Jakub Janda ze spolku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty varuje před výzvami, které jsou slyšet například z Francie či z Německa, aby se ukrajinská vláda pokusila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout na míru. Vedou je k tomu tenčící se zásoby vojenské techniky i sankce, které dopadají na Evropu. Jde o značně jinou rétoriku oproti předchozí době, čím to je?

„Je zřejmé, že sankce, které jsou na Rusko uvalovány, mají i negativní odezvu v Evropě, a nejen v Evropě. Především velké státy jako Francie, Německo, a některé problémy se objevují i ve Velké Británii – zatím stojí mimo Itálie – upozorňují, že dopady jsou velmi negativní a je zapotřebí s Ruskem znovu mluvit, byť je to pod dojmem agrese na Ukrajině velmi složité. A zpravidla všechny pokusy, které byly zahájeny, viz jednání francouzského prezidenta Macrona s ruským prezidentem Putinem, dosud vždy zkrachovaly,“ řekl Jiří Šedivý.

Podle něj je potřeba začít uvažovat, do jaké míry a jak daleko se může v sankcích ještě jít: „Protože myslím, že Evropa se dnes dostala na určitou úroveň, ze které sankce nemůže moc přitvrzovat. Jednoduše, použily se téměř všechny nástroje včetně rozhodnutí Evropské unie o odstřižení se od ruského plynu a ropy, a to bude určitě bolet i velkou část Evropy,“ sdělil generál.

Janda také na sociální síť napsal, že Ukrajině bylo naznačeno, že podpora Západu by mohla opadnout. Jak moc to záleží na množství zbraní a techniky, kterou Západ ještě může Ukrajině darovat? „Je třeba vidět, že zásoby zbraní staršího data byly vyřazené z ozbrojených sil jednotlivých států, byly vyčerpány, nebo nejsou vhodné, aby byly z různých důvodů použity na Ukrajině,“ zmínil Jiří Šedivý.

Každý stát má hranici své podpory

Co se týká modernějších zbraní, je prý nutné – a řada států tak již uvažuje - počítat s tím, že se buď musí vyrobit, což je příklad Německa, nebo se musí dovyrobit za ty, které byly poslány na Ukrajinu.

„A znovu dovybavit národní armády, což jsou investice, které zatíží rozpočty států, jež se pro to rozhody. Samozřejmě, že to nejsou peníze malé, byť možná obecně platí, že zbrojaři se radují, ale ve své podstatě se zatěžují rozpočty států. A pokud je těch darů – které momentálně vidíme a jsou zasílány na Ukrajinu v podobě zbraní a zbraňových systémů – poměrně hodně, tak si už plánovači států v Evropě uvědomují, že do budoucnosti půjde o poměrně velký problém – investování do náhrad nebo do doplnění zbrojní inventury,“ vysvětlil s tím, že se nejedná o nekonečně možný proces.

Nyní navíc sílí předpoklad, že se bude válčit déle, než se původně počítalo.