„Vzít si naši zemi zpět!“ Trump za mříže? V USA se už mluví o občanské válce

Tento týden internet obletěla vězeňská fotografie (tzv. mugshot) bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ta byla pořízena krátce po jeho zatčení ve věznici v okrese Fulton ve státě Georgia, kde se exprezident v rámci svého probíhajícího trestního řízení vydal úřadům, načež byl evidován jako vězeň číslo P01135809 a následně propuštěn na kauci čítající 200 tisíc dolarů (bezmála 4,5 milionu korun). Faktický lídr opoziční Republikánské strany, který příští rok plánuje velkolepý comeback do Bílého domu, v Georgii čelí obvinění z údajných nelegálních zásahů do předchozích prezidentských voleb, jichž se měl dopustit, když jako oficiálně poražený kandidát usiloval o soudní přezkum počítání hlasů. Kontroverzní prezidentské volby roku 2020, které byly ve veřejném prostoru spojovány s různými nesrovnalostmi, dodnes 70 % republikánských voličů považuje za „ukradené“. Obviněnými v tomto trestním procesu, který je veden podle státního zákona o potlačování organizovaného zločinu, jsou vedle Trumpa také někteří jeho blízcí spolupracovníci, mezi nimi dokonce exprezidentův advokát Rudy Giuliani.

Trestní řízení proti Trumpovi ve státě Georgia ve svém nedávném článku odborně rozebral emeritní profesor z právnické fakulty Harvardovy univerzity Alan Derschowitz, který je přesvědčen, že se jedná o politicky motivovanou kauzu. Legendární právník připomíná události roku 2000, kdy jako advokát zastupoval poraženého kandidáta Demokratické strany Al Gora, který se snažil soudní cestou zpochybnit výsledky prezidentských voleb, jež za vítěze prohlásily jeho republikánského oponenta George W. Bushe. Volby tehdy dopadly v klíčovém státě Florida velmi těsně a, podobně jako v roce 2020, ve veřejném prostoru panovaly pochybnosti o tom, koho americký národ vlastně vybral za příštího prezidenta. Harvardský právník spatřuje mezi oběma kontroverzními volbami značné paralely, a to zejména v souvislosti se soudními spory, které probíhaly po jejich skončení.

Derschowitz připomíná, že v roce 2000 jako advokát ve snaze zpochybnit výsledky voleb použil některé stejné právní taktiky jako Trumpův tým o dvacet let později, za něž je nyní exprezident spolu se svými spolupracovníky souzen. „V průběhu našich výzev jsme se pokoušeli o mnoho taktik podobných těm, které byly použity v roce 2020. Právníci sepsali memoranda, v nichž nastínili možné způsoby jednání, včetně návrhu seznamu náhradních volitelů, kteří by Kongresu doručili námi preferované výsledky voleb,“ vzpomíná emeritní profesor, načež připomíná, že „nyní jsou Trump a jeho právník Rudy Giuliani spolu s dalšími obviněni ze spiknutí za sestavení seznamu náhradních volitelů“.

„V roce 2000 jsme lobbovali u floridských státních úředníků, aby zajistili přepočítávání hlasů ve vybraných okresech, kde jsme se domnívali, že by výsledky byly pro nás příznivé. Snažili jsme se najít alespoň 600 hlasů, které by změnily výsledek. V tomto novém obvinění je uveden Trumpův telefonát se státním tajemníkem Bradem Raffenspergerem, který byl zachycen na zvukovém záznamu. V rozhovoru Trump žádá Raffenspergera, aby „našel" 12 000 hlasů,“ porovnává Alan Derschowitz soudní dohru dvou dodnes hojně zpochybňovaných prezidentských voleb z let 2000 a 2020.

Následně podotýká, že v roce 2000 nikoho nenapadlo Al Gora či kteréhokoliv z jeho spolupracovníků jakkoliv trestat. Právo domáhat se soudního přezkumu řádnosti volebního procesu totiž nepochybně patří k zásadám fungování konstitucionální demokratické republiky, v níž je státní moc rozdělena na větev zákonodárnou, výkonnou a soudní. „Měl být Al Gore v roce 2000 obviněn? A co já?“ ptá se Derschowitz, který je dodnes přesvědčený o tom, že Al Gore tehdy volby vyhrál. „Pokusy o přezkum voleb jsou již dlouho součástí americké historie, ale teprve nyní jsou kriminalizovány,“ podotýká právník. „Pokud bylo podobné jednání legální v roce 2000, jak by mohlo být nelegální v roce 2023?“ ptá se. Jediný smysluplný rozdíl prý spočívá v tom, že nyní jde o Donalda Trumpa, kterého se systém dlouhodobě snaží odsoudit pod jakoukoliv záminkou. „Stejně jako v předchozích třech případech obvinění Trumpa, je i tentokrát zákon napínán až do krajnosti s cílem dopadnout bývalého prezidenta,“ usuzuje renomovaná harvardská hvězda americké jurisprudence a zvolenou taktiku orgánů činných v trestním řízení ilustruje citátem obávaného šéfa sovětské tajné policie Lavrentije Beriji: „Dejte mi člověka, paragraf se najde.“

Navzdory všem trestněprávním represím proti němu však Trumpova popularita nadále roste a jeho náskok před ostatními republikánskými kandidáty se prohlubuje. Podle nejnovějšího průzkumu stanice CBS News Trumpa v prezidentské kampani podporuje 62 % voličů Republikánské strany, což je zatím nejvyšší číslo v Trumpův prospěch zaznamenané touto stanicí za poslední měsíce. Až daleko za nezpochybnitelným republikánským favoritem zaostává jeho hlavní vyzyvatel, floridský guvernér Ron DeSantis, kterého chce do Bílého domu poslat jen 16 % republikánů. Žádný jiný z kandidátů opozice pak nedosahuje ani na 10 %. 77 % republikánských voličů je přesvědčeno, že obvinění proti Trumpovi jsou politicky motivovaná.

