„Ukazoval jste jen uprchlíky a jednu stranu konfliktu. Jsem tady, abych vám to řekla do očí!“ Drsný střet zpravodaje ČT Jakuba Szántó a rozčílené Syřanky. Na veřejnosti

20.03.2019 16:59 | Zprávy

REPORTÁŽ Za oponou války. Tak se jmenuje kniha novináře, zahraničního zpravodaje ČT Jakuba Szántó, působícího v letech 2013 až 2018 na Blízkém východě. V úterý večer o ní i o svém pobytu v tomto regionu vyprávěl v libereckém Fryčově knihkupectví. „Tato oblast není ale tak strašná, jak by vyplývalo z toho koncentrátu, co vám z ní spolu s ostatními médii zasíláme,“ upozornil v úvodu. Mluvil o izraelsko-palestinském konfliktu, o válce s Islámským státem, ukazoval i reportáže z válečného Mosulu, ale hovořil i o mladých automobilových závodnicích či o potápění se žraloky. Zajímavá byla i polemika s přítomnou Syřankou, podle níž stranil ve svých reportážích jedné straně konfliktu.

„Ukazoval jste jen uprchlíky a jednu stranu konfliktu. Jsem tady, abych vám to řekla do očí!“ Drsný střet zpravodaje ČT Jakuba Szántó a rozčílené Syřanky. Na veřejnosti
Foto: repro youtube, tan
Popisek: V ulicích Islámského státu

„To, co bylo do roku 2011 vnímáno jako hlavní story z této oblasti, tedy izraelsko-palestinský konflikt, tak já na základě svých cestovatelských a novinářských zkušenost,í i přečtení řady knížek, se dopouštím toho, co se příliš neodpouští. Nestraním ani jedné straně,“ konstatoval. Tento konflikt dle jeho slov za posledních dvacet let byl šedesát procent práce. „Je to konflikt, který všechny fascinuje,“ vypozoroval. Důvodem může být blízkost Evropy, často se uvádí, že je to i z náboženských důvodů, protože se tu zrodily tři významná náboženství. Szántó však upozorňuje, že jen dvě. „Islám vznikl trochu jinde,“ upřesnil. „Je to malá země. Izrael má čtvrtinovou rozlohu České republiky, Palestina je ještě menší. Jde o nárok dvou národů na stejné území,“ konstatoval.

Mosul – město, kde se zrodil Islámský stát

Poté se věnoval Islámskému státu a reportáži, kterou dělal z největšího města, které tato teroristická organizace obsadila. „Mosul je největší a hlavní město, které obsadil, a kde se do určité míry zrodil. Islámský stát totiž nevznikl v roce 2014, jak si myslela řada lidí, nevznikl ani v Sýrii. Ale v roce 2006 v Iráku, v Mosulu. Je to organizace, která se odloupla od al-Káidy. Jejím zakladatelem nebyl ani Syřan, ani Iráčan, ale Jordánec,“ objasnil.

Zmíněnou reportáž také návštěvníkům pustil. Na její úvod zazněl dramatický hlas televizní moderátorky Daniely Písařovicové. „Irácký Mosul je momentálně nejnebezpečnějším místem světa. Odehrává se tam klíčová bitva války proti terorismu. V ulicích dvoumilionového města svádějí tvrdé boje irácká armáda a provládní milice s bojovníky organizace Islámský stát.“ Vystřídá ji komentář kolegy Kubala. „Postup vládních sil se zpomalil. I tak vytlačují teroristy z jejich pozic. Střety jsou ale tvrdé, bojuje se o každý blok. Válka v ulicích je chaotická, rozdělená na spoustu malých bitev. Uprostřed všeho násilí jsou statisíce civilistů snažících se uprchnout do bezpečí.“

Pak už se objevuje v jedné ostřelované ulici Jakub Szántó v neprůstřelné vestě a s helmou na hlavě. „Snad nejnebezpečnější teroristické armády světa se hroutí. Přijít sem z Kurdistánu znamenalo během minulých dvou a půl let téměř jistou smrt. Hrozba Islámského státu ale visí nad čerstvě osvobozenými čtvrtěmi,“ říká. Je slyšet střelba a výbuchy. „Právě jsem dorazili na frontu. Novinářský konvoj zastavila těžká střelba. Nevíme přesně, co se děje,“ informuje Szántó. Pak je záběr na ošetřované zraněné civilisty a vojáky. „Malému dítěti a sedmnáctiletému mladíkovi už není pomoci. Zabil je islamistický ostřelovač,“ vysvětluje Szántó. A pak je záběr nad truchlícím příbuzným. Syrová realita války.

Při svém pobytu samozřejmě nedělal Szántó pouze reportáže z války, ale i jiná témata. „Mojí ambicí, když jsem odjížděl na Blízký východ, bylo také ho trochu rehabilitovat, ukázat, že jsou tam také normální lidé,“ konstatoval. A pustil reportáž o čtveřici půvabných mladých žen, Palestinek, které se věnují převážně mužskému sportu, automobilovým závodům. Poté ještě jednu. V ní se ocitneme v severním Izraeli, kde se u výpusti elektrárny, kvůli teplé vodě, stahují žraloci v počtu sto padesáti. Což je dost. „Horkou vodu použitou na chlazení turbín chrlí elektrárna v obrovských kvantech. Podle vědců nejspíše přitahuje plankton. Ten pak ryby, a ty nakonec do bohatých vod přilákaly živočichy z vrcholu potravního řetězce,“ říká Szántó, který se do těchto vod plných žraloků s kolegy noří v potápěčském úboru. Těsně předtím do kamery informuje. „Desítky žraloků si užívají nečekané hostiny přímo tady ve vlnách před elektrárnou. Žralok hnědý a žralok šedý nejsou druhy známé nevyprovokovanými útoky proti člověku. Klíčové slovo je nevyprovokovanými. Žraloci totiž ve vodě považují potápěče za dalšího dravce a tedy konkurenta v boji o kořist. V izraelských statistikách figuruje celkem osm žraločích útoků. Hned po zanoření proto klesáme ke dnu a ve zkalené vodě neděláme prudké pohyby. Po čtvrthodině čekání je to tady. Dokonalý mořský predátor dlouhý tři metry se připlul podívat na suchozemské vetřelce. A hned zas mizí na lov snadnější kořisti,“ popisuje v reportáži... a díky tomu je přítomen i na debatě v libereckém knihkupectví.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

20:35 „Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

Klimatické změny, fakta a mýty ve světě vědy. K tomuto tématu se v Poslanecké sněmovně konala dvoude…