Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu začali Evropané nahlas mluvit o tom, že musejí posílit vlastní obranu, protože Rusko decimující Ukrajinu je příliš blízko a s Donaldem Trumpem není tak docela jisté, zda by Američané přišli Evropě na pomoc, pokud by bylo třeba.
Má Andrej Babiš vaši důvěru? (Ptáme se od 25.3.2025)Anketa
Ursula von der Leyenová přišla s nápadem na půjčky ve výši 150 miliard eur a s nápadem na rozvolnění dluhových pravidel.
„Výsledná strategie zahrnovala umožnění členským státům dočasně zvýšit výdaje na obranu o 1,5 procenta HDP během čtyř let – a půjčku 150 miliard eur jménem EU na podporu společného nákupu zbraní a pomoci Ukrajině. Komise však podcenila zásadní překážku: I když si může půjčovat levněji než většina členských států, půjčky, které poskytuje, se stále započítávají do úrovně státního dluhu – což je varovný signál pro vysoce zadlužené země, které se bojí vystrašit trhy nebo spouštět fiskální sankce,“ napsal server Politico.
A to se ani trochu nelíbí státům na jihu Evropy. Především Itálie a Španělsko, které mají za zády i Francii, požadují, aby byly dluhy na zbrojení financovány ze společných dluhopisů, za kterými by stála EU jako celek. Nechtějí levné půjčky na zbrojení, které by šly na vrub jednotlivým státům, protože mají strach, že to bude další velká rána pro už tak dost dluhem zatížené evropské ekonomiky.
„Některé země mají vážné pochybnosti o proveditelnosti nebo dokonce možnosti zadlužit se na tyto úrovně,“ řekl vysoký diplomat EU.
„Existuje riziko, že dojde k fiasku, které by mohlo připravit cestu pro obranné dluhopisy,“ doplnil další diplomat z jihu EU.
Jenže tenhle nápad tvrdě naráží na odpor v Nizozemí a v dalších zemích. „Žádné eurobondy,“ zopakoval nizozemský premiér Dick Schoof minulý týden po setkání lídrů EU.
Diplomat jedné ze severních konzervativně laděných zemí naznačil, že pokud státy na jihu Evropy tvrdí, že otázka obrany je natolik zásadní, že stojí za to v jejím jménu zadlužit celou EU, měly by se stejným odhodláním říkat, že se ve jménu vlastní bezpečnosti zadluží i samy.
„Pokud tvrdí, že obrana je existenční výzvou, která ospravedlňuje společný dluh, pak si musejí nejprve vzít půjčky,“ řekl diplomat, který pochází z fiskálně konzervativního bloku.
Jenže posílení obrany tzv. na vlastní triko by v praxi znamenalo, že v jiných oblastech budou muset jednotlivé státy šetřit, a to s lidmi, které významně trápí např. migrační krize, což je příklad Itálie i Španělska, nebo otázky globálního oteplování. Jen velmi nerady se budou uskromňovat ve jménu obrany před příliš vzdálenými ruskými tanky.
Státy ze severní poloviny EU kontrují, že jižní státy používají společné evropské dluhopisy jako politický klacek proti severu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by podle vás každý stát EU hradit vlastní obranu zcela sám?
autor: Miloš Polák
charl
