„Po nás potopa.“ Katastrofální čísla pro Fialu v průzkumu. Petr Žantovský si všiml

29.06.2024 7:35 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Centrum pro výzkum veřejného mínění, které patří pod Sociologický ústav Akademie věd, vydalo výsledky průzkumu, jichž jako by se mainstreamová média štítila. Pro Fialovu vládu totiž dopadly žalostně. Petr Žantovský se v pravidelném ohlédnutí za nejzajímavějšími mediálními událostmi uplynulého týdne věnuje také tomu, jak si veřejnoprávní rozhlas vysvětluje větší přijatelnost Petra Pavla než Andreje Babiše pro veřejnost, a zastaví se i u mediálně přepáleného pokusu vytvořit kauzu s velkým K.

„Po nás potopa.“ Katastrofální čísla pro Fialu v průzkumu. Petr Žantovský si všiml
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Začneme zprávou o tom, že na Slovensku byl zadržen takzvaný dezinformátor Pavel Zítko, který je ve vydávací vazbě a bude předán do vazby v Česku. „To by byla celkem nezajímavá zpráva, kdyby si člověk aspoň trochu neprostudoval informace, které se k tomu vztahují. Pro pana Zítka, který se patrně opravdu skrýval před českými úřady, aby mu nebylo možno předat zatykač nebo předvolání k vyšetřování, neboť se dopustil velmi zvláštních činů, které spíše než zločiny připomínají činy z hlouposti nebo z osobnostní nevyrovnanosti, což by možná efektivněji řešil příslušný odborný lékař než policie. Na Seznam Zprávách jsem se dočetl, že byl viněn ze šíření poplašné zprávy, a to v souvislosti s covidem v období lockdownů. Píše se zde, že během nejtvrdších opatření proti šíření nemoci covid-19 šířil výmysly o samotné chorobě a později o očkování. Plus k invazi na Ukrajinu opakovaně podpořil režim vládce Vladimíra Putina,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Je zde také uvedeno, že krom toho, že chtěl kandidovat na prezidenta, což se mu nepodařilo, neboť neměl dostatek občanských podpisů, takže ho ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, se dopustil poměrně dramatického činu, a to, že vyrazil dveře, když se přetlačovali podporovatelé bývalé novinářky Peterkové u soudu v Praze. „Krom toho, jak tady čtu, hlasitými projevy a skandováním u obvodního soudu pro Prahu 8 spolu s dalšími vyjadřoval podporu Patriku Tušlovi, který byl obžalován za pronásledování šéfa Česká lékařské komory Milana Kubka, a také dalším pánům, kteří čelí stíhání kvůli výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flégra. Když to sečtu a podtrhnu, tak mi z toho anamnéza pana Zitka vychází docela jednoduše,“ tvrdí mediální analytik s připomenutím vypjaté atmosféru v čase covidu, kolem vakcinace nebo lockdownů.

Mediálně přepálený pokus vytvořit kauzu s velkým K

Tehdy se plnila náměstí, vystupovaly známé osobnosti typu rockových zpěváků nebo hereček, a to na protest proti vládním opatřením. „Atmosféra byla skutečně velice nervózní a vypjatá. Není divu, že lidé zřejmě i typu tohoto pána podlehli vnitřnímu puzení vzít to poněkud více od podlahy, zvýšit hlas a případně se účastnit nějakých demonstračních aktivit. Nicméně jsem se nikde v tomto článku nedozvěděl, že by se měl dopustit skutečně vážného trestného činu. Přitom se ta kauza tváří, jako kdyby dostali masové vrahy nebo dlouho hledané podezřelé z opravdu závažných aktivit. Z této množiny je tam jmenována jediná aktivita, a to podezření ze zpronevěry v souvislosti s případem firmy Tycoon69, která údajně nabízela zájemcům investice na neexistující kryptoměnu. Policie zatím nedošla ve vyšetřování této věci k ničemu, tak si policisté podle svých tvrzení lhůty prodloužili a budou ve vyšetřování pokračovat,“ popisuje Petr Žantovský.

