„Svátek práce je více a více většinovou společností ignorován, a letos se ještě dostal do stínu oslav kulatého vstupu Česka do Evropské unie,“ posteskla si Marta Semelová. Stáli jsme na Střeleckém ostrově v Praze, kde si komunisté připomínali 1. máj, tedy Svátek práce...

Modrá versus rudá

Na mostě Legií stálo několik panelů s výstavou o dvaceti letech Česka v Evropské unii. Na ostrově pak několik stánků náležejících hudebnímu multižánrovému festivalu, do desítky antikomunistů s vlajkami Evropské unie a kolem stovky komunistů. Vedly se tradiční hádky. Jeden odpůrce stále pouštěl do megafonu hlasitou hudbu, ale když na něj rudý vystartoval za doprovodu několika policistů, utekl do dáli.

„Hlavně ti, co jsou vidět a slyšet, slaví vstup do Unie. Ve skutečnosti ji řada lidí, a to oprávněně, kritizuje. Naši představitelé tam hájí cizí zájmy, podřizujeme se diktátu, což by se mělo změnit současnými eurovolbami. Smysl 1. máje je práce a bez ní by nic nebylo. Také mír, ale naše vláda podporuje válčení. Také sociální otázky jako bydlení, důchody, podpora rodin,“ pokračovala Semelová. Nejbohatším je, jak řekla, zcela ukradené, že někteří lidé jsou bez domova a nuceni žebrat, přičemž u mnohých to není jejich vlastní vinou, ale byli k tomu donuceni kapitalistickým systémem.

Očekávaný bilionář a práce

Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Kateřina Konečná byla na akci v Ostravě, která bývala „ocelovým městem“, z čehož zbyly jen vzpomínky. ParlamentnímListům.cz k tomu předseda Ústřední rozhodčí komise KSČM Vladimír Chaloupka řekl: „Ostrava? Rozprodej ArceloruMittal, odprodej lukrativních částí a koncentrace těch energeticky náročných, které se nechají zkrachovat. Známe vývoj Liberty. Taky Bakalovy byty. A to je skoro všude. Kladno, Praha a tak dále. Kolik jsme měli podniků světových značek, které jsou dnes vylidněné. Stát byl prostě vytunelován!“

Také se zamyslel nad tím, že podle odhadů už bude mít svět i prvního dolarového bilionáře: „A já se o Svátku práce ptám, jak může někdo prací vydělat bilion korun? To je nesmysl. Kdoví jak dostal před třiceti lety peníze Andrej Babiš na své podnikání?“ Na dividendách, jak sdělil, odchází z Česka 300 až 500 miliard korun ročně a je třeba tyto peníze udržet tady. Navíc se ještě vrátil k důchodům a poukázal i na vinu Babišova ANO. „Tanečky kolem valorizace důchodů Schillerové nevadily, jen ve svých projevech v Parlamentu prohlašovala, že jí vadí tak rychlý proces. Kdyby se to roztáhlo v čase, tak by nic nenamítala. ANO provádělo podobnou politiku jako dnešní pětikoalice, nicméně s méně destruktivními následky pro tento stát,“ dodal.

Válka a vládní názor

Komunisté nesli hlavně transparenty proti válce. „To, co předvádí naši představitelé, ať už prezident Pavel, premiér Fiala, ministr zahraničí Lipavský, ministryně obrany Černochová, přilévá olej do válečného ohně místo toho, aby se nabádalo k mírovému jednání. Zároveň se zapomíná, co předcházelo konfliktu. Oděsa, Majdan a tak dále. Mluví se o Rusech jako jednoznačných agresorech, ale zapomíná se na celkový kontext,“ zmínila také Semelová s tím, že si vzpomněla na Čapkovu Bílou nemoc a její poselství: „Udělejte mír!“ Současná česká vláda je prý zárukou toho, že války budou pokračovat, protože nejde jen o Ukrajinu, ale i třeba Gazu.

Přispívají k tomu podle ní i média, která preferují jediný oficiální názor: „Vezměte si třeba učitelku Martinu Bednářovou, která nabádala žáky, aby si hledali informace z různých zdrojů, což je i pokyn Ministerstva školství. Ona za to byla stíhána a vyhozena. I Josef Skála hovořil o tom, že někteří historici stále diskutují o vině v Katyni. A byl odsouzen. Povolen je vládní názor a ostatní by měli mlčet. Povoleno je vychvalování války, ale když chce někdo mír a třeba i paní Schillerová, je osočován, jako by to bylo sprosté slovo. Kam jsme se to dostali?“

Nesvornost

Když se reportér ParlamentníchListů.cz zeptal na útlum levice, stárnutí členů KSČM a její v podstatě rezignaci na výchovu slibných kádrů například z mladičkých anarchistů, řekl Chaloupka: „Loni jsem se bavil s anarchisty a pro ně jsme stejný třídní nepřítel jako kapitalisté. Jsme prý nedostatečně razantní a tak dále. Také je zde otázka Bohumínského usnesení ČSSD. Když jsme my komunisté měli se sociální demokracií dostatečnou sílu v Parlamentu a mohli vytvořit společnou vládu anebo tu s podporou, všichni nás ignorovali. A poslední kandidátka? Byli jsme o koaličních vyjednáváních STAČILO! informováni a nebylo to vůbec jednoduché. Jakmile je ale potenciál přesáhnout určitou hranici a dostat se někam, tak je větší vůle. Ale není to z lásky ke KSČM. V politice každý prosazuje především své zájmy.“

Podle Marty Semelové je ústup KSČM z politického výsluní výsledkem „mediální masírky“ a historického vývoje: „V současné době je lidem, co se narodili v listopadu 1989, pětatřicet let. Ostatně už ani čtyřicátníci nezažili, co zde bylo dřív, a znají to jen ze školních výkladů, jednostranných učebnic historie, televizních pořadů, přednášek neziskovek či názorů různých sportovců, herců a zpěváků. Je ale třeba vlastních sociálních zkušeností. Vždyť mnozí mladí lidé si ani neuvědomují, že mají levicové názory, a považují je za pravicové.“