Server Financial Times informuje o tom, že Brusel plánuje změnit svou výdajovou politiku. Desítky až stovky miliard by měly nově jít do obrany a bezpečnosti. Podle deníku je to reakce na ruskou válku na Ukrajině a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. To v souhrnu zvyšuje tlak na EU, aby zvýšila investice právě do obrany.

Peníze na obranu by nově měly představovat podle Financial Times přibližně třetinu společného rozpočtu unie. Obrana by měla být financovaná z programu, který je zaměřený na snižování nerovnosti mezi jednotlivými zeměmi EU. Z tohoto programu by mělo jít na obranu a bezpečnost 392 miliard eur.

Ovšem nebyla by to Evropská unie, kdyby se do plánovaných investic do obrany nezamíchala byrokracie a její principy. Peníze sice budou vyhrazené na obranu, ale nesmí se jimi hradit nákup vojenského vybavení nebo platit potřeby armád. Povoleny jsou pouze takzvané produkty dvojího užití, jako jsou drony.

Budou se tedy za zmíněný balík peněz nakupovat jen drony? To ne. Podle vyjádření byrokratů v EU získají země větší flexibilitu u použití peněz z fondů na podporu vojenského průmyslu a projektů vojenské mobility. A tam jde zahrnout i zpevňování silnic a mostů, aby po nich vedle osobní dopravy mohly jezdit i nepoměrně těžší tanky.

Základem pravidel pro podporu vojenského průmyslu ovšem je, že se nesmějí nakupovat zbraně a munice.

Jako příklad deník poukazuje na Německo. „Berlínské ministerstvo hospodářství odhadlo v roce 2022, že země potřebuje naléhavě utratit 165 miliard eur na silnice, železnice a mosty. Německo má do roku 2027 obdržet z fondů soudržnosti 39 miliard eur,“ píše Financial Times.

Investice do obrany vítá i Litva. „Musíme investovat do projektů vojenské mobility, které jsou nákladné a důležité nejen pro jednu zemi, ale i pro celý region,“ uvedla litevská ministryně financí Gintare Skaisteová.

Deník poukazuje i na slova Donalda Trumpa ze začátku tohoto roku, tedy z doby, kdy o vítězství v prezidentských volbách zatím jen snil. Trump do Evropy členským zemím NATO vzkázal, že pokud nebudou investovat dvě procenta z rozpočtu na obranu, že jako prezident „povzbudí Rusko, aby si dělalo, co sakra chce“. Za příklad pak zemím NATO stojí na vrcholu investic Polsko, které letos vydalo na zbrojení 4,1 % svého rozpočtu, na příští rok má pak naplánováno utratit 4,7 % z rozpočtu.

V cíli investovat více do obrany ale stojí i jiné agendy Evropské unie. Přesun peněz, například z fondů pro zelenou transformaci na posilování obrany, by musela schválit Evropská komise. A tam už nyní začínají vznikat bariéry. „Skutečnost, že bychom měli věnovat více pozornosti obraně, neznamená, že bychom měli zapomínat na zelenou transformaci nebo soudržnost,“ řekl minulý týden během potvrzovacího slyšení Piotr Serafin, nastupující komisař EU pro rozpočet.

Psali jsme:

Kdyby jen máslo. Zjistilo se, co a jak zdražilo oproti říjnu 2023

Pravda a láska proti Trumpovi. 17. listopad bude horký

Elon Musk se opřel do tématu Ukrajiny, až začal „hořet internet“

Ukrajinec nadával Trumpovi a pak přiznal pravdu