Mezi protagonisty byli Ivana Svobodová, novinářka týdeníku Respekt, držitelka novinářské ceny Ferdinanda Peroutky, plk. Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace, Bob Kartous, mluvčí Českých elfů, Tomáš Bouška, politolog, sociolog, zakladatel spolku Političtí vězni a zakladatel novinářského inkubátoru. Uváděla a otázky kladla Kateřina Procházková, novinářka, která pracovala ve veřejnoprávních médiích, v Českém rozhlase a České televizi a jež nyní působí v projektu Synopsis, zabývajícím se Čínou.

Pravda – jak ji vyhledat a věřit v ni

„Koho pravda ještě zajímá – třeba vás, co jste přišli. Má pravda ještě šanci v nerovném souboji s dezinformacemi v době hybridní války?“ uvedla na začátek Procházková. „Kde je pravda? Někteří lidé tvrdí, že nevědí, kde je pravda, že jsou ztraceni v množství informací, že nevědí, že jde o dezinformace, lehce jim podléhají, manipulacím a konspiračním teoriím. Kde hledat pravdu?“

Svobodová k tomu uvedla: „Pravdu najdete v Respektu, a to je samozřejmě pravda.“

Pravda je podle ní někdy složitá věc. „Bylo by dobré ta média, která jsou ještě tradiční, která zaměstnávají novináře, kteří chápou, co to je být novinář, o co tady jde, a chodí se za vás dívat tam, kam vy nemůžete, protože máte jinou práci, a poctivě vám chtějí přinášet to, co se děje. Bylo by dobré je neopouštět a rozhodně je využívat, aby nám zůstala. Protože pak už nevím, kam se budeme koukat. Jsou veřejnoprávní média, ale kdo ví – na Slovensku se to už trošku bortí. Je dobré si vytypovat i zahraniční média, co vám sedí a jsou to skutečná média. Naštěstí ještě žijeme v zemi, kde je celkem slušná důvěra v instituce, a myslím, že oprávněně. Kdyby někdo tápal a chtěl si něco ověřit, tak ještě pořád to u nás jde,“ konstatovala novinářka.