Jak na zahájení upozornil jeden z organizátorů, bývalé vojenské letecké „eso“ Václav Vašek, objevují se tajemní úředníci s nabídkami, což je evidentní uplácení. Vyhrožuje se, potlačují se protiargumenty. Začíná se bát i náš generální štáb armády?
Světové unikum. Bohužel, smutné
„Tady se nejedná o nějakou baterkárnu, ta je nám úplně ukradená. Tady se jedná o existenci, či o případné likvidaci letiště. Dnes už víme, že otázka letiště Líně je pro nás precedens. Víme, že CzechInvest operuje s letištěm Líně, ale také s letištěm České Budějovice a Přerov. My máme zažito, že byla zlikvidována letiště Žatec, Plzeň-Bory, Holešovice. Nikde ve světě, natož v Evropě, jsem se nesetkal s tím, že by některý stát se choval k letištím tak, jako v České republice,“ konstatoval před několika sty lidmi Vašek. „To není ale otázka státu, ale konkrétních lidí, kteří jsou na chvilku půjčeni do vlády a osobují si morální a formální právo rozhodovat o likvidaci hodnot. Každá stavba, která přetrvá generace, je součástí národního bohatství.“
„Letiště jako takové je přece využitelné pro případ ostrého bojového konfliktu, to tu není třeba nijak zvlášť vysvětlovat, to je přece nabíledni. Mezi vámi jsou lidé, tak jako my, co přistávali na dálničním úseku u Měřína. Já jsem tam přistával dvakrát, a ten dálniční úsek pořád existuje. Nyní se na D1 opět obnovil. Je to dálniční úsek u Vyškova. Ale tady – ve prospěch cizí soukromé firmy se bude likvidovat letiště vybudované v době, kdy ani jeden člen této vlády pomalu ani netahal kačera kolem rybníka,“ řekl Vašek za potlesku a smíchu přítomných.
Armáda už není ani na přehlídku
„Více méně všechny vojenské lokality v Západočeském kraji byly slušně řečeno zlikvidovány – když už nemohu použít pojem rozkradeny – a prakticky není kde mobilizovat. Kdo sleduje dění, ví, že 22. listopadu proběhlo velitelské shromáždění naší armády na nejvyšší úrovni. Sám náčelník generálního štábu Karel Řehka říká, že se nejedná jen o doplňování bojových jednotek, ale o doplňování záloh. To dnes není řešeno! Když toto řekne náčelník generálního štábu, co tím řekl? Že naše armáda není schopna vytrvalé bojové činnosti. To znamená, že za pár týdnů by pak bylo co? To je otázka obranyschopnosti státu!“ burcoval Vašek.
„Vůbec bych se nedivil, a nebudu vykládat o zdrojích této informace, kdyby už byla v přípravě klauzule typu Lex Líně, který by dovolil těm, kteří mají záměr zlikvidovat toto letiště, obejít zákonné normy. Neříkám, že to tak je. Ale vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby už tento Lex Líně byl v něčích hlavách či možná už ve výrobě.
Podle jeho slov oslovil čtyři bývalé náčelníky generálního štábu, tři bývalé velitele vzdušných sil Armády ČR. „Všichni našli objektivní důvody, proč tady dnes s námi nejsou. Už se nedivím chlapům, kteří jsou v činné službě, že tady také nejsou. To jen na dokreslení odvahy lidí, kteří by měli co říci,“ konstatoval bývalý letec.
„U nás to na vojně tak chodilo. Když byl nějaký průser, tak velitel jebal ty, co tam přišli včas, za ty, kteří tam přišli pozdě nebo nepřišli vůbec.“
Rušit je snadné, budovat nepoměrně těžší
Starosta obce Líně Michal Gothard, který se omluvil z akce, napsal přítomným dopis, jenž byl veřejně přečten a ve kterém stojí: „Je snadné něco zrušit, ale je obtížnější něco nového vybudovat. V naší obci žije ještě dost pamětníků, kteří na letišti nechali kus svého života a současné dění prožívají velmi těžce. Jsme přesvědčeni, že naše republika je dost velká na to, aby se na stavbu továrny našlo vhodnější místo… Na jednání s investorem, které se uskutečnilo v Dobřanech, jsme upozornili na skutečnost, že s letci dosud nikdo nejedná, přestože se vás vládní plány bezprostředně dotýkají. Jste opomíjeni stejně, jako jsme donedávna byli i my, představitelé dotčených obcí. Organizátoři jednání byli evidentně poněkud zaskočeni a přiznali, že situací letců se zatím příliš nezabývali. Následně bylo přislíbeno, že k nějakému jednání v dohledné době dojde…“ konstatoval v dopise starosta dotčené obce.
A Vašek to komentoval slovy: „Znáte to – slibem nezarmoutíš. Doufejme, že svoje slovo dodrží. Já osobně tomu nevěřím. Nejsem si ale jist, zda vůbec existuje přijatelná možnost kompenzace.“ „Letiště podobné velikosti, s podobnou vzletovou a přistávací dráhou dle mého názoru není možné vůbec nahradit,“ píše v závěru starosta obce Líně.
Baterkárna požehnáním pro kraj – ráj pro gastarbeitery
Poté se ujal slova bývalý velitel posádky města Plzně Jiří Glos, kterého však hned na začátku začal překřikovat jeden mladý muž: „Ta továrna přinese prachy do regionu! Zlepší zaměstnanost!“ Lidé se jeho pro mnohé dětinskému názoru hromadně smáli: „Jeee, panebože…Tady je továren tři prdele a ještě další. Budou sem tahat gastarbajtry, aby tady ještě někdo v nich pracoval,“ bylo slyšet z davu.
Glos ale pokračoval: „Bylo tady řečeno, že jsme byli svědky likvidace letiště Bory. Dělal jsem velitele posádky, když se to uskutečnilo. Bylo to pro nás těžké, ale lidi se s námi tenkrát alespoň bavili! Oni se s námi o tom bavili, přesvědčovali nás, k čemu to je, a nakonec i situace v armádě se vyvinula tak, že toto letiště jsme oželeli. Sice jsme zamáčkli slzu, ale oželeli. S odstupem času, když jsem podepisoval různé dokumenty o převodu tohoto majetku na město, tak musí říci, že čas nakonec ukázal, že to bylo správné rozhodnutí v tom smyslu, že toto letiště bylo vlastně uprostřed města. Dnes, když se tam jedete podívat, tak je to chlouba Plzně.“
„Ale je jiná doba. Zatímco tenkrát jsme všechny ty firmy, které tam jsou, lákali na různé pobídky, aby měly úlevy – tak dnes už tomu tak není. Letiště Líně je něco úplně jiného, než bylo borské letiště?“ dodal Glos.
Kdo tlačil – a kdo se „podělal“
Jak to dnes podle bývalého vysoce postaveného vojáka vypadá s armádou? „Měl jsem tam hodně kamarádů, se kterými jsem spolupracoval a kteří jsou tam ještě dodnes, i na místech a úřadech v Plzni. Já k nim mohu přijít na kafe, ale nic se nedozvím. Je to smutná situace, když ani s lidmi, se kterými jsem prožil 37 let, se nemůžete bavit o věcech, které nás zajímají, protože se všichni bojí. Proč se bojí? Protože cenzura a diktatura, která je zde nastolena, je neskutečná.
Existuje materiál, který je v souladu s usnesením vlády číslo 680 ze dne 17. 8. 2022 k aktualizaci ústředního plánu obrany státu. Této vlády, která nám vládne, materiál, který potvrzuje strategický význam letiště Líně a nutnost jeho zachování. Copak se za ty tři měsíce tolik změnilo, že se najednou musí rušit strategický objekt? Nedá se veřejně sdělovat, proč je to strategický objekt. Ale každému je přece naprosto jasné, že vždy všechna letiště byla strategickým objektem. A co tam má být nebo bude, je naprosto jasné. Ale určitě to není gigafactory,“ konstatoval Jiří Glos.
Nechceme baterkárnu. Foto: Václav Fiala
„Dalším faktem je absolutní embargo na podávání jakýchkoliv informací o letišti Líně všem institucím, které mají s letištěm něco společného, ať již s využitím nebo s obhospodařováním tohoto vojenského objektu a majetku. Mám na mysli samotné Ministerstvo obrany a jemu podřízené složky, jako bývalá Stavební ubytovací správa nebo Krajské vojenské velitelství nebo i složky Integrovaného záchranného systému kraje nebo města. Pracovníkům na těchto institucích je v případě porušení dost nevybíravým způsobem dáváno na srozuměnou, jaké by to pro ně mohlo být důsledky. Jak to koresponduje se sliby transparentnosti, které vykřikovali před volbami, to si zhodnoťte sami,“ konstatoval Glos.
„Z toho vyplývá můj závěr – vláda dělá vše pro to, aby se veřejnost nedozvěděla, že vojáci na generálním štábu jsou proti zrušení letiště Líně. Toto stanovisko také existuje. Ale usnesení se nedočtete, protože to je v utajeném režimu.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala