Jsou Češi médii a svými elitami mentálně připravováni na válku? Pozorujete nějakou podobu s minulou předválečnou rétorikou?

Myslím, že spíše média a takzvané elity České republiky jsou svými zahraničními patrony, kteří zahrnují zejména americké neokonzervativce a neoliberály, deep state, vojensko-průmyslový komplex a jejich pověřence v NATO a v Evropské unii, jsou instruovány tak, aby připravili českou populaci na potenciální konflikt s Ruskou federací. Zdá se, že původní záměr spočívající v dosažení změny režimu v Rusku prostřednictvím Ukrajiny nevyšel. Američané zástupnou válku na Ukrajině prohrávají, což je ale v jejich vojenské tradici spíše pravidlo. Jaký má být další krok? Vyhrocení situace přímým zapojením východní Evropy, na jejímž osudu americkému establishmentu nezáleží, by mohlo zvrátit nepříznivý vývoj na bojišti, nebo mnohem pravděpodobněji vést do katastrofy, po níž by asi nezbyl nikdo, kdo by kladl nepříjemné otázky.

Říci národu, že má v zájmu někoho jiného spáchat sebevraždu, vyžaduje značný propagandistický a psychologický um. A nutno ocenit, že se česká média a vládní koalice opravdu snaží. Sice zapomínají na skutečnost, že během norimberského tribunálu byl Rudolf Hess odsouzen na doživotí za „konspiraci proti míru“, ale tak daleko jejich předvídavost a pocit odpovědnosti nesahají.  

Zažil jsem propagandu minulého režimu, a existují některé podstatné rozdíly. Nevybavuji si, že by oficiální rétorika v socialistickém Československu ústila do pocitu bezvýchodnosti a nevyhnutelnosti válečného konfliktu, protože s protivníkem se přece „nedá jednat“. Obyvatelstvo nebylo připravováno na to, že k válce „musí“ dojít, případně, že naši vojáci budou bojovat na cizím území. Nikdo relevantní tehdy neprohlásil tak jako dnes, že „mírové soužití mezi národy není možné“. Nikdy před rokem 1989 nebyl démonizován či stigmatizován cizí národ jako celek, vždy to byla pouze jeho část, například „imperialisté“, „buržoazie“ nebo „velkokapitál“, a nebylo voláno po rozdělení jeho území či přímo vyhlazení. V tomto ohledu současná rétorika šířená mainstreamovými médii a vládní koalicí připomíná spíše propagandu nacistického Německa.