Fotygová, jež je bývalou polskou ministryní zahraniční a aktuálně působí coby předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu, pro server Euractiv.com shrnula, že se Rusko od carských dob příliš nezměnilo a stále opakuje dění, během nějž dobývá, páchá genocidy, kolonizuje a následně se snaží „o tiché přijetí statu quo“ a „uplácení mezinárodního společenství pomocí přeludu hospodářské spolupráce nebo iluze obrovského ruského trhu“.

„Nemůžeme si nechat namluvit, že Moskva je součástí řešení jakýchkoli globálních problémů. Měli bychom si uvědomit, že i když bylo Rusko falešně považováno za stabilizační sílu v Evropě, bylo to na úkor národů mého regionu, přičemž moje země byla rozdělena a okupována Ruskem. I tehdy Moskva plánovala další ‚odchod na Západ‘, vývoz své ‚stabilizace‘ v 19. století nebo své revoluce ve 20. století. Moskva se nestydí otevřeně opakovat tento imperialistický plán na Ukrajině v 21. století. Proto musí imperialismus Moskvy navždy skončit,“ upozorňuje, že se současnost dosti podobá dřívějšku, kdy bylo v područí Ruska i samotné Polsko.

„Putin a jeho banda válečných zločinců“ dle europoslankyně „nejsou příčinou, ale důsledkem problému, jehož kořenem je autoritářská a imperiální podstata Moskvy a fobie KGB či FSB, které se ruského státu zmocnily už dávno“.

„Ruský imperialismus má velmi hluboké kořeny. Dnes se však nenacházíme v 16. století Ivana Hrozného nebo v 18. století Kateřiny II, ale ve 21. století mezinárodního práva, společných organizací a sdílených hodnot,“ připojila a podotkla, že by „teroristická organizace“ měla zmizet, aby se neopakovaly hrozby od Moskvy i v budoucnu.

Postupovat bychom dle ní měli stejně jako v případě německé Třetí říše, jakožto existenční hrozby pro lidstvo a mezinárodní řád a Ruská federace by měla dle ní „projít drastickými změnami“. „Je naivní si myslet, že Ruská federace poté, co bude definitivně poražena, zůstane ve stejných ústavních a územních rámcích. Nikdy v historii se nestalo, aby tak centralizované říše, které si podmanily tolik národů, zůstaly po porážce v rozhodující válce beze změny. Mezinárodní společenství proto nemůže zaujmout pohodlnou pozici v postranní linii a čekat na vývoj, ale musí vyvinout odvážnou iniciativu, která podpoří opětovnou federalizaci ruského státu s ohledem na historii ruského imperialismu a respektování práv a přání jeho národů. Oběti ruského imperialismu by měly mít možnost obnovit svou vlastní státnost, uplatnit své právo na oslavu svého dědictví a určit svou vlastní budoucnost,“ míní polská konzervativní europoslankyně.

V područí Moskvy dle ní nechtějí žít ani mnohé národy zastoupené v Ruské federaci. „Neexistuje nic takového jako ruský plyn, ropa, hliník, uhlí, uran, diamanty, obilí, lesy, zlato atd. Všechny takové zdroje jsou tatarské, baškirské, sibiřské, karelské, oiratské, čerkeské, burjatské, sachské, uralské, kubánské, nogajské atd.  Pro většinu obyvatel těchto regionů – ať už jde o etnické Rusy nebo domorodé obyvatelstvo – představuje Moskva pouze válku, útlak, vykořisťování a beznaděj,“ zní v textu dále s dodatkem, že „obtěžování a diskriminace etnických menšin je v Rusku běžná“ a na bojištích se často ocitají právě lidé z těchto menšin.

S ohledem na národnostní a etnickou mapu území Ruské federace bychom tak dle Fotygové „měli diskutovat o perspektivách vzniku svobodných a nezávislých států v postruském prostoru, jakož i o perspektivách jejich stability a prosperity“.

Že by rozpad Ruska přinesl „určité obtíže a rizika, jako ostatně každé přechodné období“, diplomatka nezakrývá. „Tato rizika však budou mnohem méně nebezpečná než ponechání této agresivní říše beze změny,“ míní však. Pokud „uvnitř Ruské federace vzniknou nové prozápadní státy“, pomůže to Evropě nejen bezpečnostně, ale výhody bychom prý mohli čerpat i v rámci energetiky či ekonomických vztahů.