Exkluzivní pravicová konference. Akce ověnčená těmito adjektivy shromáždila unikátní skladbu hostů, kteří zasedli bok po boku během rozmlouvání o tom, jaké výzvy má před sebou autentická konzervativní pravice v Česku.
Filip Turek, Jiří Čunek, Jan Zahradil, Boris Šťastný a Patrik Nacher. Politici Motoristů, KDU-ČSL, ODS a hnutí ANO, které spojuje konzervativní myšlení a přístup k životu.
Podle Filipa Turka zažívá autentická pravice v naší zemi obrození, byť je pomalé a přichází postupně. „Mnozí politici mě plácají po ramenou a mezi čtyřma očima mi říkají, jak to dělám dobře. Veřejně to ale nepřiznají a jdou s davem,“ popsal svou zkušenost letos zvolený europoslanec za koalici Přísahy a Motoristů sobě. Zdůraznil, že stát může být silný jen tehdy, když je bohatý. „A bohatý stát je pouze, když se chová racionálně a kapitalisticky,“ dodal.
Zvláště se věnoval nálepkování, dehonestacím a lživému osočování v rámci předvolebních kampaní i v médiích. „Je třeba se nad to povznést jako jsem to udělal já v kampani. Všem lžím jsem se vysmál. Politici se tomuto nálepkování postupně začínají bránit,“ vyzdvihl.
Fotogalerie: - Přísaha Motoristů
Senátor a vsetínský starosta Jiří Čunek hovořil o základním problému současnosti, který vidí ve filosofii. „Přešli jsme od socialismu, drtivá většina občanů byla po revoluci přesvědčena, že bude-li více pracovat, bude mít více peněz a bude se mít lépe. Jak jsme na tom dnes? Většina si to zcela jistě už nemyslí,“ zamýšlel se Čunek nad vnitřním nastavením části mladé generace, která zdaleka nepřistupuje k práci tak, jako generace před ní. „Kristus řekl, kdo nepracuje, ať nejí. Kdo pracovat nemůže, tomu musíme pomoci. Kdo ale nechce pracovat, ať klidně hladoví, je to jeho volba. Místo toho těmto lidem sypeme stále různé dotace a další peníze. Musíme lidem vrátit důstojnost tím, že budou zodpovědní sami za sebe,“ zdůraznil Jiří Čunek.
Jiří Čunek
Jan Zahradil, bývalý dlouholetý europoslanec ODS, nadnesl čtyři základní výchozí body, na které by se pravice měla zaměřit. „Co nejširší uchování národního práva veta, co nejširší rozmělnění a revize Green Dealu, co nejširší revize migrační politiky a uchování svobodného prostoru k šíření informací a idejí bez jakýchkoli omezení. Na tato témata by se měla pravice v příštích zhruba pěti letech soustředit,“ řekl.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„Vypadá to jako málo ambiciózní a defenzivní či jako drobečková politika českých poslanců v 19. století v rakouském Říšském sněmu. Důvod je prozaický. Zrušili jsme si hřiště, na kterém by se odehrával klasický pravo-levý střet. To hřiště už neexistuje a musíme ho znovu vybudovat. Zrušili jsme ho sami vlastními restrikcemi úplně všeho. Na každý problém se vymýšlí zákon a dostáváme se do situace, kdy 90 procent výdajů státního rozpočtu jsou mandatorní výdaje a ve zbylých 10 procentech už nezbyde žádný prostor na to ho ovlivnit,“ konstatoval Zahradil.
Boris Šťastný, někdejší vlivný člen a šéf pražské ODS, dnes kandiduje do Senátu za stranu Motoristé sobě a hnutí ANO. Své vystoupení pojal do značné míry jako popis pádu ODS coby pravicové strany. „Česká pravice spjatá s ODS nebyla zdecimována vnějším nepřítelem. ODS podlehla sama sobě. Už neexistuje, je mrtvá. Pravice po roce 1989 dosáhla spektakulárních úspěchů. Stála u zrodu ekonomické transformace i poklidného rozdělení státu. Kdyby dnešní vedení ODS bylo postaveno před výzvy 90. let, jímá mě hrůza z toho, jak by to v naší zemi vypadalo. Smrtící byla pro ODS i asistence při vzniku TOP 09 nebo vytvoření koalice se Stranou zelených, dnešní obdobou Pirátů. Dnešní ODS nemá žádný nárok být řazena k pravici,“ popsal.
Fotogalerie: - Šťastný proti vládě
Podle Patrika Nachera se místo pravo-levého střetu v dnešním veřejném a mediálním prostoru „vytvořil souboj mezi těmi dobrými a údajně špatnými. My, co tu sedíme, jsme z pohledu mainstreamu zcela jistě těmi špatnými. Politika se vyprázdnila. Na jedné straně jsou věci, které se mají říkat, a z druhé strany naopak, a to jsou ti, co údajně rozeštvávají společnost,“ vymezil se poslanec hnutí ANO vůči kádrování názorů a jejich šiřitelů.
Nacher se zamyslel nad tím, jak bude o konferenci referováno v médiích. „Když tu vidím pana Honzejka a pana Bartoníčka (novináři mediálního domu Economia, pozn. red.), jsem zvědav,“ rýpl si.
Prakticky všemi příspěvky se neslo jako nit téma nálepkování a řazení části názorů do sekce „nevhodných“ či „špatných“. Boris Šťastný je přesvědčen, že je potřeba mít politickou reprezentaci, která postaví svou politiku „nikoli na označování těch druhých, ale na svém vlastním programu, na směřování a idejích. Potřebujeme vládu, která bude respektovat odlišný názor,“ sdělil.
„Jsem přesvědčený o tom, že vláda, která je schopna zřídit de facto ministerstvo propagandy, protože Foltýnův útvar nic jiného není, a snaží se o cenzuru a diktát vůči společnosti, co se smí a co se nesmí říkat, snaha o hledání nových mantinelů svobody projevu, je pro demokracii nesmírně nebezpečná. Tomu je nutné se postavit a věřím, že se to po příštích volbách podaří. Zrušení Foltýnova úřadu musí být první věc, kterou nová vláda udělá,“ řekl Boris Šťastný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má česká pravice budoucnost?
autor: Radim Panenka
AjkaBajka
