Hosty nedělní Partie televize CNN Prima NEWS byli ministr pro evropské záležitostí za hnutí STAN Martin Dvořák a nestraník zvolený za Přísahu a Motoristy sobě do Evropského parlamentu Filip Turek.
Prvním tématem byla nově zvolená Evropská komise, kterou opět povede Ursula von der Leyenová. „Je to odraz výsledků voleb. Má podporu dostatečně velkého množství hlasů, které byly zvoleny demokraticky. A ano, máme tam signály na to, že některé otázky jsou akcentované méně, jako třeba ekologické záležitosti, některé jsou zase akcentované více, jako jsou národní kompetence a konkurenceschopnost. Evropská komise je ale zvolená demokratickými procesy a demokratickou většinou. A jak bude reflektovat politickou objednávku voleb, to si můžeme říct až později,“ zhodnotil volbu Komise Dvořák.
Ursula von der Leyenová, ač je symbolem zelené politiky a postupného úpadku ekonomik zemí Evropské unie, podle Dvořáka sestavila Komisi, která byla demokratickou většinou odsouhlasená. Uznává, že Leyenová stvořila Komisi, která je rozkročená odleva doprava. To mohou podle něho voliči při příštích volbách „ocenit“. „Naštvaný volič, a ti jistě budou, může přecházet už jen k extrému napravo a extrému nalevo.“ Dvořák Leyenové věří, že to zvládne.
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
„Dekarbonizace a deindustrializace, což mnoha voličům začalo připadat jako mylné směřování Evropské unie, které snižuje naši životní úroveň,“ řekl Turek a poznamenal, že nové složení Evropské komise pojede v této politice beze změn dál. Takže objevnávka ve volbách podle něho nebyla naplněna. „Leyenová bude historií jednou velmi odsuzována.“
„Komise povede Evropu jiným směrem, než kterým půjdou USA nebo Asie. Nebudeme konkurenceschopní,“ dodal Turek a popsal i nové složení Komise. Ursula von der Leyenová sice naslibovala, že zachrání automobilový průmysl, ale Turek o tom při pohledu na složení Komise pochybuje. „Noví komisaři považují zelené cíle za neměnné a nepovažují je za chybné,“ zkonstatoval Turek a vyvodil z toho, že Evropská unie bude ve své politice pokračovat beze změn. „Když my tady továrnu zavřeme, tak se otevře v Asii. My se vrátíme na stromy,“ zhodnotil Turek.
„Nesdílím ten pesimismus, že všechno bude špatně,“ odpověděl ministr pro evropské záležitosti za hnutí STAN Martin Dvořák. Počkal by, až co nová Komise bude provádět, jaké bude mít výsledky. Vyzdvihl, že hned po zvolení odjeli dva noví komisaři do Kyjeva a podpořili tamní režim ve válce proti Rusku. A toho si Dvořák váží. „Jakkoli je ta Komise různorodá, tak v tomto je naprosto zajedno.“ Podle něho poslanci s jiným postojem k Ukrajině budou novou Komisi kritizovat ne za to, že podporuje Ukrajinu, ale že je levicová a podporuje zelenou agendu.
Podle Turka se ovšem právě tito politici snaží ukrýt své neúspěchy za proukrajinskou podporu a osočování opozičních hlasů. „My jakékoliv téma zazdíme tím, že Evropská komise je pro Ukrajinu. Ale to není téma, není to hlavní téma pro Evropany.“
Ministr Dvořák důrazně řekl, že je potřeba, abychom stáli za záchranou planety za pomoci Green Dealu. A ukázal, že jsme se jako společnost také shodli na tom, že je potřeba vytvořit čističky odpadních vod, a nepouštět tak kontaminovanou vodu přímo do řek. Stejně tak uvedl, že jsme odsířili uhelné elektrárny. I to stálo velké peníze, ale došli jsme k tomu logickou úvahou. „To není součástí Green Dealu,“ poznamenal na to konto Filip Turek. „Není, ale je to součástí snahy ochránit planetu,“ odpověděl Dvořák.
„Nemůžeme ty podniky nechat padnout, ale zároveň nemůžeme ty podniky obalit do nějaké bavlnky a tvářit se, že je budeme udržovat,“ shrnul Dvořák zelenou politiku vůči průmyslu. Podle něho, když to budeme odsouvat v čase, bude to o to víc bolet.
„Přehodnocení v roce 2026 neproběhne,“ řekl Turek. O zelených cílech je nová Komise ochotná diskutovat, to je jediný rozdíl oproti předchozí Komisi. Jsou podle něj ochotní odsunout termíny na další roky.
„Pomůžou zničit náš průmysl, pomůžou tomu zahraničnímu,“ řekl Turek a poznamenal, že USA od klimatických cílů odstupují, brzy se podle něj přidají i další. A jen Evropská unie na tom bude trvat. Klima to podle něho nemá možnost výrazně ovlivnit. Dodal, že rozhodně nemá nic proti ochraně přírody, ale ne za cenu sebezničení. „My nejsme v Sovětském svazu, to si má určit zákazník, trh,“ dodal Turek k tomu, že se automobilky měly na změnu připravit. Podle něho je poptávka po automobilech se spalovacím motorem, nikoliv po elektromobilech.
Ministr Dvořák přirovnal automobilový průmysl k výrobě travních sekaček. Podle něho je automobilový průmysl tak velké téma jen proto, že je tak mohutný. Podle něho bychom neměli být tolik zaměření jen na automotive, ale i na další průmysl. Pokud by klekal průmysl travních sekaček, nikoho by to podle něho nevzrušovalo.
Filip Turek kontroval tím, že automobilový průmysl stojí a padá s politikou Evropské unie na dotacích veřejné podpoře. Prodeje elektromobilů zvyšují různé státní úlevy pro automobilky, dotace, daňové úlevy pro zákazníky. To je podle něho umělé ovlivňování prodejů elektromobilů. A zmínil, že padesát let před vznikem spalovacího motoru jezdily elektromobily, přesto v konkurenci neobstály a nahradil je spalovací motor. „Elektromobil má budoucnost ve velkých městech,“ řekl Turek.
Oba hosté se střetli i nad otázkou zákazu aut se spalovacím motorem v roce 2035. Podle Dvořáka je odpor proti omezení spalovacích motorů jako snaha zachránit koňské povozy po první světové válce, kdy se vlády v dopravě začaly ujímat automobily. Načež jej Filip Turek upozornil, že koně a koňské povozy v tu dobu nikdo nezakazoval. Prostě vymizeli v rámci konkurenčního boje. To ovšem Evropská unie u automobilů nedělá. Ta rovnou zakazuje.
Přišlo i na téma propadu ekonomik unijních zemí. „Podle mě je potřeba více integrovat a propojovat země Unie,“ myslí si Dvořák. Teprve ve spojení je podle ministra ten potenciál konkurovat ostatním částem planety. Podle něho je chyba stále lpět na těch 27 kouscích EU, tedy jednotlivých zemích, které si budou hrát na vlastním písečku. V tom by měla být Unie sjednocující.
„To je jen prohlubování problému,“ odpověděl Filip Turek. Podle něho je cesta, když Unie a její státy začnou deregulovat.
Přišla řeč i na pomoc Ukrajině. „Evropský parlament nemá mandát, aby diktoval národním státům a NATO, jak má nebo musí pomáhat Ukrajině a jak se jí má zastávat,“ uvedl v Partii Turek.
Na to reagoval ministr Dvořák slovy, že má u sebe výpis několika Turkových hlasování. „A jestliže vy zásadně a vždycky hlasujete proti, tak tím posíláte nějaký signál o tom, kam směřuje vaše politika. Co je pro vás správné a nesprávné řešení,“ řekl. Dodal, že Turek má zároveň jeho „nefalšovaný obdiv“ za to, že přitáhl desetitisíce lidí ke sledování dění v EU. Současně mu ale vytkl, že hlasuje s komunisty či SPD.
Filip Turek ovšem oponoval tím, že přes 90 % hlasování se týká rezolucí, které jsou jen deklarativní. „Přes 90 procent hlasování jsou pouze rezoluce, vám to přijde správné? Všechny tyto rezoluce jsou kraviny,“ reagoval ostře Turek.
Ing. Martin Dvořák
Došlo i na avizovanou návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě na slavnosti konce druhé světové války. Dvořák by podle svých slov do Moskvy rozhodně nejel. „Pokud jde o cestu Roberta Fica, já s ní samozřejmě zásadně nesouhlasím, ale uznávám jeho právo jet, kam chce. Je věcí Slováků, jestli jim tohle vyhovuje, jestli si tohle zvolili a jsou s tím spokojeni,“ řekl.
Vůči Ficově cestě do Moskvy se v europarlamentu připravila odsuzující rezoluce, která ovšem neprošla. A to i díky hlasům frakce Patriotů pro Evropu, v které sedí Filip Turek. Jak ten se k věci postavil? Ani on by do Moskvy nejel, ale nevede jej to ke komentování slovenské politiky, která je čistě na Slovácích. „Já se neodvažuji tady komentovat slovenskou zahraniční politiku, mně to přijde jako intervencionistický postoj,“ řekl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera