Bazalovou udivila nejvíce slova vakcinologa Romana Chlíbka, jenž připustil, že vakcína proti covidu-19 je méně účinná již po šesti měsících od druhé dávky.

„Přiznám se, že ani já jsem to nečekal. Přece jenom jsem se domníval, že účinnost bude alespoň roční a že se k přeočkování dostaneme až za rok. Šest měsíců je poměrně krátká doba a konec účinnosti u velké skupiny lidí přišel zrovna teď. Zejména senioři byli očkováni v únoru, když si k tomu přičteme půl roku, tak jsme na devátém, desátém měsíci v roce. Ochrana u nich přestala fungovat, a to hraje také roli,“ zhodnotil vakcinolog pro server Lidovky.cz.

„Vakcíny vyvanují takovou rychlostí, že to bere dech,“ shrnuje bývalá žurnalistka a táže se, jak je možné, že něco takového Chlíbek zjišťuje až nyní, když podle ní pochybnosti již zkraje srpna vyvolával pohled na covidové statistiky z Izraele a Velké Británie.

„Koukala jsem pořád dokola na počty hospitalizací v Británii a Izraeli a říkala jsem… sakra, jak to, že je tam těch očkovaných tolik? Vždyť ta vakcína měla zabírat na hospitalizace z 96 procent a na úmrtí ze 100 procent!!! To byla čísla, kterými nás v té době krmil Pfizer. Všechny studie potvrzovaly, že po vakcíně vzniká jak protilátková, tak i buněčná imunita,“ komentuje tehdejší své pochyby Bazalová s poukazem, že podle studií prezentovaných firmou Pfizer by v nemocnicích neměl být prakticky nikdo očkovaný.

Varovný měl být zejména stav v Izraeli: „Při pohledu na čísla v izraelských nemocnicích, kde proočkovaná populace končila ve špitálech, mi bylo jasný, že tady se děje něco, s čím se asi úplně nepočítalo. A když začali Izraelci mluvit o třetí dávce, bylo zjevné, že vědí něco, co my ne.“

Právě Izrael v současnosti uplatňuje pravidlo platnosti druhé dávky očkování maximálně šest měsíců, po nich si musejí lidé pro prodloužení covidových certifikátů nechat aplikovat třetí dávku. Mezi druhou a třetí dávkou očkování zároveň musí být nejméně pětiměsíční odstup.

Podle Bazalové je tak dost možné, že farmaceutické firmy o účinností vakcín „trochu lhaly“. Rozpor ve výsledcích studií podle ní mohlo způsobit například to, že byli vybíráni mladší dobrovolníci, u kterých imunita funguje lépe než u starší populace. „Kam se ztratila imunitní paměť, která se podle všech možných studií měla u očkovaných vybudit? Znamená to, že vakcíny tohle neumějí a že lidé se budou muset očkovat stále dokola?“ táže se nyní členka Rady ČTK a nastoluje otázku, zdali vakcíny buněčnou imunitu nevyvolávají dlouhodoběji jen u mladších lidí.