Máte rádi Ondřeje Vetchého?Anketa
Iniciativa zveřejnila grafiku, ve které vyčíslila dopady tržeb na supermarkety dokonce na 108 milionů eur. Největší ztráty jim stávky působí v pátek, který se pomalu stává neoficiálním stávkovacím dnem. Že je zdražování v Chorvatsku problémem, si dobře uvědomuje i tamní vláda, která po prvních bojkotech rozšířila cenové stropy na sedmdesát „základních položek“. Patří mezi ně například chléb, polenta, těstoviny, šunka, máslo, sádlo, některé druhy sýrů a ryb, káva a základní hygienické potřeby. Zákaznický bojkot se týká především velkých řetězců, jako je Konzum a Plodine, ale skupina Halo, inspektore se zaměřuje i na menší obchody jako třeba pekárny, které prý mají příliš vysoké ceny. „Zopakujme si to celé. Od obchodních řetězců přes pekárny až po služby. Všechno. Cílem je ukázat, že můžeme utrácet méně,“ uvedl zástupce iniciativy Josip Kelemen. Chorvaté sdílejí na sociální sítě fotografie ze supermarketů zejících prázdnotou.
Chorvaty rozčílilo i zdůvodnění řetězců, proč jsou ceny v tamních obchodech tak vysoké. Může prý za to členité pobřeží země, které zvyšuje přepravní náklady. Z této a podobných výmluv obchodníků si dělají legraci uživatelé na sociální síti Reddit. Lidé z jiných zemí připsali odůvodnění, kterých se dostává jim. V Rakousku je to prý kvůli „vysoké hustotě obchodů“ a „vysokým horám“. Jeden drogistický řetězec na otázku, proč jsou jeho německé produkty v Německu levnější než v Rakousku, údajně odpověděl, že je to kvůli převozu zboží přes Alpy.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Jak informuje Deutsche Welle, protesty inspirovaly i konzumenty v okolních balkánských státech. Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko a Černá Hora – tam všude se zákazníci rozhodli nenavštěvovat obchody, které podle nich drží nepřiměřeně vysoké ceny. V Srbsku platforma Efektiva vyzvala k bojkotu provozoven pěti velkých obchodních řetezců, informuje server Balkan Insight. V zemích, kde k bojkotům došlo, padají tržby vellých řetězců o desítky procent. Další protesty se skrze sociální sítě organizují i v Bulharsku, Albánii, Maďarsku, Rumunsku a Slovinsku.
Fotogalerie: - Vitkova Sibiř
ParlamentníListy.cz byly čtenářem upozorněny na skutečnost, že snaha o zorganizování podobného bojkotu probíhá i v Česku. Uživatelé na sociální síti Reddit se snaží bojkot zorganizovat na týden mezi 17. a 23. únorem. „Nic nenakupuj v týdnu od 17. 2. do 23. 2. 2025 ve velkých obchodech, tak aby řetězcům klesly výdělky a byly donuceny slevit ze svých přemrštěných cen. Jinak než společným občansko-spotřebitelským odporem změna nenastane,“ píše se ve výzvě, která má na českém Redditu mimořádný ohlas. Na pochybnosti některých diskutérů o tom, co se změní, když několik dnů nepřijdou nakupovat, zareagoval jeden chorvatský uživatel. Odkazuje na statistiky, ze kterých jasně vyplývá pokles tržeb. „Lidé začínají víc přemýšlet,“ píše.
Někteří diskutující zmiňují, že obchodní politika supermarketů stojí mimo jiné na tom, že člověk při procházce mezi regály koupí i to, pro co do obchodu původně nepřišel. Absenci zákazníků tak prý obchodní řetězce pocítí. Lidé prý mají raději nakupovat u menších lokálních prodejců. Objevují se ale i pochyby o tom, zda má stávka smysl. Manažeři obchodních řetězců prý počkají, až lidé svůj bojkot ukončí, a pak zboží ještě zdraží.
Možný smysl bojkotů popsal uživatel szanda. Řetězce velkou část tržeb získávají z tzv. FMCG neboli rychloobrátkového spotřebního zboží. Jde o zboží, které se prodává rychle, ve velkých objemech a s nízkou marží. Typicky jde o produkty s nízkou životností, jako je například pečivo, maso, ovoce a zelenina. Řetězce toto zboží objednávají v předem nasmlouvaných objemech na dlouhé měsíce dopředu. Pokud zákazníci nepřijdou, řetězec pro toto zboží nebude mít odbyt a prodělá. Pokud by k bojkotu docházelo delší dobu, například tím, že zákazníci budou kupovat trvanlivé potraviny, řetězce to mohou pocítit. Neprodané zboží budou muset vyhodit nebo nabídnout ve velké slevě, případně dohodnout snížený odběr u dodavatelů, ale za cenu zhoršení vztahů.
Ekonom Vladimír Pikora ze společnosti Pikora Invest o smyslu takových bojkotů pochybuje. Ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz uvedl, že aby byl bojkot efektivní, zákazník by musel mít kam od velkých hráčů utéct. Malé obchody podle Pikory nemohou zneužívat své tržní postavení tak jako jejich větší konkurenti, například tím, že by vybíraly od dodavatelů peníze za umístění zboží, nebo díky nižším cenám u většího odebíraného množství. „Mám z toho ten pocit, že tyto řetězce ve střední Evropě, tedy mimo své mateřské země, vydělávají obrovské peníze. Byly by blázni, kdyby nějakému podobnému tlaku ustupovali, protože by se o ty obrovské zisky připravily,“ domnívá se Pikora a odkazuje na nedávnou zprávu serveru Novinky.cz o tom, že německé obchodní řetězce mají z Česka zlatý důl a své marže tu mají nastavené mnohem výš než doma. Češi si prý rádi připlatí za značku. „Mně to připadá, že ten titulek by mohl být ‚Češi si rádi připlatí za nízkou kvalitu a vyšší ceny‘,“ utahuje si ekonom.
Velké řetězce si podle Pikory místo slev raději položí otázku, jak dlouho zákazníci bojkot vydrží. Jestli ho vzdají po měsíci, nebo ho zvládnou protáhnout třeba na rok. „Pro ně je mnohem zajímavější mít dva až tři měsíce ztrátu, kterou pak rychle doženou v dalších měsících. Myslím si, že pokud ta masa lidí nemá kam utéct, v tu chvíli ten řetězec vyhrává. Tomu, co dělají na Balkáně, fandím a jsem zvědavý, jak dlouho jim to vydrží, ale myslím si, že řetězce nakonec vyhrají,“ obává se.
V České republice by podle Pikory ke zlepšení prostředí pro spotřebitele bohatě stačilo, aby antimonopolní úřad začal fungovat tak, jak má. Podmínky k tomu podle ekonoma má, v současné době ale uděluje příliš nízké pokuty, které nenutí obchodníky do snahy o rozumnou kvalitu za rozumnou cenu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vadí vám ceny potravin ve velkých řetězcích?
autor: Jan Novotný
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
