Debata se uskutečnila v rámci série tzv. Svatoplukových trialogů. Petr Drulák na začátek upozornil na chystanou knihu norského politologa Glenna Diesena, známého ze sociálních sítí. Diesen se v knize bude věnovat válce na Ukrajině a „nastupujícímu eurasijskému řádu“. Drulák se svých kolegů ve studiu, Ivo Budila a Oskara Krejčího, zeptal, zda si vybavují nějakou událost z posledních let, u které je napadlo, že zcela jasně ukazuje na úpadek americké hegemonie ve světě. „Když se budeme bavit o tom, co charakterizuje současnou dobu, tak je to narůstající chaos,“ začal svou odpověď Oskar Krejčí. Ten má podle Krejčího tři hlavní pilíře. Jedním z nich je skutečnost, že se mění struktura stávajícího politického a ekonomického systému. 

V ekonomické oblasti ukázal Krejčí na rok 2016, od kdy počítá Mezinárodní měnový fond HDP Číny vyjádřené v paritě kupní síly jako větší než HDP USA. Ve vojenské oblasti Krejčí hovoří o období kolem roku 2014, kdy prý Rusko zvládlo zmodernizovat svůj strategický arzenál natolik, aby se vyrovnal tomu americkému. Putin tak podle Krejčího získal schopnost druhého úderu (odvětný zničující útok), kterou po rozpadu Sovětského svazu dočasně Rusko ztratilo. Krejčí připomněl, že Rusko dříve vlastní zásoby uranu prodávalo do USA nebo využívalo primárně pro energetiku. Tím se tedy svět vrátil do systému tzv. „vzájemného zaručeného zničení“ (Mutually assured destruction – MAD), kdy nemá ani pro jednu stranu smysl podniknout drtivý útok proti té druhé, protože je zcela jisté, že by přišel odvětný útok s podobně drtivými následky. Americkou hegemonii dále podle Krejčího narušuje i to, že Čína se také blíží schopnosti zasadit druhý úder.

Profesor Krejčí dále zmiňuje vnitřní problémy hlavního hráče – USA. Těmi jsou například vysoká míra sebevražd nebo stagnující ekonomika, která nezvládá splnit vysoké nároky politiků. „Ta mantra 2 % HDP na obranu – kolik máš dávat na obranu? Jsou dvě procenta moc, nebo málo? To poznáš podle analýzy situace. Ta mantra 2 % HDP byla stanovena bez analýzy. To může udělat jenom trouba, který se přizpůsobuje požadavkům vojensko-průmyslového komplexu,“ řekl Krejčí. Uvedl čísla, podle kterých vloni více než polovinu celosvětových výdajů na zbrojení provedlo 32 členských států NATO. „Když se podíváš na válku na Ukrajinu a vidíš tu charitu české vlády, jak sbírá po světě náboje, tak kam proboha ty peníze šly?“ klade si Krejčí otázku.

Oskar Krejčí

Krejčí volá po tom, aby nový generální tajemník NATO provedl co nejdříve audit financí v obranné alianci. 

Profesor Ivo Budil se u svého příkladu vrátil až do přelomu 60. a 70. let a do doby, kdy USA prohrály válku ve Vietnamu, došlo ke dvěma ropným krizím a americký dolar se oddělil od zlata. USA tehdy zvládly vzpouru zemí třetího světa a ubránily svou dominantní pozici před Sovětským svazem, i díky takzvané disciplíně dluhu, který vůči nim měly ostatní země. Zároveň ale narůstal i vnitřní dluh USA. Opravdové problémy podle Budila začaly za vlády prezidenta Jimmy Cartera v letech 1977–1981. Po konci studené války podle Budila Amerika nevěděla, co s tím svým vítězstvím má doopravdy dělat. Později přišel vzestup islámského terorismu a obroda čínské ekonomiky. Dnes podle profesora Iva Budila Spojené státy ani nemají některé zbraně, kterými disponují jejich rivalové. Jedná se například o hypersonické střely. 

Budil připomíná, že s nadvládou v síle se zpravidla pojí i nadvláda v kultuře. Platilo to v minulosti, jak za dominance Španělska, tak i později v období, kdy byla světovou velmocí Velká Británie. Dnes podle Budila anglosaský svět přestává být civilizačním vzorem. Petr Drulák připomněl, že už Henry Kissinger považoval USA za upadající velmoc. A Nixonova administrativa proto vynakládala velké úsilí, aby tuto dominanci pro Spojené státy zajistila i pro další dekády.

Ivo Budil

Přijde tedy střet Číny a USA? Jak bude vypadat nový světový řád? Petr Drulák hovořil o tom, že dvě velmoci spolu mají neuspořádaný vztah, nevyřešené konflikty, a navíc může být jejich spor zneužit zvnějšku. Jedná se o Čínu a Indii. Drulák vyjádřil přesvědčení, že USA se do velkých válek pouštět nebudou. Nepovedou prý válku ani o Tchaj-wan. Půjdou spíše cestou ovlivňování konfliktů třetích stran skrze finanční a materiální podporu. Oskar Krejčí vidí jako jednu z variant pokračující hegemonii USA, může ale také dojít k eskalaci některého ze stávajících konfliktů. Nevylučuje ale ani jakousi harmonickou koexistenci několika mocností. Připomněl zahraniční politiku Donalda Trumpa, který se pokoušel navázat dialog i s nepřátelskými zeměmi. Podle Krejčího jsou některé konflikty umělé a pro dohodu stačí odvaha dvou politických vůdců a vůle k dohodě. Tak vidí i již zmíněný konflikt mezi Čínou a Indií. O Kašmír se vedou spory, které mají počátek v odchodu Velké Británie, nejde o konflikt, který by vznikl až v poslední době. „Někomu to vyhovuje,“ říká Krejčí.

Petr Drulák

Může ale dojít i ke vzniku nových center moci, která by změnila poměr sil. „Teď se velice intenzivně pracuje na ose Moskva–Teherán,“ uvedl Krejčí. Zmínil i možnou osu Moskva–Peking–Dillí a připomněl nedávnou cestu Vladimira Putina do střední Asie. Pokud se Západ nevzpamatuje, je podle Krejčího současné uspořádání neudržitelné. Ivo Budil zmínil obavu z toho, že USA nezvládnou důstojný odchod z pozice světové velmoci. „Nevěřím v nějaký kolaps USA. Bojím se toho, že budou opravdu iracionálně eskalovat nějaký konflikt,“ řekl s poukazem na Ukrajinu, Tchaj-wan a další místa.