Říká se, že si každý pamatuje, kde byl, když došlo k útoku na dva mrakodrapy v New Yorku. To platí i pro Jiřího Šedivého: „Pamatuji si to úplně přesně. Já jsem v době, kdy došlo k prvnímu úderu, seděl s kolegy náčelníky generálního štábu ostatních armád Severoatlantické aliance v letadle a letěli jsme z Neapole do Budapešti kvůli zasedání vojenského výboru NATO. Přistáli jsme, vystoupili z letadla a už při slavnostním přijetí a předávání poct, které byly součástí jednání, přiběhli naši asistenti a každému hlásili, že došlo k nárazu letadla do dvojčete. Nikdo ještě nevěděl, jestli jde o náhodu, nebo teroristický útok. Ale pak došlo k dalšímu úderu,“ popsal Šedivý pro ParlamentníListy.cz.

Po útocích 11. září 2001 Američané vyhlásili „válku proti terorismu“. Generál připomíná, že nešlo jen o válku Američanů, ale i ostatních včetně České republiky, kdo se k ní připojili. „I když v tom Spojené státy hrály největší roli, protože mají vojenský potenciál a ten nejkrutější útok byl veden právě na Spojené státy americké. Debata může být vedena směrem, že šlo o totální selhání, a někdo z toho naopak udělá ideální operaci. Já myslím, že pravda je někde uprostřed. Za prvé se nemáme za co stydět, my jsme udělali vše pro to, aby se ten rozvíjející se masivní teror zastavil. Byla zničena nebo výrazně omezena schopnost v té době nejsilnější teroristické organizace Al-Káida, a byť se vede debata, zda jsme na Středním východě měli, nebo neměli uspět… není to černobílé,“ řekl Šedivý s tím, že až historie s odstupem času ukáže, do jaké míry byly mise úspěšné. „Ale znovu připomínám, že já osobně jsem dalek tvrzení, že to byla válka jen Američanů a že selhali jen Američané,“ podotkl bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.

Terorismus nezačal 11. září, ale mnohem dříve

Opakovaně zdůraznil, že mise do Afghánistánu byla bojem proti teroristickému zlu. „Nejsem ten, kdo by měl vylít na hlavu kýbl špíny jen proto, že jsme šli do Afghánistánu a udělali vše pro to, aby z Afghánistánu necestovaly skupiny teroristů do Spojených států amerických a do Evropy. Vše se nepovedlo stoprocentně. Ten problém, který ve skutečnosti nezačal 11. září – víme, kolik bylo velmi krutých úderů se stovkami mrtvých lidí už dříve, což byla opět práce al-Káidy, popřípadě spolupracujících skupin –, ale nárůst dramatických a velmi silných úderů byl už před rokem 2001. My jsme tam šli a nevěděli jsme, co je a není to nejlepší řešení. S informacemi, které jsme měli, s podklady, které byly k dispozici, jsme my i Američané šli do Afghánistánu a později do Iráku, protože jsme bojovali proti tomu, co jsme viděli jako největší zlo,“ vysvětlil Jiří šedivý.

Ten rovněž nesouhlasí s kritikou, že by Američané opustili Afghánistán příliš rychle. „Bylo domluveno, že Spojené státy a my s nimi odejdeme do 14 měsíců od podpisu smlouvy v Dauhá mezi Američany a Tálibánem, protože bylo zřejmé, že jsme v bodě, kdy už nejsme schopni afghánské společnosti dát více. A ani afghánská společnost není ochotna akceptovat další změny. Nikdo nemůže říci, že byl překvapen, že jsme odešli z Afghánistánu. Odcházelo se postupně, my jsme odešli už v červnu. Když Joe Biden potvrdil odchod do konce srpna, tak se všechno zhroutilo a všichni začali říkat, že odešli rychle a náhle. To není pravda,“ upozornil generál.

Společnost se změnila, ale Afghánci musejí sami chtít

Připustil, že organizace odchodu se mohla udělat jinak, ale prý by vždycky dopadla špatně. Důvodem je nemožnost implementovat demokratické myšlení tam, kde vládnou jiné principy. Už nyní je ale podle Šedivého vidět jasná změna afghánské společnosti. Tisíce a tisíce lidí chtějí opustit zemi, protože nechtějí žít pod vlivem Tálibánu. Šedivý to považuje za svědectví, že se tamní společnost změnila. „Ale nezměníme ji tím, že tam budeme 20 let s vojáky, musí se měnit sama a sami Afghánci musejí udělat vše pro to, aby se změnila k lepšímu,“ podotkl k tomu.