Nejen v českém politickém, ale i mediálním prostředí se našlo hodně těch, kteří přijímali výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech s hlasitým skřípěním zubů. Někteří to nedokázali zakrýt ani tehdy, když byli jednou z hlavních tváří ve vysílání speciálu ČT. To platí o vedoucím zahraniční redakce ČT Martinu Řezníčkovi. Skutečnou delikatesou v tomto směru pak bylo jeho povídání s profesorem historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igorem Lukešem. Oblíbeného hosta ČT24 nechal moderátor mluvit, aniž ho konfrontoval s fakty. „Zato dotazovaným příznivcům republikánů skákal do řeči a neustále je ‚factcheckoval‘. Šíří Česká televize dezinformace? Nebo jak si to mám vysvětlit?“ zareagoval spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra a jal se konat.
Sepsal fakta, která usvědčují hosta z dezinformací a moderátora z toho, že si nepočínal objektivně a dopustil, aby se k divákovi veřejnoprávní televize dostávalo to, co není pravda, a to bez jakéhokoli komentáře a oponentury. Proto podal podnět k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se počínáním Martina Řezníčka zabývala. „Analytici RRTV jeho výstupy rozeberou, předloží Radě, materiál bude veřejnosti dostupný, dostane ho k dispozici i Dan Vávra, pokud bude chtít. Rámcově jsem sledoval české CNN i ČT. Výběr hostů, vedení rozhovorů..., musím říct, že jsem byl překvapený, jak se zpravodajové ČT snažili být nestranní, včetně Michala Kubala v pražském studiu… kromě Martina Řezníčka. Říkám si, ať jde dělat politiku a ke svým politickým preferencím nezneužívá veřejnoprávní televizi,“ napsal v reakci na facebooku člen RRTV Vadim Petrov.
Zpoždění signálu vadí u toho s nepohodlnými názory
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Nebyl sám, kdo u Martina Řezníčka marně hledal elementární objektivitu a vyváženost. „Vysílání České televize jsem s krátkými přestávkami sledovala a pod kritiku Daniela Vávry na adresu Martina Řezníčka bych se podepsala. A myslím si, že by se veřejnoprávní televize dala podrobit i další kritice. Celé její vysílání se neslo v duchu proti Donaldu Trumpovi. Za tímto účelem byli vybírání i hosté a bylo znát, že se někteří moderátoři snažili to trochu vyvážit svými dotazy. Bohužel, marně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková, mediální poradkyně Pro Libertate.
Při dodržování Kodexu ČT by už nebyl zaměstnancem
Ale i když analýza RRTV potvrdí, že Martin Řezníček s diváky manipuloval, dosažení nápravy nebude nic jednoduchého. „Nápravu může zjednat jen nadřízený pana Řezníčka. Opakovaně už mnoho měsíců upozorňuji, že Kodex ČT není cár papíru. Kdyby jej redaktoři a moderátoři ČT dodržovali, kdyby vedení České televize řádně kontrolovalo jeho dodržování, tak by pan Řezníček už dávno nebyl zaměstnancem ČT,“ tvrdí Alena Maršálková.
„Nejde přece o jednoho konkrétního reportéra. Jde o celou instituci a její vedení, především o vedení redakce zpravodajství a publicistiky. Rada pro vysílání není žádným Úřadem pro tisk a informace, ale její usnesení v podobných případech může poskytnout docela silnou zpětnou vazbu, která se pak projeví když ne v přímé nápravě, pak alespoň ve větší opatrnosti,“ myslí si Ladislav Jakl, který už v letech 1992 až 1993 působil jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.
Aby ani na Kavčích horách nerostly stromy do nebe
Stejně jako jeho kolega z RRTV Vadim Petrov nehodlá předesílat to, jak bude Rada věc projednávat. „Ale Rada pro vysílání řeší jediné: soulad nebo případný nesoulad předmětného pořadu se zákonem. Pokud se prokáže porušení zákona, má pravomoci přijmout sankce, ovšem vůči vysílacímu subjektu. Rada České televize má kompetence jiné. Sleduje i kvalitu práce a může o ní jednat s vedením. Nemyslím, že stížnosti a jejich projednávání jsou marné. Přispívají k jistému společenskému tlaku, ve kterém pak stromy i třeba na Kavčích horách nemohou růst do nebe. Ale přímo řídit program či jednotlivé zaměstnance žádná rada nemůže, a je to dobře,“ zdůrazňuje radní Jakl.
Mediální rady, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada ČT, se musí řídit danými zákony, kde jsou uvedeny jejich pravomoci. „Ale podle mého názoru mají málo možností pro udělení sankcí, postihů či vyžadování nápravy. To není vina těch rad, ale zákonů. Takže pokud jedna z rad něco zjistí, dojdou její členové k nějakému závěru, neznamená to, že se to změní nebo se sjedná náprava. V případě Martina Řezníčka mohou dojít k závěru, že manipuloval s míněním diváků, ale jeho osud je čistě v rukou jeho zaměstnavatele, tedy generálního ředitele Jana Součka,“ připomíná mediální analytička Alena Maršálková.
Chovají se obchodní řetězce v ČR poctivě?Anketa
Místo veřejné debaty se připravuje zdražení poplatků
Daniel Vávra na závěr svého důkladného rozboru toho, v čem Igor Lukeš a Martin Řezníček rukou nerozdílnou balamutili ve svém vystoupení diváky, se ptá, zda by mu někdo vysvětlil, proč by si měl povinně platit podobnou propagandu, nebo neschopnost, když si sám dokáže najít mnohem důvěryhodnější a méně zavádějící zdroje zdarma. „Otázka je to zcela oprávněná. Mnoho lidí si ze své kapsy platí vysílání proti vlastním zájmům. A nejen to. Platíme si činnosti, které si veřejnost u České televize či Českého rozhlasu nikdy neobjednala. Je nutno k tomu přihlédnout při debatě o rozpočtu těchto institucí i o návrzích televizní a rozhlasovou daň dokonce zvýšit a rozšířit okruh jejích plátců,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl.
„Původně jsme platili poplatky za veřejnou službu, kterou nám ovšem už pár let veřejnoprávní média neposkytují. Na změnu není politická vůle, protože v současné době je ČT provládní televizí. Mnoho občanů službu odhlásilo, poplatky neplatí, protože zatím to jde, je nespokojeno s vysíláním ČT, je vyhlášeno mnoho petic za zrušení poplatků a řešení situace v ČT. Ale nynější politická garnitura místo veřejné debaty a řešení stížností občanů, přišla s novelou zákona o ČT. Poplatky by se měly zvýšit, platit je budou i uživatelé internetu, a navíc ještě firmy s 25 a více zaměstnanci. Myslím si, že nejprve je potřeba najít společenskou shodu na tom, co je to veřejná služba, kdo a jak ji bude poskytovat a pak teprve, kolik a komu za ni budou občané platit. Do toho se ale politikům nechce, je před parlamentními volbami,“ dodává Alena Maršálková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník