Srp byl veden ve dvou svazcích Státní bezpečnosti, vystřídali se na něm tři řídící důstojníci. S tajnou policií se podle nich sešel 151krát, pořídila z nich 299 záznamů. Pod krycím jménem Hudebník byl ve svazku veden jako důvěrník, což značí, že si StB jeho spolupráce považovala a hodnotila jej jako hodnověrného, uvedl předvolaný svědek, bývalý disident a nyní badatel ÚSTR Miroslav Vodrážka. Někdejší šéf Jazzové sekce podle archivních spisů, s nimiž pracoval, bezpečnosti předával informace i k dalším osobám kromě Hutky.

Srp byl zakladatelem Jazzové sekce, která se za komunistické éry podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Byl kvůli tomu i vězněn. Objevil se však také v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. Soudy dříve rozhodly, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu. Srp tvrdí, že si tehdejší řídící důstojníci zprávy vymysleli.

„Vymyslet si informační zprávy v takovém rozsahu jako v Srpově případě, nebylo možné,“ uvedl Blažek. Dodal, že metoda vymýšlení zpráv samotnými pracovníky StB nemá podle jeho informací ekvivalent v žádném dalším státu bývalého východního bloku. „Soud je ostuda Karla Srpa, probírají se věci, které jsou jasné,“ dodal. Věrohodnost Srpa podle něj snižuje i to, že v minulosti podobně zamlčoval i jasně doložené členství v KSČ.

Prezident Miloš Zeman v roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Proti prezidentově snaze o prosazení muže do etické komise se v roce 2017 ozvali také někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce. Nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé. V roce 2017 hlava státu navrhla Srpa také do Rady ÚSTR, nominaci však odmítl Senát.