To by potom dávalo smysl, ale pak v titulcích článků nemělo stát, že našli dezinformátora na útěku, ale pachatele zpronevěry na útěku. „U pachatele zpronevěry bych to pochopil, ale u dezinformátora mi to připadá, že se hledají nepřátelé špendlíčkem, aby bylo na koho ukázat. Aby se řeklo: ‚Tento člověk se dopustil verbálního činu, kterým udělal to či ono, popřel covid-19, podpořil nějakou obžalovanou novinářku a podobně‘. Takhle mi to připadá, aniž bych pana Zítka znal, aniž bych jakkoliv sympatizoval s jeho aktivitami, že je to uměle vytvořený případ. Posuzuji to jenom zvenčí jako mediálně přepálený pokus vytvořit kauzu s velkým K. Opakuji, panu Zítkovi a naší justici by určitě spíše ulevilo, kdyby celou věc šetřili odborníci z medicíny než orgány činné v trestním řízení. Ale už jsme v takovém světě, tak se asi nemůžeme divit ničemu,“ míní mediální odborník.

Petr Pavel ctí psaná i nepsaná demokratická pravidla

Asi nejbizarnější článek na téma, jakým způsobem vnímat protagonisty minulého režimu v režimu dnešním, našel v těchto dnech na serveru iRozhlas. „Ten v podcastu s názvem Stoupenci se v jednom z čerstvých dílů zabývá dvěma postavami, a to Andrejem Babišem a Petrem Pavlem. Autorsky za tím stojí Adam Drda a Mikuláš Kroupa. Když řekneme syn Daniela Kroupy, tak víme z jakého jsou ideologického kadlubu. No ale to není to nejpodstatnější. Zajímavé je, že poměrně přesně popisují průběh kariér obou pánů za minulého režimu. Tedy že zatímco Andrej Babiš pocházel z rodiny působící v zahraničním obchodu, tak Pavel pocházel z vojenské rodiny. Otec Andreje Babiše byl významný ekonom, otec Petra Pavla byl plukovník Josef Pavel. Oba, myslím tím mladé pány Pavla a Babiše, osud samozřejmě zavál do KSČ a po roce 1989 zase z KSČ pryč,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Autoři Kroupa s Drdou si kladou otázku, v čem je mezi nimi rozdíl, proč se Petr Pavel jeví lidem přijatelněji než Andrej Babiš. „A na to vymysleli naprosto geniální vysvětlení. To jsem ještě neslyšel, proto mě to velmi překvapilo, neboť pracují s tradičním českým předsudkem o sousedově praseti. Když se já špatně starám o své prase a soused lépe, takže jeho praseti se daří dobře, zatímco moje chřadne, tak já místo toho, abych se lépe staral, hlásám, že by bylo dobré, kdyby to sousedovo prase chcíplo. To je staré známé pořekadlo. A oni na tom postavili teorii, že Petr Pavel je pro náš lid přijatelnější, protože – cituji – ‚ctí psaná i nepsaná demokratická pravidla‘. Nevím, jak k tomu přišli, čím se to projevilo. Jestli tím, že byl plukovník Foltýn zapůjčen jako ideová posila na Úřad vlády, aby dle mého názoru možná i kontroloval, co tam dělá premiér, aby měl prezident generál Pavel dostatečný dozor a dostatečné množství informací. To jsou možná ta psaná i nepsaná demokratická pravidla,“ přemítá mediální analytik.

Očištěný demokrat, co svlékl jednu a navlékl jinou uniformu

Ale není si tím jist, protože v posledních letech se začíná ztrácet přesná představa o tom, co to jsou demokratická pravidla, respektive co je demokracie. „Proti tomu Pavlovi, který ctí ta pravidla, stojí dle zmíněných autorů Andrej Babiš, který – cituji – ‚koncentroval v minulých letech obrovskou ekonomickou, mediální, politickou moc, že to žádná demokracie nemůže bez úhony přežít a jiní politici tomu mohou jen velice obtížné konkurovat‘. Jinými slovy se zde říká, že Babiš byl šikovný podnikatel, který různými způsoby přišel k poměrně velkému majetku, zaměstnává desítky tisíc lidí, platí miliardy na daních a je to jeden nejúspěšnějších kapitalistů polistopadového období. Můžeme si myslet, že jeho podnikání bylo chvílemi příliš navázané na veřejné zdroje, ať už naše či evropské, koneckonců o tom byla kauza Čapí hnízdo, která vyšla do vytracena, ale to jsou pěťáky mezi těmi miliony a miliardami, co se tam nashromáždily. Čili dospíváme nutně k tomu sousedovu praseti,“ vysvětluje Petr Žantovský.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

