Onen moment zřejmého přeřeknutí české ministryně obrany se odehrál ve čtvrtečním vysílání Událostí, komentářů, kde se řešila česká pomoc Ukrajině a její možné budoucí pokračování.

Ministryně v pořadu poznamenala, že u dodávek nové techniky, jako jsou západní tanky, je třeba řešit logistiku i alespoň základní výcvik vojáků. „To také nějakou dobu trvá. Když Česká republika posílala nějakou těžkou techniku, tak od naložení po vyložení to byly tři týdny až měsíc, než se to na Ukrajinu podařilo dopravit,“ přiblížila Černochová, že zbraňová pomoc pro napadenou zemi není něco, co jde řešit ze dne na den.

Právě prodleva v dodávkách vojenského materiálu Ukrajině však u mnoha lidí vyvolává negativní emoce, jelikož část veřejnosti kritizuje, že mnohé kroky v rámci posílání zbraní na obranu Ukrajiny jsou uskutečňovány značně liknavé. „Ty emoce to vyvolává zcela oprávněně, protože tam oni (Ukrajinci) opravdu bojují o život,“ připouští tuto kritiku česká ministryně obrany.

Na otázku moderátora pořadu Jakuba Železného, zda má Česko v současné době ještě Ukrajině „co nabídnout“ a zda vůbec ze svých zásob aktuálně ještě něco můžeme poslat, pak Černochová reagovala souhlasným „ano“. „Můžeme a nabízíme. Stejně tak nabízíme výcvik, který tady už vlastně probíhá v druhém turnusu,“ podotkla, čímž mířila k výcviku ukrajinských vojáků ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku, kde již v prosinci ukončila výcvik základních vojenských dovedností včetně střelby z útočných pušek, řízení bojových vozidel pěchoty i velitelských schopností první rotace vojáků z Ukrajiny. V jednotce o velikosti praporu se mísili nováčci i zkušení bojovníci z fronty, kteří naopak předávali zkušenosti z vedení reálného boje i svým českým kolegům.