Ivo Zelinka v podcastu zdůraznil, že žijeme v demokratickém zřízení a že pro armádu je důvěra obyvatel naprosto klíčová. Nyní se, jak připomněl, těší armáda důvěře 70 % obyvatel. „Nejsme armáda braneckého typu, co té oblíbenosti velmi pomohlo,“ řekl se smíchem plukovník. A dodal, že jakmile se Armáda ČR zprofesionalizovala, stala se i zkušenější. „Krizovou situaci kolem povodní jsme teď zvládli mnohem lépe než v roce 1997,“ řekl Zelinka.

Vysvětlil, proč armáda při nedávných povodních nebyla tolik vidět. „Armáda byla branecká, takže tam bylo mnohem víc vojáků. Ale v té době ani nefungoval Integrovaný záchranný systém, a ti tomu veleli. Ti, pokud by měli pocit, že to nezvládají, zavolají armádu. Létalo sedm vrtulníku, teď pomáhají ženijní oddíly. Nefunguje to tak, že si velitel v armádě řekne – pošlu tam tisíc lidí. Záleží na hasičích a hejtmanech,“ vysvětlil roli armády při povodních Zelinka.

A přešel ke svému určení v armádě ve „skupině informačního boje“. „80 % informací armád je z otevřených informačních zdrojů. Doby, kdy jsme spoléhali na špiony a depeše, už jsou pryč. I válka má naprosto jiný průběh. První výstřely padají v kyberprostoru, na sociálních sítích, obyvatelstvo se musí na válku vnitřně připravovat. Pokud tuto fázi zanedbáte, tak to nedopadne, nebo to bude setsakramentsky bolet. Když si vzpomenete na jakýkoliv konflikt za posledních patnáct let, tak jsme tam tuto fázi měli. Válka se vždycky vyhrává, nebo prohrává, v hlavách lidí,“ vysvětlil plukovník Zelinka přípravu na konflikt.

Odpor společnosti proti vybudování radaru USA, který proběhl před patnácti lety, vedl ke zrušení onoho záměru – což Zelinka označil za „vlivovou akci“ Ruska, součást hybridní války. „Nelétaly tam žádné střely, ale probíhalo tam informační působení,“ řekl. A dodal, že vzdor proti radaru v Česku nemusel být jediným důvodem, jenž stál za zrušením záměru instalovat ten radar. Že tam mohla hrát roli i vnitropolitická situace v USA a rozhodnutí tamních politiků. Tuto část čerstvé historie historikové zatím detailně nezpracovali. Přičemž poukázal na protijaderné hnutí v Německu 80. let, kdy je podle Zelinky 100% prokázané, že protestní hnutí platila sovětská KGB. „Jestli je to v zájmu mocnosti, vždycky bychom se měli ptát, jestli tam takové působení je,“ podotkl plukovník.

Zelinka popsal Sovětský svaz jako převlečené imperiální Rusko, které doposud drží tamní obyvatelstvo v područí. Není tam demokracie a společnost žije permanentně pod tlakem. A ten se upouští podle Zelinky malými pohraničními konflikty, honem na opozici nebo televizními pořady, kde hosté řvou, že kupříkladu vybombardovat Londýn jadernými zbraněmi. To upouští páru ve společnosti. „Naše společnost je jiná, svobodná a demokratická. Krása demokracie není v tom, že vždycky zvolíme správně, ale že za čtyři roky ve volbách můžeme vše změnit. To ruská společnost nemá,“ pronesl Zelinka. „My jsme občanská společnost, Rusko je pasivní společnost. To nám dovoluje reagovat daleko pružněji.“