Jarní lockdown ukázal, že nic podobného si znovu dovolit nemůžeme. Vše, co od té doby vláda dělá, veškeré dílčí zákazy provozu restaurací, kulturních a sportovních zařízení, rouškování atd. nemají a nemohou mít podle Weigla žádný podstatný efekt na omezení postupu nákazy. „Tyto kroky slouží jen k tomu, aby vláda mohla předstírat, že něco dělá,“ dodává.

„Politici zjistili svou bezmocnost, stáhli se a zbaběle přehodili horký brambor boje proti epidemii do rukou tzv. odborníků, kterým naprosto chybí smysl pro širší společenské, ekonomické a politické souvislosti různých alternativních postupů. Fakticky nemají také žádnou zodpovědnost, která, ať si to přejí či ne, zůstává na hlavě politiků,“ pokračuje ekonom.

Výsledkem je zmatená „kakofonie“ nesmyslných opatření, která na šíření viru nemají větší vliv, zato podle Weigla spolehlivě rozleptávají a likvidují v očích veřejnosti autoritu vlády a státu vůbec. 

„Mrtvých máme stejně daleko více než země, které žádné srovnatelné omezovací politiky neprováděly. Nepomáhá, že se všichni neustále testujeme a trasujeme až do totálního utestování se,“ shrnuje.