Podle CNN mohl 46. prezident USA Joe Biden odjet ze summitu NATO spokojen, neboť dosáhl dohody o další pomoci Ukrajině, aniž musel Ukrajině přislíbit urychlené přijetí do NATO. Dosáhl také toho, že Spojené státy nadále budou moci počítat s tím, že řada zemí EU bude Ukrajině pomáhat i dál. A budou posilovat i vlastní obranu, což je jasný vzkaz pro prezidenta Ruské federace Vladimira Putina.

Ekonom Lukáš Kovanda spočítal, na kolik vyjdou sliby vyslovené ve Vilniusu českou státní kasu.

„Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem. Alianční spojenci se totiž zavázali vynakládat na armádu každoročně částku odpovídající minimálně dvěma procentům hrubého domácího produktu. … V příštím roce má přitom nominální hrubý domácí produkt ČR podle nejnovější prognózy Ministerstva financí činit 7989 miliard korun. Takže Česko by v příštím roce mělo dát na armádu minimálně 160 miliard korun, aby ,jen tak tak' naplnilo závazek vůči NATO,“ napsal Kovanda na Twitteru s tím, že letos šlo na obranu 112 miliard.

Závazek vydávat jako členský stát NATO na obranu 2 procent byl v Česku splněn naposledy v roce 2005. A pokud by chtělo Česko jako kompenzaci za téměř 20 hubených let vydávat na obranu trochu víc než dvě procenta, mohly by se výdaje dostat na 180 miliard.

„Česko tak musí přeskupit priority ve svém státním rozpočtu tak, aby výrazné navýšení armádních výdajů zvládlo uskutečnit a zároveň neprohlubovalo své již nyní poměrně vysoké zadlužení. Vláda by měla o tomto přeskupení priorit vést s občany vážnou a otevřenou diskusi, protože se dotkne každého z nich,“ uzavřel Kovanda svou úvahu.

Současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dává najevo, že obrana země něco stojí a jak ukázal ruský vpád na Ukrajinu, investice do obrany není dobré zanedbat.