Kniha „Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity“ dle recenzenta Martina Bedřicha nemá ambice stát se vyčerpávajícími dějinami ruské mentality, nýbrž načrtává příběh, který by se postavil oněm naivním představám a falešným hlasům propagand všeho druhu. Navazuje tak prý na tradici českého kritického psaní o Rusku, kterou tvoří Obrazy z Rus Karla Havlíčka Borovského, T. G. Masarykovo Rusko a Evropa, Vývoj a zločiny panslavismu z pera Václava Černého či rusistika pěstovaná na pražské filozofické fakultě po roce 1989.

Bedřich dále uvádí, že Putnovo přihlášení se k této tradici dává zároveň poznat jeho hodnotové zakotvení, což lze prý doložit následujícím výňatkem z knihy: „Český rusista nemá být tím, kdo miluje, obdivuje a do Čech chce přivádět všechno ruské; zvláště pak není podporovatelem ruského a sovětského imperialismu. Český rusista má být tím, kdo ruské kulturní souvislosti hluboce zná – a díky tomu je schopen je kriticky hodnotit. Český rusista má být tím, kdo v ruské kultuře a společnosti podporuje osobnosti a hodnoty, jež stojí na straně svobody člověka, proti režimu, proti státnímu teroru, proti bezduché instituci, proti potlačování svobody svědomí a výrazu.

Putin stojí ve stejné linii jako Stalin či Ivan Hrozný

Putna údajně v knize ukazuje, jak mnohovrstevnatá ruská tradice je – a tato skutečnost prý kontrastuje s tím, jak selektivně k vlastní tradici přistupují ti, kteří staví jen na té jedné – carské, imperialistické, podporované oficiální pravoslavnou církví. Že je právě ta ovšem v posledních několika stech letech dominantní, o tom prý není podle Putny pochyb.

Vladimir Putin prý dle literárního historika stojí ve stejné linii jako Stalin či car Ivan Hrozný. Mění se kulisy, mění se nepatrně styl výkonu moci, ale základní duch je údajně dle Putny identický – a jeho nedílnou součástí je programové pohrdání Evropou, jednou v teologické polemice s katolicismem, jindy v očekávání zhroucení kapitalismu, dnes v odsudcích liberální Evropské unie.

Celá glosa k přečtení ZDE