Povodně, které v minulých dnech postihly Českou republiku, způsobily nejen ztráty na lidských životech, ale i masívní škody na majetku. „Mimořádné výdaje na povodně se projeví hlubším schodkem státního rozpočtu, a tím pádem i nárůstem veřejného dluhu. Jedná se ale o mimořádnou událost, takže tady bych problém určitě neviděl,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ. Povodně se podle něj velmi pravděpodobně promítnou do o něco nižšího hospodářského růstu ve 3. čtvrtletí. „Předpokládám, že v zasažených oblastech některé podniky musely omezit či přerušit výrobu, což může mít zprostředkovaně kvůli výpadku dodávek krátkodobě negativní dopad na další firmy mimo postižené oblasti. Navíc došlo k omezení dopravy v postižených oblastech a výpadku služeb,“ dodává ekonom.
„V letošním 4. čtvrtletí a v příštím roce však budou mít záplavy pozitivní dopad do HDP, pokud tedy vyjdu z předpokladu, že dojde k investicím do obnovy po materiálních škodách. Opravdu velmi hrubý odhad. Pokud budou materiální škody vyčísleny na 50 miliard korun – tohle číslo mně přijde dost podhodnocené vzhledem ke škodám po povodních v letech 1997 a 2002 –, tak se investice do obnovy ve stejné výši promítnou do vyššího růstu HDP zhruba o 0,6 procentního bodu. Samozřejmě rozloženo v čase,“ vysvětluje Miroslav Novák. „Přírodní katastrofy obvykle nemají dopad na celkový HDP, jen poněkud mění strukturu poptávky. Toto bude nejspíš platit i o letošních povodních v Česku. Spotřební koš postižených domácností se dočasně změní a stoupnou výdaje na stavební práce související s opravami domů a infrastruktury,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Kraje a obce by se mohly spojit na vlně solidarity
Ministerstvo financí nečekaně rychle, aniž by byly vyčísleny konkrétní škody, rozhodlo o tom, že připraví novelu letošního rozpočtu, kterou se zvýší původní deficit o 30 miliard na 282 miliard korun. To překvapilo už jen tím, že po osmi měsících do naplnění původně plánovaného deficitu zbývala ještě poměrně výrazná „rezerva“ 76 miliard korun, která se jeví s přihlédnutím k tomu, že ve druhé polovině roku obecně deficit narůstá pomaleji než v té první, dostatečná pro pomoc po povodních. „Nejhorší situace by vznikla, kdyby se před koncem roku zpozdily opravy infrastruktury kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu. Předjednat si tedy dostatečnou rezervu novelou zákona o státním rozpočtu považuji za odpovědný přístup,“ má pro krok ministra financí Zbyňka Stanjury pochopení Pavel Sobíšek, který je i místopředsedou Výboru pro rozpočtové prognózy.
Kdo je budoucností ODS?Anketa
Navýšit schodek, dokud trvá zděšení z povodní
Proto je přesvědčen, že skoro odpadá důvod novelizace zákona o státním rozpočtu. „Nedává to smysl. Buď vláda předpokládá, že škody budou dramaticky vyšší, než co ukazují odhady pojišťoven, nebo chce navýšit deficit ještě z nějakých jiných pohnutek. A zajímavé je i to, že se nečeká na finální vyčíslení škod. Možná proto, že chce vláda navýšení schodku rozpočtu prosadit, dokud trvá celonárodní zděšení nad hrůzou povodní. Za týden, za dva, by se mohlo ukázat, že v porovnání s minulými povodněmi škody nejsou takové. Teď spekuluji, ale vláda třeba uvažuje tak, že by mohla za 14 dní vyvstat i debata nad tím, proč vůbec navyšovat schodek, proč to nemohou pokrýt kraje a obce. To je možná i tlak krajů a obcí, aby škody sanoval státní rozpočet,“ zamýšlí se Lukáš Kovanda.
