Povodně, které v minulých dnech postihly Českou republiku, způsobily nejen ztráty na lidských životech, ale i masívní škody na majetku. „Mimořádné výdaje na povodně se projeví hlubším schodkem státního rozpočtu, a tím pádem i nárůstem veřejného dluhu. Jedná se ale o mimořádnou událost, takže tady bych problém určitě neviděl,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ. Povodně se podle něj velmi pravděpodobně promítnou do o něco nižšího hospodářského růstu ve 3. čtvrtletí. „Předpokládám, že v zasažených oblastech některé podniky musely omezit či přerušit výrobu, což může mít zprostředkovaně kvůli výpadku dodávek krátkodobě negativní dopad na další firmy mimo postižené oblasti. Navíc došlo k omezení dopravy v postižených oblastech a výpadku služeb,“ dodává ekonom.

„V letošním 4. čtvrtletí a v příštím roce však budou mít záplavy pozitivní dopad do HDP, pokud tedy vyjdu z předpokladu, že dojde k investicím do obnovy po materiálních škodách. Opravdu velmi hrubý odhad. Pokud budou materiální škody vyčísleny na 50 miliard korun – tohle číslo mně přijde dost podhodnocené vzhledem ke škodám po povodních v letech 1997 a 2002 –, tak se investice do obnovy ve stejné výši promítnou do vyššího růstu HDP zhruba o 0,6 procentního bodu. Samozřejmě rozloženo v čase,“ vysvětluje Miroslav Novák. „Přírodní katastrofy obvykle nemají dopad na celkový HDP, jen poněkud mění strukturu poptávky. Toto bude nejspíš platit i o letošních povodních v Česku. Spotřební koš postižených domácností se dočasně změní a stoupnou výdaje na stavební práce související s opravami domů a infrastruktury,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Kraje a obce by se mohly spojit na vlně solidarity

Ministerstvo financí nečekaně rychle, aniž by byly vyčísleny konkrétní škody, rozhodlo o tom, že připraví novelu letošního rozpočtu, kterou se zvýší původní deficit o 30 miliard na 282 miliard korun. To překvapilo už jen tím, že po osmi měsících do naplnění původně plánovaného deficitu zbývala ještě poměrně výrazná „rezerva“ 76 miliard korun, která se jeví s přihlédnutím k tomu, že ve druhé polovině roku obecně deficit narůstá pomaleji než v té první, dostatečná pro pomoc po povodních. „Nejhorší situace by vznikla, kdyby se před koncem roku zpozdily opravy infrastruktury kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu. Předjednat si tedy dostatečnou rezervu novelou zákona o státním rozpočtu považuji za odpovědný přístup,“ má pro krok ministra financí Zbyňka Stanjury pochopení Pavel Sobíšek, který je i místopředsedou Výboru pro rozpočtové prognózy.

Jiní ale nad počínáním šéfa státní kasy udiveně kroutí hlavou. Nabízí se otázka, proč by kraje neměly být více zaangažovány v pokrytí škod, když mají rekordní přebytek, zatímco stát má stále skoro rekordní deficity. „V tomto dávám za pravdu Národní rozpočtové radě, která dlouhodobě upozorňuje na vysoké přebytky krajů a obcí a přitom na těch penězích jako by ‚sedí‘. A stát prohlubuje svůj deficit. Škody by kompletně mohly pokrýt kraje a obce, plus je třeba vzít v úvahu evropské peníze a pojišťovny, a tak by za státem nic jít nemuselo. To možné je. Tím nemyslím, že veškeré škody by měl hradit nejpostiženější Moravskoslezský kraj, ale kraje a obce by se mohly celorepublikově na nějaké vlně solidarity spojit a pomoci těm nejzasaženějším tak, aby stát nemusel svůj schodek navyšovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.