Jen málo co spojuje provládní politiky jako zvolání: „Ukrajina musí vyhrát!“ nebo „Ukrajina musí zvítězit!“ Tato myšlenka se v jejich vyjádřeních objevuje v podstatě neustále.

Dnes je to přesně 365 dní od momentu, kdy Putin vyhlásil „třídenní speciální operaci“ na Ukrajině. Jedná se o válku za svobodu nás všech. Ukrajina musí vyhrát! ????#SlavaUkraini #StandWithUkraine https://t.co/uB9y80svRD

— Michaela Šojdrová (@msojdrova) February 24, 2023

Ovšem na Západě se o této tezi začíná pochybovat. Komentátor Fareed Zakaria, jehož texty vycházejí například v týdeníku Respekt, na výročí invaze sepsal text, podle kterého na Ukrajině ani jedna strana není dostatečně silná, aby dosáhla vítězství, ani dostatečně slabá, aby začala vyjednávat.

Před válkou drželo Rusko asi 7 % ukrajinského území. Na vrcholu invaze drželo 22 %, z toho Ukrajina ofenzivami dokázala získat zpátky třetinu. A poslední tři měsíce se tato situace v podstatě nemění a situaci by zvrátilo jen masivní vítězství, píše Zakaria. „Ukrajina by musela dobýt dvakrát tolik území co minulý rok, jen aby se dostala do situace na začátku invaze,“ konstatuje.

A i když ruské výkony při invazi podle něho nebyly nic moc, tak se zlepšují, zvláště když jde o obranu. Navíc, Rusko stabilizovalo svou ekonomiku, která na tom podle predikcí IMF bude lépe, než ekonomiky Německa či Velké Británie. Zakaria připomíná, že Rusko volně obchoduje s ekonomickými giganty, jako je Čína, Indie, ale i v podstatě sousední Turecko či Írán. „Teď už je zde velká ekonomika, ve které Západ nehraje roli, a Rusko může volně plout v jejích vodách,“ varuje. A i když si válka a sankce vybírají svou cenu, je to pomalé. Zakaria také podotýká, že tato izolace a těžkosti většinou politiku státu nezmění, jak je vidět na příkladu Íránu, Kuby nebo Venezuely.

Krátkodobě doporučuje Zakaria poskytnout Ukrajině zbraně i peníze. Nicméně ani to podle něj nepovede k vítězství jako za druhé světové války. „Většina válek končí jednáním. A tahle asi nebude jiná,“ odhaduje. Západ podle něho má Ukrajině zajistit co největší úspěch a setrvačnost na bojišti, aby měla co nejsilnější postavení. „Jenom dramatické vítězství Ukrajiny, jako například odstřižení Krymu, donutí Putina zasednout k jednacímu stolu,“ soudí komentátor.

Sám si představuje například, že by příměří zahrnovalo navrácení všech území dobytých Rusy po únoru 2022. Ty obsazené dříve by byly pod mezinárodní správou a proběhla by na nich referenda pořádaná mezinárodními organizacemi, nikoliv Ruskem. Bezpečnostní záruky by Ukrajině dalo NATO, ale neplatily by u sporných území.

„Krym a Donbas za de facto členství v NATO a EU,“ popisuje Zakaria v kostce svůj návrh, který by podle něho byl stravitelný pro Ukrajinu i Rusko, protože jedněm by se splnil sen o přičlenění k Západu a druhým, že ochránili ruské části Ukrajiny.

„Mnoho lidí věří, že válka skončí totálním vítězstvím Ukrajiny. Doufám v to, ale pochybuji,“ dodává komentátor a poukazuje na to, že Rusko v roce 2021 bylo nejméně třikrát tak lidnaté jako Ukrajina, mělo patnáctkrát větší HDP a desetkrát větší rozpočet na obranu. Připomíná, že Rusové jsou zvyklí za války trpět. A i když ruská ekonomika strádá, ta ukrajinská je ve volném pádu. HDP pokleslo o 30 % a ukrajinská vláda utratí dvakrát tolik, co dostane. Více než 13 milionů lidí před válkou uprchlo, z toho 8 milionů do zahraničí. Válka se odehrává na ukrajinském území a jejich města se mění v ruiny, továrny jsou zničené, lidé v chudobě. „Pokud se válka bude táhnout roky, tak už bude mít cenu se ptát – necháme Ukrajinu zničit, abychom ji zachránili?“ ptá se Zakaria řečnicky.