Dění kolem České televize lze chápat jako boj o peníze, které do její kasičky přibývají po miliardách z koncesionářských poplatků, ale také jako boj o politický vliv, což ilustrovala dlouho utajovaná analýza Centra mediálních studií Fakulty sociálních věd UK, která potvrdila příchylnost veřejnoprávního média k TOP 09. Vedle toho se hraje také o transparentnost všemi domácnostmi dotovaného média, ať už jde o požadavek na kontrolu Nejvyšším kontrolním úřadem nebo povinnost respektovat právo na informace o těch, kteří pobírají veřejné prostředky. S tím posledním má evidentně problém generální ředitel Petr Dvořák, jenž v pondělním vydání pořadu 90´ ČT24 s tématem „Úlohy pro veřejnoprávní media“ na žádost diváka o zveřejnění honorářů pro moderátory zareagoval takto: „Já si nejsem jist, že česká společnost je na takovou situaci připravena.“

Senátor Václav Chaloupek, který byl zvolen za hnutí Občané a Patrioti (OPAT) a je členem Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, by větší transparentnost veřejnoprávního média uvítal. „Domnívám se, že by občané měli vědět, jak se zachází s penězi, které vydali. Je ale dobré zmínit, že kromě koncesionářských poplatků platí daně, které jsou jejich téměř půlroční výdělek, a také nevědí, jak se s nimi nakládá. Přesto by to, jak Česká televize hospodaří s penězi, měla být veřejně přístupná informace, ale s určitými mantinely, které by nezahrnovaly osobní údaje. Měli bychom se dozvědět, kolik stojí určitý pořad, inscenace, publicistika, zpravodajství, to zveřejnit je v pořádku. Ale jestli konkrétní člověk bere hodně, nebo málo, to si myslím, že by se zveřejňovat nemělo, protože to nikdo nedokáže posoudit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz senátor Václav Chaloupek.

Senátor Václav Chaloupek, autor populárních večerníčků jako Méďové či Vydrýsek.

Moderátor, který není za to, jakou práci odvádí, určitě ani zaplacený

S Českou televizí má zkušenosti nejen jako divák, ale také jako zaměstnanec zpravodajství a především proslul jako režisér a scénárista televizních seriálů pro děti, v nichž nejčastěji přibližuje osudy zvířecích mláďat. „Dělal jsem nejen pro Českou televizi, ale také pro německou. A když to přepočtu na stejný čas, tak v německé televizi, pro kterou na tom bylo o hodně méně práce, jsem dostával pětkrát až desetkrát více než v České televizi. Nemyslím si tedy, že by Česká televize – alespoň v dětském vysílání – rozhazovala,“ říká autor nejen nezapomenutelných večerníčků jako Méďové či Vydrýsek, ale i dokumentárních filmů. „Ale pokud se televizní divák domnívá, že platí za veřejnoprávní Českou televizi, ale neplatí za ty komerční, tak je na omylu. Protože ty žijí z reklam a v těch výrobcích je započítaná i cena té reklamy. Čili televizní divák v podstatě platí úplně všechno,“ podotýká Václav Chaloupek.

V koncesionářských poplatcích platí divák i Václava Moravce, který způsobem vedení nedělních Otázek působí na mnohé z nich jako červený hadr na býka. „Tak já vůbec ani netuším, kolik může brát Václav Moravec. Nebo Daniel Stach, kterého považuji za úplnou špičku. Za to, jakou práci odvádí, určitě není v České televizi ani zaplacený,“ vyzdvihuje senátor výkony moderátora pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24. „Ničím jiným než platem nelze kvalitu diferencovat. Něco jiného asi je, když pořad moderuje Marek Eben, něco jiného je, když si najmou nějakého herce. Onehdy jsem se dozvěděl, když jsem o tom mluvil s jedním kolegou, že veškeré státní podniky budou muset sdělovat všechny platy včetně zlatých padáků. Ale zase určitá hranice, co by se mělo sdělovat a co ne, existuje,“ domnívá se Václav Chaloupek.

Česká televize zaplatila za seriál tolik, kolik pak dostala z Německa

Připomíná také, že jeho spolupráce s ČT byla pro veřejnoprávní televizi naprosto výhodná. „Já jsem jí dodal 176 dílů večerníčků ve 12 seriálech. A Česká televize na nich rozhodně netratila. Když jsem natočil seriál Méďové, dělal jsem ho víceméně na klíč, tak jsem za něj dostal v podstatě tu samou částku, za kterou ho tenkrát Česká televize prodala do Německa jako hotový výrobek,“ poukazuje režisér a scénárista na to, jak se veřejnoprávnímu médiu jako autor vyplatil. Vzato do důsledku získala takto Česká televize „produkt“ zdarma a navíc na něm dále vydělávala, protože Chaloupkovy večerníčky se líbily i v zahraničí, a tak je Česká televize s úspěchem prodala do pětadvaceti zemí.