  • BPP
  • Profil není převzatý, články vkládá redakce.
  • prezident České republiky

Znamená to totiž, že když někdo schopný podniká a nashromáždí peníze, tak je zapotřebí mu ty peníze vzít, pošpinit ho, očernit a říci, že to je to sousedovo prase určené ke chcípnutí v duchu toho pořekadla. „Zatímco za plotem stojí očištěný demokrat Petr Pavel, rozvědčík Československé lidové armády, určený na boj proti imperialismu, ale jenom proto, že svlékl ze sebe jednu uniformu a navlékl jinou, tu imperialistickou. Proto je tedy přijatelný a očištěný. To je velmi zvláštní logika, kterou tihle pánové použili. Ale myslím, že oni sami mají trošku problém. Koneckonců Kroupova rodina nebyla za komunistů nijak exponovaná v pozitivním slova smyslu. Daniel Kroupa pořádal tajné bytové semináře. Byla to celkem ctihodná familie, ale teď má trošku problém, a nejenom ona, jak vlastně akceptovat – co akceptovat, propagovat – toho rozvědčíka na Hradě. Tak na to vymysleli systém sousedovo prase,“ podotýká mediální odborník.

Progresivistické médium, co si může podat ruku s Deníkem N

V českých podmínkách to možná není úplně nelogické, ale že by se mu to jako občanovi této země moc zamlouvalo, to se mu tedy věru nezamlouvá. „A že tomu dává prostor právě veřejnoprávní rozhlas, to se mi zamlouvá ještě méně, protože ten by měl být na tyto parametry mnohem přísnější, mnohem citlivější a mnohem korektnější. Není tomu tak. Suď Bůh proč. Uvidíme, co bude dál s Českým rozhlasem. V posledních letech se tolikrát proměnil, že jeden těžko může cokoli odhadovat. Přál bych si, aby se veřejnoprávní rozhlas vrátil k tomu, co kdysi znamenal, tzn. etalon vynikající žurnalistiky, ale také zábavy i dětského vysílání a dalších věcí. Býti rozhlasákem znamenalo míti jistou profesní hrdost. Byl jsem tím rozhlasákem 16 let a něco o tom vím. Zažil jsem několik generálních ředitelů, programových ředitelů a šéfredaktorů a téměř se všemi až k těm posledním se dalo nějak racionálně domluvit a všichni věděli, o čem ten rozhlas je,“ oceňuje Petr Žantovský.

Zato dnes z něj takový pocit nemá, poněvadž se z něj stal aktivistický program, progresivistické médium, které si může podat ruku s Deníkem N nebo s čímkoli podobným. „To prostě není Český rozhlas, který bychom si asi měli kupovat jako zboží denní spotřeby. Ať to posoudí někdo jiný, já v tomto ohledu, přiznávám, jsem zaujatý, neboť jsem kvůli tehdy čerstvě nastolenému šéfredaktorovi Českého rozhlasu plus Šabatovi, známému komunistovi z osmdesátých let, který už tehdy psal o Sovětském svazu, jak se tam bezva buduje socialismus, jak je to všechno skvělé a jak hlavně nesmíme pustit ke slovu imperialisty, tak když se tento zbrusu nový liberální demokrat stal tehdy šéfredaktorem, který určoval politiku té stanice, pro nás tam nebylo místo. Připouštím, je to osobní pohled, netajím se tím, ale jsem z toho zklamán, protože to rádio mám do dneška rád,“ přiznává mediální analytik.

