„Úcta ke stáří a starost o seniory je třeba v Americe na mnohem vyšší úrovni než u nás. V USA jsem žil a naučil jsem se tam to, co dělám. Vím, jak se rodina chová, když jim babička stůně v nemocnici. Na pokoji prakticky nikdy není sama, vždy u ní sedí někdo z rodiny. V tomto by nám do určté míry mohli jít příkladem cikáni. Za mnou do nemocnice jich jezdí spoustu a vždy s nimi přijede celá rodina, která se snaží pomoci. Někdy nám to jde až na nervy,“ vysvětluje známý kardiochirurg a aktuálně kandidát ve volbách do Senátu na Praze 10 Jan Pirk. Ostatně v horní komoře by chtěl mimo jiné usilovat i o zlepšení péče o seniory. Absolvovali jsme s ním v rámci předvolební kampaně část kavárenského maratonu.

Pirkův kavárenský maraton

Nikde nikdo a kavárnice, která věhlasného kardiochirurga Jana Pirka dobře zná, neskrývá podiv nad tím, že by se zrovna tady měl dopovat kofeinem. Jsme v podniku Kávový magnát nedaleko stanice metra Strašnická. Nicméně po ověření Facebooku je to tak a lékař, kde se vzal, tu se vzal, je tady. Jde o první ze zastávek jeho úterního kavárenského maratonu čítajícího čtyři podniky, při němž si povídá s lidmi, jak si představuje zdravou politiku a co by chtěl jakožto senátor na desítce změnit. A hned prvním tazatelem se stává reportér ParlamentníchListů.cz.

„Rozhodli jsme se, že půjdeme za lidmi, namísto toho, aby oni chodili za námi. Vyhlédli jsme si čtyři kavárny na Praze 10 a nabízíme lidem posezení a popovídání s panem profesorem. Tudíž davy nečekáme. Jde o první a unikátní kolo takové kontaktní kampaně a následně vyhodnotíme, jestli to budeme opakovat, nebo ne,“ vysvětlil Pirkův volební manažer Jaroslav Poláček. Takže zkouška nanečisto s tím, že Pirk je v předvolební kampani aktivní již od začátku července. „Říkali jsme si, že kavárny jsou tradičním místem setkávání slušných lidí, a chceme vidět, jak to v nich na desítce žije,“ doplňuje kandidát.

Profesor Pirk byl před více než rokem odvolán z funkce přednosty kardiocentra a kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM a v následném rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že mezi politiky nemá žádné přátele a nyní by chtěl mít klid. Nabízí se otázka, jestli mu kandidatura do Senátu kýžený klid poskytne? „Máte pravdu, klid mi nehrozí. Nicméně v případě, kdybych se do Senátu dostal, tak jsem přesvědčen, že je tam podstatně větší klid než na operačním sále, a mohl bych zúročit padesátileté zkušenosti ze zdravotnictví. O tom, že je možné mnoho věcí vylepšit, nepochybuji,“ dodává.

Představte si vítězství Hitlera

Když se zmíním o tom, že Senát je podle mnohých žvanírna, odkladiště sběratelů funkcí a přestárlých politiků, odvětí: „Představte si utopii, že ve volbách zvítězí Hitler a bude mít většinu v Poslanecké sněmovně. Když by chtěl měnit ústavu, tak nyní u nás musí mít dvě třetiny hlasů v obou komorách. Bude mít většinu ve Sněmovně, ale Senát, který se mění méně často a po třetinách, je tou brzdou, co mu hlasy nedá a zachrání naši demokracii. To je dost důležitá funkce Senátu.“ Poslanci, kteří neuctivě hovoří o Senátu jako o žvanírně, jsou prý ti největší žvanilové.

Do Senátu často chodil, takže viděl, jak dělná je tam atmosféra. Scházejí se tam většinou lidé zralého věku, kteří něco vybudovali, a připomínkují zákony, aby nebyly šité na míru politickým stranám, ale byly praktické pro lidi. Navíc z jedenaosmdesáti senátorů jich je čtyřiatřicet bezpartijních jako on. Proti němu na Praze 10 zatím stojí a svůj senátorský mandát se bude snažit obhájit Renata Chmelová, odvolaná na desítce z funkce starostky kvůli údajnému napojení na Petra Hlubučka stíhaného v kauze Dozimetr. „Je to velmi zkušená politička. Odvoláním jsem byl překvapen a nechám na úsudku moudřejších, jestli to bylo správné,“ podotýká.

Kandiduje za koalici SPOLU, tedy strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. „Kdysi jsem prohlásil, že ministři v čele s premiérem Fialou jsou podle mě hrdinové, protože přebírají tuto zemi velmi rozvrácenou, rozdanou a rozkradenou. To šílené zadlužení jde na účet předchozí vlády a oni sklidili, co jiný zasel. A to ještě nebyla Ukrajina. Nemyslím si, že se víc starají o běžence z Ukrajiny než o naše občany, ale starají se o ně také. O naše lidi se přece Západ také dobře postaral, když sem v roce 1968 přijely tanky. A kdyby zde s námi nežili Ukrajinci, tak by nefungovalo stavebnictví a zemědělství. Jsou velmi pracovití. Samozřejmě že se s nimi svezou někteří vyžírkové, ale ty má každý národ. Ostatně Putina jsem slyšel opakovaně říct, že všechny národy mluvící slovanskými jazyky jsou Rusové a měli by žít pod ochranou Ruska. A z toho mi běhá mráz po zádech.“

Zanedbaná lékařská péče

Po internetu naopak běhají články, v nichž je Pirkovi vyčítáno, že je k Putinovu režimu vlídný. „Za to mohou vaše noviny, protože do titulku vytrhly jednu větu z kontextu. V rozhovoru jsem řekl, že z Ruska k nám nikdy nepřišlo nic dobrého, ale protože jsem jako lékař zvyklý se vžívat do pozice pacienta, tak si umím představit, že se Putin, jenž vyznává agresivní politiku jako ruští carové, obává mít nepřítele, jak on vnímá Západ, u svých hranic. A z toho se udělalo, že jsem přítel Putina. Nejsem! A za tím si stojím. Do titulku se dala jen věta, že chápu Putina. A od té doby si dávám pozor na některá média.“