„Když nechám stranou své osobní pocity, což je těžké, a když se vás nepokusím obtěžovat nějakou psychoanalýzou, protože nejsem psychonalalytik, tak z Trumpova projevu a z toho, co následovalo, mě nepřekvapilo nic,” sdělil poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář a ironicky dodal: „Je na cestě, jak tomu sám věří, a já bych si přál, aby se mu to povedlo, nejen udělat Ameriku opět velkou, i když mně nikdy nepřipadlo, že je malá a musí být opět zvětšena, ale i zalít svět sluncem a přispět k vítězství zdravého rozumu.”
O Trumpově projevu
Trumpův projev prý působil na Koláře nafoukaně, nabubřele a namachrovaně. Byli jsme na debatě po inauguraci 47. prezidenta USA Donalda Trumpa pořádané na Anglo-americké univerzitě Strategeo Institutem. Ten založil novinář Jan Macháček poté, co odešel z Institutu pro politiku a společnost a opustil Babiše, jak se většinově psalo.
Ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě Kateřina Weissová sdělila, že nebyla dojata ničím, ale líbilo se jí, že když skládal prezident Trump přísahu na Bibli, tak u toho stáli tři poloviční Češi. Tedy všechny tři děti, které má Trump s bývalou manželkou Ivanou. Erik, Ivanka a Donald Junior. „Plní se postupně to, co dopředu říkal, že dělat bude. Jsou tam nějaké odchylky. Ještě před týdnem tvrdil J. D. Vance, že v případě omilostnění lidí obviněných z útoků 6. ledna nebudou zahrnuty násilné trestné činy. Nakonec byly. Tyto nuance nedělají radost ani některým republikánům,“ doplnila.
Pro Macháčka byl prý tón Trumpova projevu studenou sprchou. Prý si naivně myslel, že v něm bude gesto ke sjednocení, ale na druhou stranu mu to funguje, tak proč by se tedy namáhal. Sice v něm nezaznělo slovo Evropa, Ukrajina či NATO, ale šlo o projev mířený na americké publikum. „On, který chce odbourávat byrokracii, řekl, že vznikne nový úřad pro výběr cel. Nevím, jestli Trumpovi dochází, že dovozní cla platí importéři, což jsou zpravidla americké firmy, které něco dováží do Ameriky,” dodal s tím, že hovořit o tom, že si Amerika vezme Panamu, mu připadá jako dosti znepokojivá rétorika.
Před všemi uvedenými však hovořil investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Evropa Trumpa v zásadě moc nezajímá. Podstatně míň, než bychom si přáli. Priority jsou imigrace a problematický vztah s Čínou. Čína tam importuje fentanyl přes Mexiko a jiné státy, což není problém řešitelný bilaterálně,” zmínil s tím, že ho překvapila tvrdost Trumpova projevu, lačnost a mstivost. „Je v devatenáctém století, v době vyvážení moci, což pro Evropu neznačí nic dobrého. Zděšení, které cítíme v reakci evropských státníků, je zcela na místě. Zahraničněpolitický tým kolem Trumpa jsou však rozumnější lidé,” podotkl ještě.
O válce na Ukrajině
Podle Macháčka je výborná a promyšlená Trumpova politika na Blízkém východě. Nicméně víme, že se chce Trump sejít s Putinem, přijít s mírovým řešením nebo alespoň s příměřím, a chce, aby válku na Ukrajině přestaly platit USA a nahradila je v tom Evropa. „Vidím kontrast mezi jeho rozumnou politikou na Blízkém východě a mezi naprosto pro mě nepochopitelnou politikou ohledně Ukrajiny. Tady já nevím,” přiznal.
„Když Donald Trump přišel poprvé do Bílého domu po zabrání Krymu, tak během svého prvního funkčního období odblokoval dovoz zbraní na Ukrajinu. Poslali tam poměrně významnou dávku, i když vzhledem k vývoji situace nedostatečnou. Kdyby všichni věděli, co se bude dít o pár let později, byla by jistě Evropa a Amerika lepším přítelem Ukrajiny. Nikdy jsem nepropadla tomu, že bych v Trumpovi viděla někoho, kdo Ukrajinu prodá Rusku a Putinovi. Lidé jako Trump neradi prohrávají,” podotkla Weissová s tím, že nezbývá než doufat, protože bez americké opory nebude schopna Evropa do té situace nějak razantně zasáhnout.
Poradce prezidenta Kolář sdělil, že Trump se bude Ukrajině věnovat jen do té míry, když bude mít pocit, že mu na to zbývá kapacita. Ukrajina je podle něj úkol Evropy. „Evropa se dlouhodobě chovala jako černý pasažér. My jsme neplnili své závazky, co se týče obrany. Česká republika se podpisem prezidenta Zemana v roce 2014 na summitu NATO v Cardiffu zavázala ke dvěma procentům na obranu a neplnila je. A nejsme jediní, kdo to neplnil. Pak přišel tento přísný pán a řekl, když nebudeme platit, tak se může stát, že Amerika už v NATO nebude. Najednou jsme se s tímto šokem začali chovat jinak, ale zdaleka ještě ne, jak by bylo potřeba,” vysvětlil. Protikladných prohlášení lidí kolem Trumpa je prý tolik, že je těžké z toho všeho něco vyvozovat.
„To, co zaznělo z Trumpových úst v posledních dnech je, že očekává daleko víc od Evropanů. Dokonce zmínil 5 procent HDP na obranu s tím, že USA dávají necelých 3,5 procent. Mezi Evropany se už běžně mluví o tom, že na příštím summitu NATO bude laťka z dvou procent zvednuta na 3 až 3,5 procent,” sdělil Jonáš a doplnil: „Nejde jenom o peníze, protože mezi členskými zeměmi NATO jsou obrovské rozdíly v tom, kolik peněz jde na vojáky a jejich důchody, a kolik jde skutečně na schopnosti boje. Kladu si otázku, kdyby na Prahu mířil Orešnik, jsme schopní ho sestřelit?”
K otázce se nikdo nevyjádřil. Hovořilo se však ještě dlouho...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Ukončí Donald Trump válku na Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
molik
