„Ruská propaganda sílí v České televizi,“ poznamenal Bohuš úvodem svého pořadu. „Uvidíte sabotáž v Polsku, autobus v Praze a prof. Morozova v Estonsku,“ zkonstatoval s odkazem na reportáž Bohuš a připomněl, že kromě žhářského útoku v Polsku hořelo i v areálu pražského dopravního podniku.

„Hořelo i v Praze. Že by další proruská informační operace? Uvidíme. Ve vazbě máme pravděpodobného pachatele,“ sdělil Bohuš. „Tak pozadí ještě neznáme, prozatím útok prověřujeme,“ dodává Bohuš a vyjadřuje se i k tomu, že podle premiéra Petra Fialy (ODS) šlo o součást hybridní války. „Premiér ví možná více než policie,“ dodává Bohuš. 

„Hybridní hrozby jsou rozmanité a dynamické kombinace konvenčních nelegálních teroristických a kriminálních schopností státních a nestátních entit. I státních?“ dodal Bohuš. 

„Máme za sebou požár v Polsku a autobus v Praze, u kterého policie prověřuje, jestli šlo o akci z Ruska,“ říká Bohuš. „Před kampaněmi a útoky varuje po BIS i Národní centrála proti organizovanému zločinu, hrozby ze strany Moskvy podle ní zesilují,“ zaznívá následně hlas reportérky z reportáže ČT24. „Jako bychom svých starostí neměli dost. S filozofickou fakultou. S Dozimetrem,“ dodal Bohuš.

„Pan ministr doporučuje, abychom začali již kriticky myslet. Byli vzdělanější, neměli strach, čelili dezinformacím,“ nechal se slyšet Bohuš, který tak komentoval slova ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

„Kdo polarizuje společnost, abychom neměli náladu?“ ptal se dále Bohuš.

Zaměřil se i na vystoupení reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška právě v České televizi. „Politická prohlášení se opakují. Jsou to takové deklarace, ale pakliže sledujeme působení například české vlády, která je ta, která by v té oblasti asi měla něco dělat, je k tomu nejpovolanější, tak tam vidíme, že to zatím nenabývá nějakého konkrétního hmatatelného obsahu. Teď jsme se tady po letech dočkali toho, že máme na Úřadu vlády nového koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna. Ale je to vlastně rok a něco před parlamentními volbami,“ sdělil Lukášek.

„Jako že už nestihneme do voleb pořádně ovlivnit veřejné mínění, aby lidé věděli, koho mají volit?“ okomentoval Bohuš.

„Je to ve chvíli, kdy udělat něco konstruktivního do voleb, po kterých se může stát spousta dalších věcí, bude velmi obtížné a pan Foltýn bude mít opravdu hodně práce, aby vůbec něco stihl,“ zmínil Valášek, že záležet bude i na financích.

„Tak opravdu máme málo času, abychom ovlivnili myšlení většiny voličů, aby nevolili zase toho Turka s Konečnou nebo Rajchla,“ komentuje tato slova Bohuš.

Lukáš Valášek v pořadu ČT24 Devadesátka hovořil také o svém textu ohledně muže, ruského akademika, který stál v čele redakční rady vědeckého časopisu na ústavu při Ministerstvu zahraničních věcí. „Profesor Morozov v redakční radě časopisu našeho ústavu Ministerstva zahraničí musel být nebezpečný. V Estonsku dostal šest let, o půl roku více než Tomáš Čermák za Vltavu,“ komentoval to Bohuš.

„Ty ruské zpravodajce je velmi obtížné odhalit, koneckonců i ti akademici tohoto kolegy v tom Pobaltí se pak vyjadřovali ve smyslu, že by to nikdy neřekli, jo, protože on se neprojevoval nějak prorusky. Vlastně se naopak tvářil, že je kritický k tomu režimu, ale zároveň paralelně podle těch obvinění, která pak obstála i u soudu, tak prostě shromažďoval informace, citlivé informace o estonské společnosti, které následně předával při svých cestách údajně za rodinou, tedy do Ruska,“ komentoval to Valášek. 

A Bohuš dodává: „Nevěřte lidem, kteří kritizují Rusko. Mohou to být špioni.“

„My máme ruského špiona zafixovaného jako někoho, kdo někde nahání nějaké dokumenty s nápisem Přísně tajné, ale ty informace, které Rusové shromažďují, tak jsou mnohdy poměrně nevinně vypadající, mohou je prohodit lidé, vědci, politici, lidé z bezpečnostních složek na nějaké neformální recepci, ani si nemusejí uvědomovat, že když se poskládají do nějakého širšího obrázku, tak Rusku mohou při těch jejich operacích pomoci,“ řekl také v pořadu Devadesátka Valášek.

„Až půjdete na nějakou recepci s vědci, politiky nebo s lidmi z bezpečnostních služeb, dávejte si pozor, s kým si tam povídáte,“ zkonstatoval následně Bohuš. 

„Nezapomněli jste, jak jsme uvedli tuto reportáž a povídání? Proruské informační operace v Česku sílí. A co jsme viděli? Požár v Polsku, autobus v Praze s pravděpodobným pachatelem, u kterého policie prověřuje, jestli byl organizovaný z Ruska, a prof. Morozova, na kterého si posvítili v Estonsku a dostal o půl roku více než Čermák. Jaký si pro dnešek uděláme závěr. Když budete na recepci s nějakými papaláši, pro jistotu si nacpěte do úst chlebíčky nebo kaviár a s nikým se nebavte. A neposlouchejte ruské narativy, poznáte je snadno. Příkladů jsme uvedli dost,“ zakončil Bohuš.