O Trumpově dominanci svědčí mimo jiné také fakt, že jeho rozhovor s moderátorem Tuckerem Carlsonem na platformě X sklidil větší divácký ohlas než simultánně probíhající debata ostatních republikánských kandidátů na stanici Fox News.

Ep. 19 Debate Night with Donald J Trump pic.twitter.com/ayPfII48CO
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) August 24, 2023

This is why Bidens Gestapo DOJ is going after @elonmusk

The debate vs. Trump and Tucker pic.twitter.com/N6JjFef5aQ
— Vince Langman (@LangmanVince) August 26, 2023

A byť se Trumpovi vyzyvatelé z řad republikánů vůči „nepřítomnému slonu v místnosti“, jak jej moderátor nazval, v průběhu zmíněné debaty všelijak vymezovali, 6 z 8 přesto na pódiu slíbilo, že Trumpa v souboji s Bidenem podpoří, pokud získá stranickou nominaci, i kdyby byl v některém z probíhajících trestních procesů shledán vinným.

GOP Candidates who signed a pledge to support the Republican nominee are asked if they would support Donald Trump if he is convicted and wins the nomination. pic.twitter.com/ARD19pjnWG
— ALX ???? (@alx) August 24, 2023

Co by se stalo, pokud by byl bývalý prezident skutečně odsouzen, je stále předmětem mediálních spekulací. Soudní proces ve státě Georgia není jediným, který je proti němu momentálně veden. Podle některých právních analýz by Trumpovi teoreticky mohla být souhrnně vyměřena maximální trestní sazba činící až 641 let nepodmíněně. Kandidoval by pak z vězení? Mohl by v případě vítězství ve volbách sám sobě udělit milost? Americká ústava mnohé z těchto otázek explicitně neřeší. Jedno je však jisté: odsuzující rozsudek v jakémkoliv z trestních procesů vedených proti lídrovi americké opozice by ještě více roznítil vášně v již tak polarizované společnosti. Někdejší guvernérka státu Aljaška a kandidátka na úřad viceprezidentky USA Sarah Palinová se dokonce nechala slyšet, že kvůli perzekuci bývalého prezidenta Spojeným státům hrozí občanská válka. „Těch, kteří provádějí tuto parodii a vytvářejí tento systém dvojího metru ve spravedlnosti, se chci zeptat: Co to sakra? Chcete, abychom se ocitli v občanské válce? Protože přesně to se stane. Nebudeme si to dál nechávat líbit... Musíme povstat a vzít si naši zemi zpět,“ apelovala republikánská politička v rozhovoru na kanálu Newsmax.

Zatímco u republikánů dále dominuje Trump, na druhé straně barikády se jako jasný kandidát vládnoucí Demokratické strany do prezidentských voleb profiluje současný rezident Bílého domu Joe Biden. Tomu se v primárkách rozhodl postavit právník Robert F. Kennedy Jr., profilující se jako pacifista a kritik farmaceutického průmyslu. Průzkumy mu však příliš velké šance nedávají a některá média dokonce píší, že si se svým programem vybral špatnou politickou stranu, jelikož je populárnější mezi republikánskými voliči než mezi demokraty.

Stále více pozorovatelů pak nabývá dojmu, že hlavním soupeřem prezidenta Bidena v této volební kampani není ani Donald Trump, ani výše zmíněný člen rodiny Kennedyů, nýbrž prezidentův vlastní kognitivní úpadek, který se pro mnohé stává každým dnem patrnější. Komentátoři si všímají, že osmdesátiletý Biden stále častěji působí zmateně a dezorientovaně, jakoby netušil, kde se zrovna nachází. Loni po sociálních sítích mimo jiné kolovalo video, na němž se vůdce svobodného světa pokusil potřást rukou jakési (pro nás) neviditelné bytosti. Pozornost vzbuzují také některé jeho verbální projevy; například, když lídr jedné z nejvýznamnějších světových velmocí letos na jaře zakončil svůj projev v irském Dublinu slovy: „pojďme olízat svět“. Když pak šéf Bílého domu v červnu mluvil o tématu regulace soukromého vlastnictví zbraní, svůj proslov pro změnu skončil zcela nečekanou a nevysvětlitelnou proklamací: „Bože, ochraňuj královnu, člověče.“

Our @POTUS turned around and tried to shake hands with literally NO ONE standing there.

This is incredibly embarrassing and HE IS LEADING OUR COUNTRY!

Enough already!#ImpeachBiden

pic.twitter.com/nYRbBIt99b
— Rep. Marjorie Taylor Greene???? (@RepMTG) April 15, 2022

Bidenův dezorientovaný zjev a mnohdy ne zcela srozumitelný verbální projev se již stal jedním z témat blížících se voleb. Donald Trump před pár měsíci neváhal svého pravděpodobného soupeře v příštím prezidentském klání označit za „chodící zombí“.

A podobnými slovy se o vůdci svobodného světa vyjadřují i představitelé jiných států, zejména těch, jež lze považovat za geopolitické rivaly Washingtonu. „Vězni proti zombiím. Nový thriller je tady,“ glosoval předvolební drama ve Spojených státech bývalý ruský prezident a premiér, současný místopředseda tamní Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv ve svém nedávném příspěvku na platformě X.