Tak jako v zahraničních destinacích – od Chorvatska po Benátky přes španělské ostrovy, Barcelonu, Korsiku, francouzskou Akvitánii – všude je turistů jako máku a místním docházejí nervy. I u nás máme taková místa – a nejde jen o Prahu. Navštívili jsme Český Krumlov, abychom zjistili nálady místních „tuzemců“.

Rozdělené město

Jedinou výhodou je, že historické centrum je pomyslně oddělené od běžného denního života. Návštěvník z ciziny se asi jen těžko dostane třeba na Masarykovu třídu – kromě pár privátů, co by tam vlastně dělal. Jedině tak hledal levnější místo na parkování, ale to zvládne spíše jen tuzemec nebo Slovák… A místní, žijící v historických uličkách? To už jsou prý jen pozůstatky, jednotlivci. Kdo mohl, ten tu buď podniká v pohostinství, ubytování, nebo prodává upomínkové předměty.

„Co bychom dělali ve městě? Tady máme rito,“ konstatuje jeden z provozovatelů občerstvení. S meníčkem se jen tak tak dostanete pod pětistovku. Minerálku prodávají raději originální švýcarskou, italskou nebo francouzskou, která je už z podstaty dražší. Takže dvě a půl deci za 70 korun a více. „Co by tady místní dělali, když žijí přes ulici a řeku? Zámek znají a do obchůdků pošlou tak maximálně příbuzné, co jim přijedou na dovolenou.“ Ti, kteří tady dříve žili, jsou rádi, že jsou pryč. Když měli štěstí, pobrali za objekt pěkné peníze a na Krumlov si ani nevzpomenou.

Z Masarykovy třídy máte z některých úhlů nádherný výhled na historickou část města. V bytovkách žijí povětšinou skuteční místní, i když není neobvyklé, že tu občas byt o svátcích či prázdninách neoficiálně pronajmou. A opět, jako v historické části, řada lidí tady byt dobře prodala a dala Krumlovu vale. Nicméně je tu řada těch, kteří pamatují jiné časy.

Od „dederáků“ po Indy

„Vždycky sem chodili turisté,“ říká starší paní. „Za komunistů to byli baťůžkáři, paštikáři s řízky a maximálně Slováci nebo Němci z NDR. Cestovatel z Rakouska byl vzácností.“ A doba se změnila. „Teď tam neprojdete přes zástupy lidí. Ještě donedávna tu bylo Číňanů jako v Číně. O covidu se to zmírnilo, ale pak to bylo nanovo. Jen jich jezdí o něco míň a Indů o hodně víc.“

„Co je to za prohlídku, když lezete pomalu po stěnách, abyste prošli uličkami? Proč se to tady neomezí jako v zahraničí?“ táže se statný čtyřicátník. „Podívejte se na řeku – je plná, přecpaná vodáky. Silnice jsou přeplněné auty. Do toho maglajz s cyklisty, kteří si ještě vozí děti v těch bedýnkách na kolech. Ve vlaku si nesednete. Co je to za kulturu života a vůbec i místo pro život, když pořád vidíte nějaké kolony. A dokonce i v zimě, i když je to trochu slabší, ale přesto. A kam jdou peníze? Těch pár místních, kteří tady podnikají, určitě nejsou miliardáři. To by prchli někam na klidný ostrov. Peníze letí zase hlavně boháčům nebo cizincům, kteří v mnoha případech nastrčili „bílé koně“ a sami kasírují. Je to smutné…“

„Korejci, Japonci, Italové, Španělé,“ vypočítává další místní občan, říkejme mu pan Jiří. „Ruský nápisy vystřídal rozsypaný čaj,“ konstatuje muž s odkazem na čínštinu a další jazyky. Dělají tady Ukrajinci, obsluhují, vaří, těm prostě dají míň než Čechům, a ještě načerno,“ hodnotí situaci starousedlík.

Raději pryč…

Město si žije vlastním životem. Historické centrum je jako z jiného světa. „Občas se chci podívat na nějakou akci na zámek, ale jsem pak z těch lidí tak unavený, doslova vyfluslý,“ říká třicetiletý Jan. „To radši odjedu úplně mimo, třeba na koncert do Kaplic, známé vezmu na zámek do Rožmberka nebo do Vyššího Brodu. Krumlov je pro mne na jedné straně srdcovka, ale jak tam vkročím, do těch uliček, kde do mne vrážejí lidi, všichni se fotí jako zběsilí, mám z toho depku.“

Další lidé se rozčilují, že „… ani stávající parkoviště nestačí. Přijede-li vám návštěva, není vůbec jisté, že zaparkuje někde slušně blízko. Městská policie dělá, co může, ale to by musela mít dvojnásobek mužstva. Navíc noví zájemci nejsou, kdo může, jezdí do Rakouska za prací… Průjezd záchranných složek městem – nikoliv tedy historickým centrem – je při divokém parkování velmi problematický.“ Pesimističtí místní obyvatelé nevidí zlepšení. Naopak, obávají se čím dál tím většího návalu hlavně cizinců. A tak se začíná pokukovat po zahraničních protestech, které by mohly inspirovat třeba i místní…