Ještě větší pochybnosti o potřebě navýšení deficitu státního rozpočtu u něj vyvolalo, když ve čtvrtek večer oznámil premiér Petr Fiala, že Brusel poskytne Česku v přepočtu zhruba 50 miliard korun. A to velmi rychle, bez nutnosti spolufinancování z českých zdrojů. „Pokud pojišťovny svůj odhad 17 miliard pojištěných škod významně nezmění, lze předpokládat, že celkové škody se budou pohybovat v pásmu od 40 do 100 miliard korun. To ale znamená, že stát – tedy státní rozpočet a peníze z EU – by pokrýval veškeré škody. Kraje a obce by se tudíž na pomoci finančně vlastně nijak nepodílely, přestože loni ke konci roku měly na účtech v souhrnu zhruba 409 miliard korun a letos v prvním pololetí vykázaly přebytek přibližně 83 miliard,“ poukazuje hlavní ekonom Trinity Bank na dost nepochopitelný jev.
Vyčerpat si rezervu nesvědčí o řádném hospodaření
Údiv vyvolala i skutečnost, že ministr financí Zbyněk Stanjura přiznal, že na rezervách je už jen jedna miliarda korun. Jako by za to byla odpovědná vyšší moc, a nikoli on sám. Podle rozpočtových pravidel má vládní rezerva odpovídat nejméně 0,3 procenta výdajů státního rozpočtu na příslušný rok. Na letošek byla stanovena ve výši 11,84 miliardy. Ty už vláda téměř všechny vyčerpala na řešení situace v huti Liberty či na kompenzace pěstitelům kvůli jarním mrazům, dále pak i na paušální náhradu nákladů na ubytování uprchlíků, navýšení peněžních prostředků na financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních v roce 2024, na výplatu humanitární dávky nebo bezpečnostní opatření při mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě.
„Tady podle mě těžko vládě něco vyčítat. Povodně proběhly až na konci 3. čtvrtletí a v první polovině roku prostě rovněž nastaly mimořádné události, i když zdaleka ne v tak katastrofickém rozsahu. Pokud by byly povodně již na jaře, tak by bylo v rezervách více,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz hodně smířlivě Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ. Opačný názor zastává Lukáš Kovanda. „Rezervu měla mít vláda jednoznačně vyšší. Anebo když není dostatečná, pak zvažovat, jestli z ní čerpat na zajištění bezpečnosti při mistrovství světa v hokeji. Při povodních ten smysl rezerva má, ale je otázka, zda sahat do rezerv při mistrovství světa v hokeji. Vyčerpat si rezervu ještě hodně dlouho před koncem roku nesvědčí o přístupu řádného hospodáře,“ kritizuje hlavní ekonom Trinity Bank Stanjurovo počínání.
V roce 2002 se to zvládlo při daleko větších škodách
V té souvislosti připomíná, jak to vypadalo při povodních roku 2002, kdy byly škody dramaticky vyšší. „Pojištěné škody byly tehdy 36 miliard, ale to je v tehdejších cenách, v nynějších by ty pojištěné byly někde na 70, ty celkové na 150 miliardách korun. Tehdy ovšem, i když ty škody byly takto vysoké, se zákon o státním rozpočtu nenovelizoval. V roce 2002 byl schodek plánován na 46,2 miliard, nakonec to bylo 45,7 miliard korun. Tehdy se to při daleko větších škodách, než jaké se dají očekávat nyní při zohlednění inflačního vývoje, zvládlo a schodek se nenavyšoval. Bylo to zhruba ve stejné části roku, respektive o měsíc dříve, takže rezerva už při samotném plánování rozpočtu tam musela být daleko vyšší. To zase napovídá tomu, že pro letošní rok stát nepostupoval tak, jak by měl postupovat ten nejřádnější hospodář, to znamená stanovovat si i dostatečnou rezervu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník