysi jsem se podílel na psaní komentáře k Ústavě. Možná to zní hloupě, ale své partie jsem považoval za vydařené, a to právě díky tomu, co vše jsem věděl o fungování Senátu, resp. Parlamentu vůbec. Časově je to značně flexibilní, na kolize narážím jen zcela výjimečně. Právní akademici však mívají řadu rolí a funkcí vcelku běžně,“ vysvětloval nedávno pro webovky projekty SYRI.

Mnozí ale jeho působení na několika židlích, které do sebe mohou narážet, vnímají jako velmi nevhodný střet zájmů, který rozhodně není žádoucí pro reálné zajištění dělby moci.

„Považoval jsem za naprostou samozřejmost, že s přechodem Jana Kysely na Hrad skončí v Senátu, a byl pro mne šok, když jsem se z článku Petra Koláře dozvěděl, že se tak nestalo. Ještě větší šok pro mne je, že to senátorům ani prezidentovi vůbec nevadí,“ říká pro ParlamentníListy.cz právník Pavel Hasenkopf.

Sám Kysela přiznává, že si je vědom, že spojení akademika s „decizní sférou“, jak to nazývá, je spojeno s reputačním rizikem.

„Expert je objektivní a nestranný, zatímco poradce se vciťuje do potřeb a zájmů toho, komu radí. V Senátu jsem možná začínal jako poradce, časem jsem se posunul více k roli experta. Pro prezidenta pracuji jako expert, avšak vzhledem k tomu, jak média zdůrazňují mou poradcovskou roli, to působí, jako kdyby předjímala ono vciťování. Neměl jsem pocit, že by mne služba Senátu nějak diskvalifikovala jako experta, v současnosti si nejsem jistý, zda to, co říkám, není více poměřováno i faktem toho, komu radím, jakkoliv moc neradím,“ vysvětloval obsáhle pro webovky institutu SYRI.

SYRI je zkratou pro „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik“. Projekt, ve kterém se spojují vědci společenskovědních oborů z Univerzity Karlovy, z Masarykovy univerzity a z Akademie věd ČR. Jejich cílem je identifikovat společenská rizika a nabízet jejich řešení. Jeho vznik souvisí s Národním plánem obnovy, se kterým po covidu přišla ještě Babišova vláda. Jeho součástí mělo být i „zajištění excelentního výzkumu“. V oblasti sociálních věd se měl rozvinout výzkum studující socioekonomické dopady systémových zdravotních rizik. Už po nástupu Fialovy vlády ve veřejné soutěži vyhrál právě společný projekt těchto tří institucí.