Tři čtvrtiny občanů jsou s premiérem Fialou nespokojené

V tomto týdnu vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, které patří pod Sociologický ústav Akademie věd, výsledky výzkumu, který realizovalo v období březen až červen letošního roku. „Předmětem tohoto výzkumu byla důvěryhodnost naší vlády, ministrů a premiéra v očích naší veřejnosti. Protože se o této zprávě v médiích příliš nedozvíme, tak si na tomto místě dovolím z ní zacitovat některá docela podstatná čísla. Výzkumníci z CVVM měli pět tázacích otázek. Ptali se, jestli jsou lidé spokojení či nespokojení s programem vlády kdysi dávno vyhlášeným, dále s její činností, s komunikací s veřejností, s lidmi, kteří vládu tvoří, tedy ministry a už jen jedinou ministryní, a nakonec i s osobou premiéra. Je to velmi zajímavé čtení,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nejúspěšnějšího výsledku dosáhl Fialův kabinet u bodu jedna, když vládní program byl pochválen 24 procenty respondentů a zkritizován 64 procenty. „U všech otázek převažovaly nespokojené hlasy, někdy jich byl více než čtyřnásobek hlasů spokojených. S činností vlády je nespokojeno 77 procent, spokojeno 18. To je velká ostuda, horší výsledek je už jen u komunikace s veřejností, kde je skóre 17:78. Na podobné úrovni je důvěra v jednotlivé ministry, s nimi je 19 procent spokojených a 76 nespokojených. U předsedy vlády je poměr 21:75. Už mnohokrát zaznělo, že Fiala je nejméně oblíbený premiér za celou polistopadovou éru, řeč čísel akademické výzkumné instituce to jasně potvrzuje,“ poukazuje mediální analytik na to, že výsledky instituce Akademie věd bude premiér jen obtížně znevěrohodňovat.

Místo dalších plukovníků raději do Strakovky školitele

Klade si otázku, jestli sledování výsledků těchto průzkumů mělo vliv na skutečnost, že si vláda zapůjčila z Hradu plukovníka Foltýna, který se má starat o takzvanou strategickou komunikaci. „S tím vystoupil i toto pondělí na konferenci pořádané Pavlem Žáčkem a Evou Decroix z ODS. Způsob, jakým tam pan zapůjčený Foltýn vystoupil, byl docela jednoznačný. Celkem ne dvojsmyslně prohlásil, že je tam od toho, že se musí postarat o podporu vlády, ministrů, což říkala úplně doslova poslankyně Decroix. Foltýn to doplnil tím, že ten, kdo by ho chtěl vinit z cenzury, tak je držitelem a šiřitelem ruských narativů a vlastně pracuje pro cizí velmoc. To jsem trošku nevěřil svým uším, když jsem to poslouchal. Ale dobrá, alespoň víme, od čeho tam Foltýna máme. Každopádně tohle nevypadá ani trošku jako výsledek nějaké sebereflexe naší vlády vůči mínění, které o ní mají občané,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Sám to naopak bere jako důkaz absolutní arogance a ignorance vlády vůči veřejnému mínění. „Pravda, volby jsou už za rok, čili možná hrají na systém po nás potopa. I když podle způsobu chování mnohých z nich, ať už to je předseda Pirátů, předseda STANu, nakonec i premiér a další, by to člověk takhle úplně jednoduše neviděl nebo nechtěl vidět. Ale možná, že tam něco takového v pozadí je. Tak jako tak, tato čísla nelžou na rozdíl od různých soukromých agentur, které prodávají výsledky podle přání zadavatele. Tohle je akademická instituce, a ta nelže, to je marné. Možná bych vládě doporučil, aby místo dalších plukovníků do Strakovy akademie tu a tam pozvala někoho, kdo opravdu rozumí politice a veřejnému mínění a udělala si s ním aspoň drobný seminář. Očividně by to bylo levnější než působení různých poradců na Úřadu vlády nebo kdekoliv jinde,“ dodává mediální analytik.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jiří Hroník

Andrej Babiš byl položen dotaz

Co se změnilo?

Ještě nedávno ANO tvrdilo, jak je pro ČR největší hrozbou tato vláda a pokud vím, ani jste nepodpořili usnesení, že je pro nás největší hrozbou Rusko, což bezpochyby je, ale nyní si s vládou notujete a mě zajímá, jak to, že jste takto změnili rétoriku? A druhá věc, opravdu myslíte, že když jsme v NA...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 50 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

A co moje matka? Z Ukrajiny unikl dopis o tamních poměrech

11:14 A co moje matka? Z Ukrajiny unikl dopis o tamních poměrech

Ukrajina se snaží řešit nedostatek vojáků zavedením nového mobilizačního zákona, který však způsobuj…