Migrace do Evropy není nic jiného než realizace obludných plánů Coudenhove-Kalergiho
Už několik let jsme němými svědky toho, co je eufemisticky nazýváno migrací. K tomuto tématu se dnes vyjadřuje celá řada lidí vzdělaných i různě zainteresovaných. Chtěl bych znovu přispět svým pohledem. Neřeknu něco zásadně nového.
Vzdělanci? Mám na mysli ty členy společnosti, kteří vidí šířeji a hlouběji. Oproti mase lidiček, co používají hlavu většinou na česání a oči ke sledování TV a blbinek na TikToku. Ti rádi bagatelizují. Naprosté většině z nich uniká skutečná příčina masového pohybu lidí z Afriky a Asie do Evropy. A už vůbec nevidí (nechtějí vidět) budoucí důsledky. Je úděsné, kolik takových „bezmozků“ dnes na světě žije ze dne na den. Zabývají se zabíjením času. Nebo se na imigraci osobně podílejí. A blouzní o tom, že každá rodina, dům, byt, by někoho takového měl hostit. Naprosto bezostyšně pak trousí názory o tom, jak tato společnost je hrozná a potřebuje válku.
Co mne opravňuje k tomuto tvrzení?
Migrace byla a je řízenou invazí namířenou na likvidaci soustátí zvaného Evropa. Malého a důležitého poloostrova Euroasie. Kolébky kultury. Společenství většinou malých národních států, kde se za velkých obětí postupně rodilo vše, co dnes máme a zpozdile považujeme za neměnné a samozřejmé. Podle zkušeností z Velké Británie (Francie, Belgie nebo Švédska) bychom mohli vidět, co nás v důsledku imigrace čeká. Tak, jak dnes vypadá velký hrdý Albion, tak bude za pár let vyhlížet zbytek Evropy. V mnoha místech včetně Londýna dosáhli imigranti rozhodující postavení ve vedení měst. V mnoha velkých městech jsou „no-go zóny“, kam není radno se vydat ani pro zdravotníky nebo bezpečnostní síly, natož pro běžné občany a turisty.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá