V roce 2016 provedl teroristický útok Anis Amri na vánočních trzích v Berlíně a Německo zažilo šok. Amri zavraždil 13 lidí. Uteklo osm let a Německo je otřeseno znovu. Server německého listu Bild upozornil, že je třeba něco dělat. Např. deportovat neúspěšné žadatele o azyl ze země. Ale to se nedaří. Od ledna do července 2024 bylo z Německa deportováno 11 102 lidí. Přitom mělo být deportováno více než 43 000 lidí. V téže době podle deníku Bil požádalo o azyl více než 153 000 lidí.

Pro poslankyni unijního poslaneckého klubu Andreu Lindholzovou (53, CSU) je jedna věc jistá. „Situaci dostaneme pod kontrolu pouze tehdy, když zastavíme nelegální migraci.“ „FDP a SPD chtějí také deportovat zločince do Sýrie nebo Afghánistánu – brzdí to však Zelení kolem ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové,“ doplnil k tomu deník Bild.

Ministryně vnitra Šlesvicka-Holštýnska Sabine Sütterlin-Waacková (CDU) varovala, že zastavit přísun uprchlíků z Afghánistánu a Sýrie nebude tak snadné, protože stále existuje právo na udělení azylu. Norddeutscher Rundfunk (NDR) upozornil, že tato ministryně volá po celostátním řešení problému, přičemž ale za celostátní problém považuje nošení nožů na veřejnosti. Ministryně volá po zavedení zón bez nožů. „Věřím, že je důležité, abychom měli zóny zákazu nožů a aby byly následně kontrolovány,“ uvedla.

Zděšená byla i předsedkyně zemské SPD Serpil Midyatliová, která volá po semknutí německé společnosti, ale důrazně odmítá zákaz přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Naproti tomu zákaz nošení nožů na veřejnosti podporuje.

Také vicekancléř Robert Habeck (Zelení) již o víkendu požadoval v Německu více zón pro zákaz zbraní a přísnější zákony o držení zbraní. Vyplývá to z rozhovoru, který Habeck poskytl v neděli ve Flensburgu. „Už nežijeme ve středověku a nikdo v Německu nemusí nosit bodné nebo sečné zbraně na veřejných prostranstvích,“ řekl Habeck na setkání.

Další možností je navýšit pravomoci tajných služeb, aby lépe nacházely potenciální teroristy.

Spolková ministryně vnitra sociální demokratka Nancy Faeserová chce, aby tajné služby mohly za určitých podmínek tajně prohledávat byty a instalovat špionážní software. Ministr spravedlnosti Marco Buschmann, z řad liberálů FDP, plány odmítá.

Zpravodajský pořad Tagesschau, vysílaný ve veřejnoprávní ARD, v této souvislosti upozornil, že Issa al H., pachatel hrůzného činu v Solingenu, nebyl v hledáčku policie.

„Před činem však Issa al H. nebyl policii ani domácí zpravodajské službě znám jako islámský extremista. Rovněž nebyl odsouzen za žádný trestný čin. Pouze se vyhýbal deportaci do Bulharska, která však nezahrnovala pachatele trestných činů a lidi podezřelé z terorismu,“ uvedl Tagesschau.

Policie prý teď bude chtít vyřešit otázku, jak se do té doby klidně žijící muž v Německu zradikalizoval. Otázkou také je, jak udržoval spojení s Islámským státem, který se k útoku přihlásil.