Po oznámení, že se slavnostní akce zúčastní československá rodačka a přítelkyně prezidenta Václava Havla, se rozhodli studenti sepsat otevřený dopis, ve kterém Albrightovou obviňovali z podílu na smrti iráckých dětí kvůli sankcím iniciovaným Clintonovou administrativou. Studenti v dopise rovněž vinili bývalou šéfku americké diplomacie za to, že nedokázala coby velvyslankyně USA při OSN zabránit masakru stovek tisíc lidí ve Rwandě před dvaadvaceti lety. K dopisu svůj podpis podle Los Angeles Times připojilo také osmadvacet profesorů přednášejících na koleji.
Mnozí z nich se rovněž nechali slyšet, že by raději, aby na jejich promoci vystoupila Afroameričanka, a Albrightovou pejorativně nazývali „bílou feministkou“. Naráželi tak na její hojně kritizované vystoupení v rámci prezidentské kampaně demokratické kandidátky Hillary Clintonové, ve kterém se Albrightová snažila podle mnohých dost nešťastným způsobem agitovat ve prospěch Clintonové. „V pekle mají speciální místo pro ženy, které nejsou ochotny pomoci jiným ženám,“ pronesla devětasedmdesátiletá dáma letos v únoru.
Rodačka z pražského Smíchova Madeleine Albrightová je mnohými považována za kontroverzní političku a zejména kritici leteckého bombardování NATO Bělehradu jí nemohou přijít na jméno. Vzhledem k četným obětem z řad civilistů je dokonce nazývána „balkánskou řeznicí“. Albrightové v očích jejích odpůrců neprospělo ani odhalení, že skupovala společně s dalšími americkými politiky akcie významných kosovských podniků. Jak např. informovala Česká televize, její společnost Albright Capital Management se mimo jiné podílela na privatizaci kosovského Telekomu.
Před čtyřmi lety se stala Albrightová terčem kritiky kvůli svému podílu na bombardování Jugoslávie při autogramiádě u příležitosti vydání své nové knihy Pražská zima konané v Paláci knih Luxor v Praze. Aktivistům z občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu se podařilo vyvést Albrightovou úplně z míry a ta jim za jejich protest nezůstala nic dlužna. Vyháněla je pryč z místnosti a označila je za „odporné Srby“. Mezi americkými demokraty se však těší naprosté důvěře, o čemž svědčí mimo jiné i udělení Prezidentské medaile svobody americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2012.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník