Podle deníku jsme v okamžiku předělu. „Ruská invaze na Ukrajinu dosáhla bodu obratu. Ukrajina ztrácí území, vojáky i čas,“ napsal deník a ukazuje, že klíčové budou příští týdny. „Příští týdny určí, zda Ukrajina může existovat jako suverénní stát ve svých hranicích z dob před invazí s bezpečnostními zárukami – nebo zda bude ruský prezident odměněn ve válce o územní expanzi,“ píše The Washington Post.

Tomu odpovídají i územní zisky ruských vojenských sil. „Ruské jednotky postupují přes Donbas a získávají více půdy než kdykoliv od února 2022. Rusko ovládá 20 % Ukrajiny a postupuje dále na západ. Ukrajinští vojáci, kteří obsadili část Kurské oblasti, ztratili asi 40 % svých mužů a hrozí jim obklíčení,“ popisuje pro Ukrajinu svízelnou situaci deník.

A ve hře jsou také ztráty na životech vojáků. „Ukrajina ztrácí vojáky mnohem vyšším tempem, než si může dovolit. Oficiální odhad ztráty ve výši 400 000 je považován za výrazně podhodnocený. Tisíce vyčerpaných ukrajinských vojáků dezertují,“ ukazuje The Washington Post.

Klíčové je podle deníku i to, jak konec konfliktu dopadne na spojence Ukrajiny. „Řešení konfliktu bude mít důsledky i mimo Ukrajinu. Důvěra ve Spojené státy a NATO je ve hře. Ústup by znamenal, že Spojeným státům a jejich spojencům chybí odolnost a jejich sliby fungují jen do voleb,“ varuje před důsledky uspěchaného ukončení konfliktu ve prospěch Ruska deník.

Ve světě dále vládne nejistota stran toho, jak chce konflikt řešit zvolený americký prezident Donald Trump, který do Bílého domu nastupuje až 20. ledna. Do té doby má otěže v rukou končící prezident Joe Biden. „Trump učinil rozporuplná prohlášení, když řekl, že sníží pomoc Ukrajině, ale neopustí zemi úplně,“ dohaduje se The Washington Post.

Na konflikt dopadá i narůstající únava evropských zemí, které se postavily za Ukrajinu. „Rostoucí únava v Evropě a touha ukončit konflikt, který požírá vzácné zásoby vojenského materiálu, je dalším problémem, který výrazně ovlivňuje vývoj,“ napsal deník.

I v evropské politice se počítá se scénářem, kdy by USA od podpory Ukrajiny byť i jen částečně ustoupily. „Evropané pomalu směřují k myšlence vyjednat ,nárazníkovou zónu“ jako nejlepší způsob řešení konfliktu v případě ukončení americké pomoci,“ ukazuje řešení deník.

Fotogalerie: - Dálnice a silnice

Ale zároveň varuje před tím, že unáhleným ukončením konfliktu by byl ruský prezident Putin odměněný. „Ukrajina pravděpodobně nebude schopna přežít další rok ničivé války. Ale spěchat při hledání diplomatického řešení by mohlo vést ke špatné dohodě, která odmění Putina územními zisky a zaručí mu manévrovací prostor pro útok na nová území,“ poznamenal deník.

Donald Trump ovšem na včerejší tiskové konferenci v Mar-a-Lago vyjádřil pochopení pro postoj Ruska vzhledem k často zmiňovanému možnému členství Ukrajiny v NATO.

Donald Trump řekl, že sympatizuje s ruským postojem, že Ukrajina by neměla být součástí NATO. Ačkoli velká část členů NATO a Bidenova administrativa vyjádřili podporu jejímu případnému členství, Ukrajina nikdy nedostala pozvání. Kyjev ústy svého prezidenta tvrdí, že vstup do NATO by odradil další ruskou agresi.

Naopak Trump a jeho spojenci tvrdí, že členství Ukrajiny by zbytečně vyprovokovalo Moskvu a zatáhlo alianci do války.

„Velkou částí problému je, že Rusko – mnoho, mnoho let dávno před Putinem – říkalo: ,Nikdy jste neměli NATO zaplétat s Ukrajinou‘. Tak to řekli. To bylo pevnou součástí ruské politiky dekády,“ řekl Trump. „A Biden řekl: ‚Ne. Měli by mít možnost připojit se k NATO‘. Pak má Rusko někoho přímo na svém prahu a já chápu jejich pocity,“ řekl k věci Donald Trump.

Psali jsme:

Rajchl: Zruší u nás volby jako v Rumunsku. Zelenského sabotáž nás dusí

„Tento dotaz je opravdu odporný.“ Hádka v ČT. Moderátorka dopálila Okamuru

Honem, než přijde Trump. Ukrajinci čerpají americké zbraně

Začnou se podporovatelé války „cukat“? Trump chce zbrojit za 5 procent HDP. V ČR se bručí