Nejistota a obavy teď panují v mnoha sborovnách zejména českých základních škol. A nejen tam. Plnou hlavu starostí s tím, jak budou fungovat školská zařízení v příštím roce, mají nyní i na magistrátech, či na městských a obecních úřadech. Vláda s Ministerstvem školství (MŠMT) totiž hledají už delší dobu velké finanční úspory v dosavadním systému vzdělávání. Podle informací, které vedení MŠMT občas zveřejnilo v některých médiích i na svém portálu, panuje v Praze představa, že do školství se dostalo v posledních letech až příliš mnoho lidí, kteří významně ukrajují ze státního rozpočtu.

Má se především jednat o nepedagogické zaměstnance, tedy o údržbáře, kuchařky, ale i o psychology a asistenty pedagogů. Nicméně ušetřeni nemají být ani samotní učitelé, kterým by ministerští úředníci rádi navýšili úvazky, a jejich počty pak zredukovali. V prvotních úvahách vládních politiků i Ministerstva školství se proto spekulovalo, že by mělo z této oblasti odejít 34 tisíc zaměstnanců, po protestech pedagogů a především odborářů se později tento počet snížil na polovinu, tedy na 17 tisíc. V posledních dnech hovořil ministr financí Z. Stanjura v pořadu Otázky Václava Moravce o postupném zrušení 9 tisíc pracovních míst ve školství a jeho vládní kolega – ministr školství Mikuláš Bek uvádí nyní číslo o jeden tisíc nižší. 

Samotným pedagogům se ale i tyto počty samozřejmě nelíbí a argumentují především tím, že větší počet zaměstnanců si vyžádala před několika lety především tzv. inkluze, tedy zařazení postižených a mentálně slabších žáků do vyučování v běžných základních školách, kdy se pak musela ve třídách zřizovat místa asistentů pedagogů i jiných profesí.